Cooler Master Sileo 500 - decentní ticho za rozumný peníz | Kapitola 3
Seznam kapitol
Již je to delší dobu, co se známý výrobce počítačového příslušenství a především počítačových skříní – Cooler Master, pokusil nabídnout na trh case, která by splňovala kritéria i těch nejnáročnějších uživatelů a přitom udržela cenu na více než rozumné úrovni. Tato case nese označení Sileo 500 a my jí tu dnes máme k podrobnému testu.
Všímavější jistě zaznamenali, že pozice jsou ještě decentně olemovány plastem, což podle mého názoru velice příjemně zvýrazňuje pozice a jedná se o jeden z prvků, který tuto case nějakým způsobem odlišuje od konkurence.
Ve stejném duchu se pak nesou i ostatní, tedy velké 5,25“ pozice, kterých na skříni najdeme pět. Moc si však neumím představit, jakými zařízeními by uživatel mohl takové množství pozic zaplnit. Dnes snad už stačí jediná optická mechanika a případně pak nějaký ten panel. Ale na druhou stranu, když tady ten prostor je, proč nedat uživatelům variabilitu. Já bych se ale spokojil i s dvojicí pozic.
Celkovou černou uhlazenost pak už „narušuje“ (samozřejmě příjemně) logo výrobce v bílém provedení. Horní i spodní hrana čela je jemně zakulacená, což se mě osobně líbí. Kartáčovaný hliník následně končí právě v místě, kde „končí“ i čelní panel.
Tím se dostávám ke stropu skříně. Ten už eleganci kartáčovaného hliníku výrazně postrádá, decentní look však nabídne podobně. Lak je totiž hladký a matně černý, takže nečekejte nějakou zvláštnost. Sileo 500 nenabídne ani žádnou stropní perforaci, což je opět právě podle mého gusta, mnohé zákazníky to však může odradit. Já však asi patřím mezi konzervativce, kteří narušování standardního airflow nějakým netypickým perforováním nemusejí až tak často. I když…
Bočnice jsou na tom velmi podobně. Žádná nevzhledná prolisovaná bočnice, prostě čistý rovný plech. To mě příjemně překvapilo především u levé bočnice, kam se dnes výrobci snaží udělat alespoň menší perforaci pro windtunel nebo ventilátor. Sileo 500 se tomuto vyhnulo a je to dobře. Bočnice tak sice nehýří originalitou, ale podtrhují styl celku a především decentní design.
Aby zase bočnice ale nebyly příliš rovné, najdeme alespoň u zadního okraje nenápadný výlisek, který má posloužit jako takové jednoduché madlo pro sundávání bočnice. To je samozřejmě věc využitelná, takže proč ne? Najdeme ho na obou bočnicích, takže pozor, abyste si je neprohodili. Úplně jedno to rozhodně není.
Nožičky jsou zklamáním - obyčejná guma.
Když už jsme si prošli strop, tak nesmím zapomenout ani na „podlahu“, neboli spodní část skříně. Samozřejmě z pohledu exteriéru. Zde musím trochu pokárat výrobce, jelikož všude na propagačních fotografiích jsou velmi výrazně vidět povedené nožičky ve stylu Hi-Fi zařízení a když se na spodek skříně doopravdy podíváte, tak budete jistě zklamaní. Case totiž stojí na naprosto obyčejných plastových podložkách, které známe i z nejlevnějších case na trhu. Ty jsou nacvaknuty v otvorech v ocelové podlaze a nutno na jejich obranu poznamenat, že svojí funkci splňují. Drží case rovně a jistým způsobem i napomáhají zamezení přenosu vibrací, ale rozhodně nevypadají příliš elegantně. Za toto tedy bod dolů. Rozhodně by mi tento typ nožiček nevadil, kdyby ale výrobce nemystifikoval na propagačních fotografiích.
Už z obrázků spodní částí skříně je patrné, že šasi je spíše obyčejné. To v zápětí potvrzuje i zadní část skříně, ke které se v tuto chvíli dostáváme. Jedná se totiž v podstatě o nejobvyklejší typ šasi, kterou opět najdeme i u levnějších modelů. Všude až přílišná perforace a lisované profily pro zajištění větší pevnosti. Jednoduše prvky, které nahrazují použití kvalitnějšího a silnějšího materiálu.
V zadní části tak asi nejvíce zaujme především 120mm ventilátor a jeho pozice, jež už je ale dnes taktéž standardem. Opět jsem byl trochu zklamaný, že výrobce nepřemýšlel nad vhodnějším krytem ventilátoru. Perforace je tvořena poměrně hrubými šestiúhelníky (včelí plástve), které budou bezpochyby způsobovat aerodynamický hluk. Však můžete sami zhodnotit dle fotografií.
Perforace u ventilátorů je velice nevhodně řešená - vytváří zbytečný aerodynamický hluk.
Tak trochu odlišné je snad jen uchycení samotného ventilátoru. To je tvořeno plastovými silent-bloky, takže ventilátor je na nich v podstatě pouze nacvaknutý. Pevnost je však dostatečná a podle testů poměrně slušně brání přenosu vibrací na šasi. Rozhodně však nenahradí gumové úchyty, které jsou pro tyto účely ještě ideálnější. To už jedině za příplatek a dodělat doma.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
