Enermax Fulmo – průměr v kategorii mainstream | Kapitola 6
Seznam kapitol
Enermax se už roky zaměřuje především na levnější segment. Asi proto nepřekvapí, že do nabídky zařazuje nový model Fulmo s cenou okolo 2000 Kč, což je nejprodávanější kategorie skříní. Vychází z designu již několikrát použitého, nicméně vše vylepšuje a upravuje po svém... a to není vždycky výhra. Kde jsme našli chyby?
Spodní část skříně patří zdroji, jak už bylo řečeno. O zajištění zdroje v dané pozici se stará nejenom čtveřice šroubů v zadní části, ale také pásek se suchým zipem, který je protažen mezi tray základní desky a spodním dílem šasi. Po vložení zdroje se tedy páska přitáhne na maximum a zajistí zipem. Zdroj se pak nepohne opravdu ani o mm a přitom jde o tak jednoduché a levné řešení. Totéž jsme ale viděli už u case značky Lepa.
Zmiňoval jsem také bezšroubkový systém zajištění přídavných karet. Je tvořen plastovými pojistkami, které se po vycvaknutí vysunou směrem dozadu z case. Pevnost zajištění není úplně 100%, při manipulaci by určitě mohlo dojít k samovolnému odjištění. Pro pohodlnost instalace komponent je ale systém povedený a funkční. V podstatě mám pocit, že jde o řešení levné, ale bohužel nikoliv dotažené k dokonalosti.
Když už zmiňujeme motherboard tray, musím také zmínit elektroniku umístěnou na tomto plechu. Jedná se o dvojici modulů, do kterých je možné napojit ventilátory (spodní modul). Tyto ventilátory jsou regulovány najednou přepínačem v horní části. Horní modul pak ovládá osvětlení u všech ventilátorů. I zde je volný jeden konektor, nicméně pro jeho použití je nutné pořídit totožný ventilátor značky Enermax, které jsou součástí základní výbavy. Tedy ventilátory Vegas. Moduly jsou řešeny velmi logicky a možnost rozšíření a regulace hodnotím velmi kladně.
Přední třetina interiéru je věnována instalačním boxům pro pevné disky nebo další zařízení. V horní části je koš pro čtveřici 5,25“ zařízení. Tento koš obsahuje také bezšroubkový systém, který už známe z jiných case Enermax. Bohužel ale pevnost tohoto systému je katastrofální. Plastové pojistky mechaniku nejsou schopny pořádně přidržet, takže mechanika nepříjemně vibruje a příliš nedrží. Osobně bych tyto pojistky ihned demontovat a nahradil standardními šroubky.
Co se týká pevných disků, tak to je trochu něco jiného. Enermax asi chtěl za každou cenu přijít s nějakou inovací, takže si vymyslel jakýsi sklopný most, na nějž je možné upevnit dvojici 2,5“/3,5“ disků. Tento „most“ je upevněn trojicí šroubů, nicméně pokud tyto šrouby odstraníme, je možné odjistit plastovou pojistku a plechový dílec vyklopit. Na boku je navíc umístěna plastová sklápěcí nožka, která umožní zachovat dílec ve vodorovné poloze při vyklopení.
Trochu nelogicky na mě působí upevnění jako takové. V základu je totiž nutné disk natočit konektory směrem dopředu, takže kabely jsou vedeny delší cestou, méně však překáží airflow. Pokud je chceme otočit, je nutné předělat gumové kroužky, přes které jsou disky přišroubovány. K montáži disků je nutný šroubovák, takže osobně příliš nechápu logiku tohoto systému. Nic totiž není ulehčeno, naopak mi manipulace připadá složitější. Pokud chce člověk využít běžného koše pro 3,5“ disky, je k dispozici ještě malý držák upevněný k podlaze case. Do něj se vejdou ještě dva disky. Záleží tedy na uvážení uživatele, kam svůj disk upevní.
U této koncepce lze tedy kladně hodnotit především variabilitu upevnění disků, která neomezuje instalaci dlouhých grafických karet. I díky tomu je možné instalovat kartu o maximální délce 410 mm, což je opravdu úctyhodné. Jinak mám ze systému upevnění disků spíše rozporuplné pocity a zaráží mě především odfláknuté řešení pantu apod. U case za cenu vyšší než dva tisíce mám bohužel pocit neadekvátního zpracování. Tolik k interiéru.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
