Test skříně Enermax Hoplite – inovátor, ale s kompromisy | Kapitola 5
Seznam kapitol
Druhý článek věnovaný novince od firmy Enermax nesoucí označení Hoplite nabídne nemalá překvapení v podobě zajímavých funkcí. Výrobce na něj nasadil taktéž velmi zajímavou cenu, ale otázkou je, jaké bude kompletní zpracování. Pojďme se podívat podrobněji, abychom zjistili, jestli před námi není třeba budoucí prodejní šampión.
Když jsme probrali bočnice a i stropní a čelní panel, nezbývá, než se přesunout pěkně pod case. Hoplite je totiž poměrně zajímavou case i z této strany. Základem jsou nožičky, na kterých ovšem Enermax docela šetřil. Oproti Clipeusu testovanému minule je to sice pokrok, jelikož už nejsou z tvrdého plastu, nicméně guma zase nevypadá příliš atraktivně.
Každopádně svůj účel nožičky plní na jedničku. Jsou z měkčené gumy, která perfektně izoluje přenos vibrací na podložku a při zatížení skříně i dostatečně přilne.
Obdobně jako u modelu Clipeus, i Hoplite přichází s moderní koncepcí umístění zdroje ve spodní části. To má přínos hlavně pro zdroj samotný, protože má vlastní okruh chlazení a nesaje tak pouze přehřátý vzduch z case. Za nepatrnou výhodu lze považovat i to, že case má díky zdroji dole těžiště o poznání níže, čili je i menší šance převrhnutí, ale to asi nebude tím důvodem, pro který by si někdo Hoplite koupil.
Nesmí chybět ani prachový filtr, který je opět zpracovaný velmi dobře. Je ho totiž možné jednoduše vysunout do zadní části a vyčistit. Nemusíte tedy nikde nic šroubovat a dokonce ani case otáčet pro vyčištění.
Prachový filtr pro pozici zdroje je možné jednoduše vysunout dozadu a vyčistit
Filtr jako takový je vytvořen z jemné plastové tkaniny, která je pevně spojena s plastovým rámečkem, takže to, co vyndáte, čistíte jako celek. Díky použití měkčího plastu bych se ale trochu bál možného vibrování v jednoduché pozici. Filtr totiž nemá vlastně žádné zajištění, takže pokud by byly vibrace v case výraznější, mohlo by dojít i k rozvibrování filtru. Osobně jsem se při testování s tímto případem nesetkal, takže je to jen takové polemizování.
Zajímavá je jistě i zadní část počínaje pozicí pro zdroj, která je samozřejmě tzv. obojetná. Je tedy možné zdroj našroubovat jak ventilátorem dolů a dopřát mu vlastní chladící okruh, ale také ventilátorem nahoru, aby se postaral o odsávání teplého vzduchu od grafické karty. Tato pozice není bohužel žádným způsobem ošetřena proti přenosu vibrací, takže žádné těsnění, nic. To je možná trochu škoda, hlavně z důvodu, že šasi je opravdu spíše chatrnější.
Záslepky jsou jen vylamovací - není to trochu škoda?
Hned nad zdrojem jsou pozice pro přídavné karty, kterých je standardně sedm. Všechny jsou opatřeny záslepkami, ale bohužel pouze vylamovacími, navíc s výrazně perforovanou plochou, takže jejich přítomnost vidím jako naprosto zbytečnou. To je zase docela nevýhoda oproti třeba Clipeusu, který měl záslepky šroubovací.
Vedle pozic pro karty je ještě v šasi vytvořen obdélníkový kus perforace ve tvaru včelích pláství. Opět jeho přítomnost příliš nechápu, ale budiž... Na svoje si však přijdou i zájemci o vodní chlazení, protože case nabízí dvojici gumových průchodek pro hadice.
Těsně nad nimi je pak samozřejmě i připravena perforace pro zadní ventilátor, který je navíc osazen od výroby. Je to 120mm verze od Enermaxu s bílými lopatkami, ale už bez LED. Ventilátor je totožný jako v modelu Clipeus. Perforace je jako i v ostatních případech ve tvaru včelích pláství a nepatrně vypouklá, takže snaha o redukci aerodynamického hluku je zde patrná.
Průchodka pro kabeláž, hlavně pro USB 3.0 kabely pro přední panel
Pak už zbývá snad jen prostor pro I/O shield základní desky, který je příjemně zapuštěný. Díky poměrně robustní konstrukci nad základní deskou vzniká ještě další prostor. Ten je ze zadní části využit gumovou průchodkou pro kabeláž. Moc si neumím představit, které kabely by bylo třeba „vytahovat“ ven. Možná tak napájení pro čerpadlo vodního chlazení, kdyby bylo napájeno externě a umístěno v interiéru. V tomto případě je však tato průchodka připravena pro dvojici USB 3.0 kabelů, které je nutno zapojit přímo do zadních USB konektorů desky, abyste mohli využívat pohodlí předních konektorů, takže alespoň je vidět, že Enermax při konstrukci přemýšlel.
A tím jsme vlastně prošli kompletně celý exteriér a můžeme vběhnout do útrob modelu Enermax Hoplite, který nebude o nic méně zajímavý.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
