Úvod do měření počítačových zdrojů – teorie a funkce - Kapitola 4

Úvod do měření počítačových zdrojů – teorie a funkce | Kapitola 4

Seznam kapitol

1. Trocha teorie na úvod 2. Výkon střídavého proudu 3. Účiník – co to vlastně je 4. Tolerance výstupních napětí 5. Jak funguje počítačový zdroj

6. Zátěžové regulovatelné zařízení – Neutron 7. Popis dalších měřících přístrojů 8. Testovací postup 9. Chyby měření, objektivita 10. Systém Hodnocení a Závěr

Zdroj je nejdůležitější komponentou počítače – závisí na něm stabilita, spolehlivost a také dlouhá životnost počítače a připojených komponent. Neprávem tedy bývá při koupi nového počítače opomíjen, lidé na něm zbytečně šetří. Jako jediný z českých magazínů nabídneme testy počítačových zdrojů. Dnes teorie, příště už první test!

Reklama

Zatěžovací charakteristika

„Tvrdost“ zdroje, neboli pokles výstupního napětí při vysokém proudovém zatížení. Tabulka uvádí i maximální přípustné výstupní napětí,

aby

nedošlo k poškození napájených komponentů. Tohle napětí budeme měřit v celém průběhu zatížení – vznikne nám tzv. A-V charakteristika, která zachycuje chování zdroje v různých

pracovních

podmínkách. Důležitá bude především u +12V větví.

Úvod do měření počítačových zdrojů – teorie a funkce

Zvlnění výstupního napětí

Dalším velice důležitým parametrem při výběru zdroje je kvalita výstupního napětí. Všechny dnešní PC zdroje revize ATX12V 2.0 a vyšší, mají výstupní svorky pro +12V, +5V, +3.3V,

12V a
+
5Vsb. Tyhle výstupní napětí jsou použity k napájení komponentů počítače a jejich kvalita je důležitá pro stabilitu celého počítače. I když se jedná o stejnosměrné výstupní napětí, tak žádné není dokonale vyhlazené a při vysokém „přiblížení“ můžete

vidět

zvlnění/šum.

Ukázka zvlnění napětí (šumu). Osciloskop je nastaven na 10 mV/dílek. V ideálním případě by průběh napětí byl naprosto rovný a vyhlazený.

Pokud prodávané PC zdroje splňují danou normu zvlnění jednotlivých výstupních napětí (vidíte ji v tabulce), tak by mělo být vše v pořádku a každá základní deska, či grafická karta by si s tím měl hravě poradit. Ovšem, pokud zvlnění výstupního napětí bude větší, než udává norma, tak by to

mohlo

mít vliv na chod celého

systému

a připadnou stabilitu komponentů. Z vlastní zkušenosti vím, že i kdyby norma byla překročena o 300-400 mV, tak z 95 % bude počítač normálně fungovat, ovšem mohlo by to mít vliv na stabilitu při maximálním přetaktování (nedosáhnete tak

vysokých

frekvencí).

Udržení výstupního napětí při výpadku

Podle normy má každý zdroj být schopen udržet výstupní napětí po určitou dobu (řádově několik milisekund), při krátkodobém výpadku elektrické sítě. Při vstupním napětí 115 VAC / 57 Hz nebo 230 VAC / 47 Hz a maximálním trvalém zatížení má být zdroj schopen zvládnout výpadek minimálně 17 ms.

Tahle hodnota je dána především velikostí kapacity vstupního kondenzátoru. Čím vyšší je kapacita, tím je delší čas po udržení výpadku, ale také neúměrně dána zatížením zdroje. To znamená, že čím výkonnější zdroj vlastníte, tím kapacita vstupního kondenzátoru musí být vyšší. U hodně výkonných zdrojů můžete nalézt např. dva velké kondenzátory s kapacitou kolem 500 μF.

Náhlý pokles výstupního napětí při zatížení

Dalším zajímavým parametrem je pokles napětí při špičkovém a okamžitém zatížení. Třeba, když si pustíte hru, Prime95, 3DMark a apod. Tento impuls vyvolá malý pokles napěťových větví a hodnota napětí by se měla i tak držet v tolerancích, které jsme uvedli výše. I tuto veličinu budeme měřit (transient response) pomocí našeho přístroje.

Předchozí