Xigmatek Elysium – obr pro fajnšmekry, žádná „Čína“ | Kapitola 7
Seznam kapitol
Společnost Xigmatek je výrobcem, který nepatří k nejznámějším, a když už, tak v segmentu chladičů a ventilátorů. Méně lidí už ale ví, že vyrábí také počítačové skříně a jednu dokonce extrémních rozměrů. Nám se jí povedlo zajistit k recenzi, takže dnešní stránky budou věnovány monstru označovanému Elysium.
A konečně máme možnost case i osadit. V takto rozměrném prostoru je to v podstatě hračka. Nikde vám nic nevadí, všude je možné protáhnout kabel, apod. Distanční sloupky už jsou v case předpřipravené, ale v případě potřeby je možné je i předělat.
Na omezující rozměry můžete zapomenout. Neumím si představit grafickou kartu, která by se do této case neměla vejít. Na fotografiích vidíte Radeon 6990 a i u něj je zbylého prostoru dost a dost. Obdobně na tom budeme i v případě chladičů procesorů, protože šířka skříně dovoluje nainstalovat v podstatě většinu běžně dostupných chladičů. I přesto ale maximální výšku chladiče zmíním. Je to 185mm bez bočního ventilátoru a 155mm s bočním ventilátorem.
Kde se však s problémem velmi často setkáte, bude instalace zdroje. Seasonic, který jsem měl možnost v case vyzkoušet nabízí kabely poměrně dlouhé, i přesto ale dovést přídavné napájení až nahoru k desce bylo otázkou milimetrů. A to navíc nebylo možné kabel schovat. Pokud se tedy rozhodnete pro tuto case, investujte i do zdroje s opravdu dlouhými kabely, případně bude nutné dokoupit ještě redukce. Určitou možností je i instalace zdroje do horní pozice, ale to zase nastane problém s kabeláží pro disky. Prostě velké rozměry udělají své.
I za základní deskou je ale dostatek prostoru pro kabeláž, takže by bylo škoda této možnost nevyužít a nechat tak volný průchod vzduchu. Určitě jsou sice case, které za deskou nabídnou více prostoru, ale jako nedostatek bych to zde určitě neviděl.
Teplotní testy
Teplotní testy probíhaly opět na testovací sestavě. Jelikož se jedná o microATX desku, tak osazené komponenty vypadaly poměrně vtipně v big-toweru. Na výsledné teploty jsem byl ale hodně zvědav, protože case nemá příliš standardizované airflow.
V první řadě ale nabízím opět srovnání s konkurencí, které už trochu naznačuje, že case na tom sice není nejhůře, ale revolucionář v chlazení to také není.
Následující tabulka už jen doplňuje podrobněji rozepsané naměřené teploty. Tady je přesně vidět, že všechny komponenty jsou sice chlazeny poměrně efektivně a nemůže se stát, že by se některý z nich výrazněji přehřívala, ale teploty by mohly být o nějaký ten stupínek ještě nižší, kdyby v case nebylo tolik perforace.
Airflow v podstatě nemá pořádně žádný směr, takže dochází ke křížení a snížení efektivity chlazení. To má za následek i nutnost přídavných ventilátorů a výkonných chladičů na komponentách. Vše ještě přehledněji vyobrazeno v grafech.
Airflow
O airflow už toho asi nelze příliš mnoho říci, protože jsem to řekl v předchozím odstavci. Zde Xigmatek nelze příliš chválit, protože až extrémní perforace způsobuje, že vzduch si vlastně uvnitř case dělá, co chce a efektivnost chlazení je tatam.
Východiskem by bylo jedině kompletně zadělat veškerou nepotřebou perforaci, ale to je pak další investice nad rámec pořizovací ceny, kterou nikdo nebude chtít udělat, to si raději koupí propracovanější case. Pokud vám ale nevadí množství přídavných ventilátorů, pak bude Elysium vhodnou volbou.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
