In Win BUC - miditower se zajímavou cenou | Kapitola 6
Seznam kapitol
Pro dnešní test jsme měli k dispozici case od méně známého výrobce. Rozporuplně znící označení BUC, stejně tak zvláštní zbarvení jen těžko napoví, jakých kvalit může tento model být. Pevně věřím, že na konci tohoto textu se to dozvíme. Rozhodně se můžeme těšit na zajímavé funkcionality a především slušnou cenu.
A jsme ve fázi, kdy můžeme vyzkoušet nainstalovat do case nějaké ty komponenty. A rovnou nyní říkám, že je to velmi snadné. Nejde to sice úplně bez nářadí, ale v pohodě si vystačíme s jedním křížovým šroubovákem a celou sestavu je možné mít složenou v řádech minut. Nemusíme totiž šroubovat distanční sloupky, ani tahat a schovávat SATA kabely. Jen nějak rozumně roztáhnout napájecí kabely od zdroje.
Pro grafické karty ale moc prostoru není...škoda.
Prostor pro základní desku je dostatečný, ale horší je to už s grafickými kartami. Nějaký Radeon 6990 je jen těžko možné dovnitř vsoukat. Dá se však předpokládat, že pokud si někdo pořídí takovou grafiku, nebude k tomu kupovat zrovna model BUC (bez urážky).
Montáž pevných disků už je pak věcí velmi jednoduchou, i když o něco tíže jedou disky zpětně vytahovat. Šuplíky drží opravdu velmi dobře. Co se hlavní, neměl jsem nikde strach o to, že bych se pořezal, jak to u některých levných case bývá. Montáž je tedy rychlá a příjemná, jen prostoru není žádný přebytek.
Teplotní testy
Následují teplotní testy, ke kterým je použita opět stará známá testovací sestava. Ta se v tomto modelu cítila jistě o něco lépe, než v předchozím Xigmateku a právě microATX deska je ideální pro tuto case, protože pak vzniká více prostoru pro vedení kabeláže, apod.
Co se týká srovnání s konkurencí, tak vše nejlépe prozradí graf, ale já dodám jen to, že case si nevede špatně, i když přes množství ventilátorů, které se v case točí, bych čekal ještě o stupínek lepší výsledky.
No a samozřejmě nechybí ani tabulka shrnující všechny teploty při měření s vypnutými, ale i zapnutými ventilátory.
Výsledek je vidět nejenom na následujících grafech, ale především na komponentách samotných. Skříň je až zbytečně moc proděravěná, což v chladné místnosti může působit efektivně, ale v běžném pracovním prostředí to je problém. Dovnitř jde prach a airflow je neusměrněné, takže se komponenty časem budou mít tendenci spíše přehřívat. Kdo chce tedy takto děravou case, aby také myslel na pravidelné čištění prachu.
Airflow
A airflow jsem už nakousl – je jasné, že není úplně standardní, což způsobuje především boční perforace. A to navíc není osazena ventilátory. Jinak se ale vzduch nasává vepředu, kde dobře chladí pevné disky, následně je tok vzduchu neusměrněný a tak zadní a horní ventilátory spíše odsávají nahodilý tok vzduchu od komponent, než ten mířený zepředu.
V prostoru kolem grafické karty tak vzniká prostor, kde se teplý vzduch drží více, než kdyby byla bočnice utěsněná. Pokud tedy bude osazena nějaká výkonnější grafická karta, doporučuji přidat ještě jeden ventilátor do spodní boční pozice. Zdroj naopak doporučuji nastavit tak, aby měl vlastní tok, tedy zespodu dozadu a ke komponentám nebyl vůbec vázán.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
