Enermax Revolution 85+ 1250W – etalon kvalitních PC zdrojů | Kapitola 7
Seznam kapitol
Dnes se vrátíme k testování počítačových zdrojů. Jako ochutnávku všech budoucích recenzí vám představíme sice starší, přesto stále hodně zajímavý 1250W zdroj od Enermaxu. Tento první test nám poslouží jako „pilotní“ díl, od kterého se ve všech dalších testech odrazíme a se kterým budeme srovnávat v první vlně testů.
Hned na úvod musím říci, že mne výsledky v této kapitole překvapily. U velké většiny testů provedených s odporovou nebo drahou programovatelnou zátěží určenou do laboratoře, se hodnoty zvlnění napětí pohybují relativně nízko. Tedy alespoň u dražších zdrojů. Bohužel testování tímto způsobem se ukazuje jako vysoce zkreslené vůči reálnému nasazení. Jak uvidíte sami, sterilní výsledky z umělých zátěží (i Neutronu) jsou daleko od reálného měření s několika nenasytnými grafickými kartami. Proč tomu tak je, je celkem jasné.
Drahé zátěže nebo pole rezistorů nevrací do obvodu zpět žádné negativní a nechtěné složky. A pokud ano u aktivních zátěží, tak jen v minimální míře. Zato grafické karty a jejich PWM obvody pracující na vysokých frekvencích už takhle konstruovány nejsou. Natož ještě, pokud těch PWM je připojených šest (pět grafik a CPU). To už musí s napájecími větvemi řádně „zamávat“. Vliv také má nekontinuální zátěž, která kmitá v určitém rozsahu. Zkrátka reálné měření a sterilní nastavení pevné zátěže na testovací stolici jsou dva zcela rozdílné světy, podívejme se...
Podívejme se na 20ti procentní zatížení. Já jsem na našem osciloskopu naměřil zvlnění 12V větve 44 mV. Což je sama o sobě dobrá hodnota, zařízení Neutron ukazuje 35 mV ale drahé zátěže z jiných testů mnohem nižší (nereálná) čísla. Podívejte se do tabulky, Anandtech udává 10 mV a JonnyGuru 15 mV. To se pak mohou recenzenti rozplývat nad malou hodnotou zvlnění, v praxi ale taková nikdy nebude. Ostatně porovnejte si všechna měření z tabulky. Měření JonnyGuru a z Neutronu je ještě „jakž-takž“ dobré, Anandtech je ale se svou metodikou zcela „mimo“. Nejblíže reálu je ale Neutron. My budeme i nadále měřit ručně i Neutronem.
Podle našeho měření jsem se stále vešli do ATX specifikací. Pouze 5 V a 3,3 V jsou úplně na hraně, pokud bychom chtěli být zcela korektní, tak 5V větev byla pod normou. Rozdíl je ale malý, může být způsobem i relativní chybou měření. Výsledek je to stále dobrý. Za zmínku stojí spíše porovnání s měřením v syntetických podmínkách, které je v tomto případě také diametrálně odlišné.
5V – 50 procentní zátěž
3,3V – 50 procentní zátěž
12V – 20 procentní zátěž
5V – 20 procent zátěž
3,3V – 20 procent zátěž
12V – 50 procent zátěž
Hlučnost a zahřívání zdroje
Začněme teplotou zdroje. Dnešní měření je spíše orientační, jelikož jsem zdroj měřil položený na stole. Ve skříni bude mít jiné teploty a my teplotu budeme měřit až s Neutronem. I tak jsem v maximální zátěži (nad 100 procent) naměřil u zadní části zdroje teplotu přes 50 stupňů. Co se týče hlučnosti, byl jsem celkem mile překvapen. Až do 80 procent zátěže byl zdroj velmi tichý, když jede ventilátor později na plné otáčky budete o něm určitě vědět. U mne ale zvuk zdroje bez potíží přebily grafické karty se svými hlučnými ventilátory. Zde musím ještě upozornit na podivný jev. Občas se mi stalo, že se ventilátor roztočil zcela bezdůvodně naplno. Po pár vteřinách se zase uklidnil. Stalo se mi to několikrát a většinou když byl počítač spíše v klidu bez větší zátěže. Ve skříni tento jev ale nezpozorujete.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
