Fractal Design Define R3 – skandinávsky čistý design | Kapitola 2
Seznam kapitol
Společnost Fractal Design ještě před několika měsíci nikdo neznal, dnes o ni můžeme mluvit jako o producentovi jedné z nejpovedenějších počítačových skříní poslední doby. Fractal ale neusnul na vavřínech a svůj skvostný model Define R2 ještě doladil. My se dnes tedy podíváme na „facelift“ verzi označenou Define R3 v černém provedení.
Pokud se opravdu necháte přesvědčit ke koupi, tak si domů ponesete opravdu obrovskou a hlavně velice těžkou krabici. Co se obalu týká, tak se FractalDesign asi příliš v IKEA neinspiroval, protože karton je zde kompletně potištěný. Můžete tedy hned vidět, cože si to domů nesete a nechybí ani specifikace samozřejmě.
Vnitřní ochrana už je více než standardní, tedy polystyrenové profily a igelitový pytel. Ten je však poměrně dost silný, takže opravdu case chrání. Navíc posléze zjistíte, že i samotná case je polepena ochranou folií, tedy alespoň na čele. Poškrábání se tedy bát vůbec nemusíte.
Krabice je poměrně tmavá, ale potisk ukazující všechny výhody nechybí
Poté už na stůl postavíte obří hranatou krabici, v mém případě v černém provedení, ale můžete vybírat dokonce ze čtyř barevných variant. Než se ale pustím do popisu exteriéru a interiéru, pojďne se podívat na specifikaci:
Obsah balení
Pro mnohé bude jistě zajímavý i obsah balení, jelikož se po delší době nejedná už jen o samotnou case, ale najdeme zde i nějaké to příslušenství. Vidíte jej na obrázku níže a asi nejzajímavější položkou je regulátor otáček do zadní pozice, který dokáže regulovat až 3 ventilátory najednou. Bohužel ale nikoliv jednotlivě, ale jedině všechny tři najednou. Záleží tedy na Vás, zdali budete chtít manuální regulaci, anebo využijete funkcí základní desky a automatické regulace.
Příslušenství je v nenápadné krabičce, ale bohaté - dokonce včetně regulátoru ventilátorů
Mezi ostatním příslušenstvím jsou pak pásky pro stahování kabelů ze suchého zipu, plastové sponky pro tentýž účel a pak samozřejmě rozsáhlá sada montážního příslušenství. Celkově jsem měl pocit, že opravdu nic nechybí a je brán ohled i na cablemanagement, což je perfektní.
Exteriér – pěkně odpředu
A konečně můžeme přejít k samotnému popisu case. Jako vždy začnu od předního panelu, i když v tomto případě je to takové specifické. Ono totiž, když se na case podíváte, zjistíte, že tam vlastně nic není. Jen čistá rovná plocha bez jakéhokoliv náznaku nějaké zvláštnosti – prostě typicky čistý skandinávský design.
Čelní panel je naprosto rovný, stejně jako zbytek case
I přes toto všechno je ale právě čelní panel velmi dobře propracovaný. Čistá rovná přední plocha totiž slouží dvířka, která pokrývají opravdu celou přední část a že jde o docela velkou plochu. Jakmile se ale podíváte podrobněji, tak vidíte, že tato „deska“ je zasazena v plastovém rámečku, který tvoří čelní panel. Ten je z obou stran výrazně perforovaný, což rozhodně nijak nekazí celkovou čistou linii.
Na pravé straně však najdeme jakýsi výkrojek, který bude logicky sloužit jako madlo pro otevření dvířek. Stačí jen jemně zabrat a dvířka se odklopí od dvou magnetů, které je drží v zavřeném stavu. Dvířka jsou v podstatě sešroubována ze dvou plastových dílů, což je velmi výrazně zpevňuje. Navíc z vnitřní strany jsou opatřený jakousi molitanovou vrstvou, která by měla pravděpodobně sloužit jako jemná protihluková izolace. Nemyslím si ale, že by byl efekt zase tak výrazný.
Dvířka mají z vnitřní strany nalepenou molitanovou vrstvu
Co mě však trošku mrzelo je, že dvířka jsou našroubovaná napevno, nelze tedy přehodit směr otevírání. To může působit problém především těm, kteří mají počítač po svojí pravé straně, dvířka se otevírají totiž právě směrem doleva, takže by v tomto případě překážela. Druhou slabinou může být omezený úhel otevření dvířek. Nejdou totiž vyklonit úplně na 180°, jako to je u jiných case. Nicméně je třeba s tím počítat a dát si pozor, aby je člověk při manipulaci nevylomil.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
