Šedá myš Lepa LPC302 – 100 + 1 perforace | Kapitola 6
Seznam kapitol
Že vám case značky Lepa nic neříká? Jistě nebudete sami. Tento výrobce zrovna známý není, přitom se jedná jen o odnož společnosti Enermax. My jsme k testu dostali jejich nejúspěšnější model označovaný LPC302. Dojem ze solidního zpracování kazily perforace – jednu velkou najdete dokonce i na spodní straně...
Velice příjemně působí také nožky, jež jsou vyrobeny z plastu a zajímavým způsobem koordinují s designem plastového čela – jednoduše se prostě napojují a neberou v potaz zapuštění plechových bočnic o nějaký ten milimetr. Člověk by řekl, jak je to konstrukčně špatně, ale vzhledově to vypadá velice povedeně.
Nožky navíc díky svojí výšce kolem 20mm vytvářejí pod case dostatečný prostor pro sání vzduchu. Navíc jsou osazeny gumovými podložkami, takže opravdu nemusíte mít strach z přenosu vibrací na podložku. Co se týká nožiček, tak ty hodnotím opravdu velice pozitivně.
Nožičky se ale poměrně povedly – gumové těsnění je kvalitní
LPC302 bohužel patří k těm case, které se vyznačují značně perforovaným dnem. Teď bohužel nemluvím pouze o pozici zdroje, která má zde vyvedeno sání, ale i další – v podstatě zbytečné perforaci.
Pozice zdroje v zadní části je perforována ve tvaru včelích pláství a odpovídá rozměru 120mm ventilátoru, takže většina zdrojů by neměla mít problém. Jelikož se jedná o spodek skříně, výrobce zde osadil i cosi, co připomíná prachový filtr. I když doopravdy jde o velmi slabý plastový odlitek s 1mm perforací, která zabrání vstupu maximálně tak větších kusů prachu. Co je navíc smutné, je způsob čištění. Filtr totiž nelze jednoduše vyjmout, ale je nutné case manuálně otočit a filtr po celém obvodu postupně vycvaknout z jakýchsi zářezů. Je naprosto, že taková činnost brzo přestane bavit a najednou zjistíte, že máme sací otvor ucpaný od prachu. Přitom by stačilo filtr vyrobit včetně rámečku a v šasi vylisovat ližiny pro jeho vysunutí do zadní části, jako to jsou schopni realizovat i jiní výrobci. No ale třeba na to časem i tento příjde.
Značně nepovedené jsou ale prachové filtry, tedy to, co je má představovat
Ve zbylém prostoru spodní části case se nachází další velká perforace, která primárně slouží jako spodní pozice pro ventilátor velikosti 120/140 mm. Ta však dále pokračuje pod koš pevných disků a je kompletně překryta totožným prachovým filtrem, jako v předchozím případě. Zde je bohužel jeho vyjmutí ještě složitější.
A postupně se tak dostáváme i k zadní části case, která k exteriéru stále ještě patří. V dolní části je to především pozice zdroje, která je vyřezána tak, aby bylo možné si zvolit směr ventilátoru, takže chválím. Chválit budu také osazení kontaktní plochy pěnovou izolací, která je sice poměrně dost měkká, ale dobře zajistí zdroj v dané pozici, aby nemohl přenášet vibrace na šasi. To platí dvojnásob u konstrukcí, kde je použito slabšího plechu.
Hned nad stroje se nacházejí pozice pro rozšiřující karty a nečekaně jich je tu celých 8. Tím pádem se jedná o další middle-tower, který dokáže pojmout i QuadSLI nebo 4way CrossFire grafické karty, což bývá spíše devizou větších full-towerů, případně pak big-towerů. Stejně tak potěší přítomnost odnímatelných záslepek, i když opět zbytečně perforovaných.
Hned vedle těchto pozic se nachází dvojice gumových průchodek pro hadice vodního chlazení, které jsou dnes už naprostým standardem a nad nimi opět nadbytečná perforace bez hlubšího smyslu využití. Tento počet průchodek navíc není konečný, protože další tři totožné se nacházejí těsně pod horní hranou case. Jedna z nich je však využita pro protažení USB 3.0 kabelu.
Ve zbylém prostoru je osazen ještě zadní 120mm ventilátor překrytý perforací ve tvaru včelích pláství, která je vylisována o několik milimetrů ven. Díky tomu je částečně utlumen aerodynamický hluk, který však není tak patrný, jako poměrně vysoká hlučnost dodávaného ventilátoru. Ten mě opravdu zklamal a doporučuji jeho výměnu!
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
