Šedá myš Lepa LPC302 – 100 + 1 perforace | Kapitola 8
Seznam kapitol
Že vám case značky Lepa nic neříká? Jistě nebudete sami. Tento výrobce zrovna známý není, přitom se jedná jen o odnož společnosti Enermax. My jsme k testu dostali jejich nejúspěšnější model označovaný LPC302. Dojem ze solidního zpracování kazily perforace – jednu velkou najdete dokonce i na spodní straně...
Case se rozhodně muže také pyšnit poměrně velkým počtem míst k zaparkování pevných disků. V tomto případě je však koš, vhodný pro jejich uložení, ještě v určitém ohledu speciální. Je totiž značně variabilní. Abych ale nepředbíhal, tak musím říci, že v tomto případě se výrobce držel standardního rozložení a 3,5“ pozice nechal ve spodní přední části case, naproti tomu velké, tedy 5,25“ pozice zase pěkně nahoře.
A když už jsem to nakousl, začnu tedy u těch menších. Case už patří k těm modelům, které bez problémů podporují i 2,5“ verze disků, takže nebudete mít problém ani s SSD – a to díky plastovým šuplíkům, do kterých se disky instalují. Těch zde najdeme celkem šest a je tedy na vás, zdali je obsadíte 2,5“ nebo 3,5“ diskem.
Plastové šuplíky dovolují instalovat jak 3,5", tak 2,5" disky
Pokud se rozhodne pro větší variantu, jsou v šuplíku připraveny rovnou ocelové trny chráněné silikonovou podložkou, takže disk je opravdu pevně zajištěn a to i proti vibracím. Plastový rámeček se sice dost kroutí, ale po instalaci disku zde nevzniká žádná vůle, takže je to bez problémů. Po zacvaknutí do koše je pak vše naprosto v pořádku a opravdu se nemusíte bát vibrací. Přesnost zpracování je milým překvapením. Vyjmutí šuplíku je taktéž velmi snadné – stačí k sobě zmáčknout plastové pacičky v přední části šuplíku a následně ho vytáhnout ven. To je ale systém běžný u mnoha moderních skříní.
Pro 2,5“ disky jsou zde připraveny také montážní otvory, ale tentokráte už to bez nářadí nepůjde. Šroubky jsou totiž nutné. A jak je vidět, počítá se výhradně s SSD, protože zde není ani žádná izolace proti vibracím. V dnešní době je to už ale asi v pořádku. Trochu mě však mrzí, že ve chvíli, kdy je v šuplíku instalován 2,5“ disk, nemá šuplík potřebnou pevnost a v koši může přeci jen nepatrně vibrovat. To by bylo záhodno dořešit, anebo potom využít běžně dodávané redukce 2,5“/3,5“ z oceli a tu vsadit do šuplíku a je po problému.
Jistě jste si ale z fotografií všimli, že celý koš je rozdělen na jakési tři bloky. A přítomnost několika šroubků s ručně utahovatelnými hlavami napovídá, že nebude problém zde něco rozmontovat. Všechny tři bloky jsou totiž samostatně demontovatelné a důvodem není jenom jejich nevyužití, ale především možnost uzpůsobení pro potřeby grafických karet. Pokud si totiž pořídíte tak dlouhou kartu, které nebude dostačovat prostor původně vyhrazený, je možné třeba i oba horní koše demontovat, čímž vznikne z původních 303mm prostoru, neuvěřitelných 410mm. A do takového prostoru už se bez pochyby vejde jakákoliv karta dnes nabízená na trhu. A samozřejmě stále zůstávaji dvě pozice pro disky, které běžnému uživateli budou dostačovat. Zajímavé řešení, nicméně funkční. Jen je škoda těch mnoha šroubků, protože demontáž není úplně otázkou sekundy. Na druhou stranu – jak často by toto člověk dělal, že?
Koše jsou navíc poměrně dost variabilní – podle potřeb vnitřního uspořádání a komponent
No a nakonec nám zbývá ještě koš pro 5,25“ zařízení. Ten nabídne čtyři pozice, ale to už bylo řečeno. A je také bezšroubkový, nicméně použité plastové pojistky nejsou zrovna kvalitní, takže pokud nepatříte k lidem, kteří nedokáží vzít do ruky šroubovák, využijte ho a ty čtyři šroubky k upevnění mechaniky našroubujte. Určitě se vám tento čin odmění tišším provozem a méně vibracemi.
Bezšroubkový systém optických mechanik je ale silně nepovedený
Na to, jaké rozměry tato case nabízí, je tedy interiér opravdu slušně prostorný a především je chvályhodná jeho propracovanost a variabilita. Potěší i drobné detaily v podobě modulů napájení ventilátorů. Interiér tedy rozhodně napravil reputaci a Lepa překvapuje.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
