Xigmatek Elysium – obr pro fajnšmekry, žádná „Čína“ | Kapitola 3
Seznam kapitol
Společnost Xigmatek je výrobcem, který nepatří k nejznámějším, a když už, tak v segmentu chladičů a ventilátorů. Méně lidí už ale ví, že vyrábí také počítačové skříně a jednu dokonce extrémních rozměrů. Nám se jí povedlo zajistit k recenzi, takže dnešní stránky budou věnovány monstru označovanému Elysium.
O něco zajímavěji už pravděpodobně bude působit horní kryt. Sem se totiž přestěhovaly, jak už u velkých towerů bývá, všechny ovládací prvky. Elysium ale rozhodně nezůstává pouze u nich. V první řadě ale určitě zaujme především pokračování čelního panelu za pomoci hliníkových profilů, které se v zápětí spojují. Celek tak působí velmi elegantně i při pohledu shora.
Extrémně výrazné je především POWER tlačítko, na jehož výrobu bylo použito pouze kartáčovaného hliníku, nikoliv s barevným eloxem. Navíc obří rozměry umožňují, že tlačítko najdete i po tmě. Stisk je pak velmi jistý. Líbí se mi hlavně fakt, že tlačítko není podobně velké jako reset (miniaturní tlačítko vpravo od USB).
Horní kryt nabídne opravdu nadstandardní výbavu včetně dock pro 3,5" disk
Mezi hliníkovými profily pak vzniká prostor, kam se povedlo vměstnat opravdu nadstandardní výbavu. Poměrně elegantní plastové profilování narušuje nenápadně vypadající záslepka, na které je však vryto označení portů. Krytku lze jednoduchým tlakem odsunout a dostaneme se opravdu ke konektorům. Elysium nabízí mimo standardní dvojice USB 2.0 i dvojici moderních USB 3.0, ale také eSATA konektor a HDaudio. Všechny konektory mají mezi sebou dostatečný rozestup, takže ani rozměrnější flash disky nebudou mít problém.
Krytka konektorů je velmi praktická...
Překrytí konektorů je velmi efektní a hlavně praktickou záležitostí. Málokdo totiž tyto konektory využívá opravdu extrémně často, takže v případě, že nejsou chráněny, se do nich jen práší. U Xigmateku stačí zaklapnout a je po problému – toto moc chválím. Z čeho jsem však příliš nadšený nebyl, byla kvalita krytky, respektive systému odsouvání. Když krytku odsouváte jedním prstem, takřka na jisto se vám stane, že se krytka vzpříčí a nehnete s ní. Za tu můžou méně kvalitní plastové kolejničky. Jedná se však pouze o malý detail, který rozhodně nemůže být zásadním důvodem, proč tuto case kritizovat. Vždy je tu varianta, že krytku necháte otevřenou a je po problému.
Mimo konektorů však Xigmatek přidal ještě funkcionalitu, kterou nacházíme u nových modelů skříní častěji a častěji. Jedná se o SATA dock pro disky velikosti 2,5“/3,5“. Ten je řešen poměrně standardně, tedy pouze překryt dvířky na pružině. Uvnitř docku je datový a napájecí konektor, na který se disk jednoduše nasune.
Zkoušel jsem několik disků a s žádným nebyl problém, rozhodně jsem se nesetkal se špatným nasměrováním apod. Tento prvek by tedy mohl být poměrně úspěšně používaný.
Co bych však trochu vytknul, jsou samotná dvířka. Ta totiž mají výřez pro 2,5“ disk, přes který se dovnitř dostává prach – připadá mi to zbytečně, když jiní výrobci jsou schopní vyrobit dvojitý kryt. Opět jde ale jen o drobný detail na jinak povedené funkcionalitě.
Neméně zajímavá je i zbylá část horního krytu. Zde se totiž ukrývá obří perforace v poměrně povedeném designu. Plastový rámeček vystupuje 5 mm nad povrch a je vyplněn ocelovou jemnou perforaci s vylisovaným X (design loga výrobce). Pod perforací je vidět prachový filtr (plastový) a následně ještě další perforace na šasi.
Efektní a především dobře fungující zámek horního prachového filtru
Originální je především způsob uchycení rámečku s prachovým filtrem. K jeho demontáži totiž musíte uvolnit pojistku, která se ukrývá zezadu na panelu s dock a konektory. Stačí jí prstem posunout směrem doprava a kryt se odjistí. Následně je nutné ještě kryt posunout o kousek dozadu a pak teprve tahem demontovat. Zdá se to být složité, ale není a co je hlavní, tak to funguje. Kryt v zajištěném stavu drží extrémně dobře a především nevibruje.
Nelze však vyndat pouze samotný filtr, je tedy nutné čistit celý horní kryt najednou, to je trochu škoda. Obdobně zbytečná mi připadá několikavrstvá perforace. Při osazení ventilátory jde o vyloženě negativní záležitost. Minimálně v šasi bych tedy perforaci vynechal, protože zde nemá žádný pozitivní efekt. Ale výrobce jí zde ponechává především asi z důvodu zvýšení pevnosti krytu.
Co je naopak příjemné, je množství různých pozic pro ventilátory, především co se velikosti týká. Montážní otvory jsou zde buď pro tři 120/140mm ventilátory, anebo pro dva 200mm ventilátory. Samozřejmostí je pak možnost kombinování různých velikostí, což je ale samozřejmě částečně omezeno. Case také podporuje vodní chlazení a tato pozice přímo vybízí k montáži výměníku, takže ani 360 radiátor nebude problém.
Horní kryt celkově působí velmi masivním dojmem a ani velká perforace není příčinou snížení pevnosti. Až na nějaké drobné detaily tedy není příliš co kritizovat.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
