Lian-Li PC-B25-B – skříň ve zamení luxusu a elegance | Kapitola 3
Seznam kapitol
Značka LianLi je v segmentu počítačových skříní synonymem luxusu a kvality. I dnes testovaná case tyto aspekty splňuje, přidává však velmi moderní a atraktivní design a možná i zajímavý potenciál pro další úpravy. Pojďme se tedy podívat na nejnovější case ze série „Silent“ od tohoto taiwanského producenta – přichází LianLi PC-B25-B.
Stropní část je pak již naprosto standardní, bez jakýchkoliv zvláštností. Teď mi nezbývá, než nechat zhodnocení na vás, souhlasíte, že v jednoduchosti je síla?
Samozřejmě nám zde však ještě zůstává prostor čelního panelu, jež je ukryt pod dvířky z 3mm masivního hliníku. Ty však po sundání bočnice nelze otevřít a musíte se nejdříve dostat do útrob case, kde jsou v malé kartonové krabičce uloženy dva klíče. Zámek se pak nachází na pravé straně case, těsně nad čelními (bočními) konektory – najdeme zde na dnešní dobu již standardní dvojici USB, audio konektory a taktéž můžete využívat eSATA konektor. Teď ale zpět k zámku. Jedná se o obyčejný dvoupolohový zámek, jež najdete u mnoha počítačových skříní. Po otočení klíčem je možné dvířka konečně odklopit.
Díky přiloženým klíčům si čelo skříně můžete uzamknout.
Jejich pohyb je velmi jednoduchý, ale zároveň cítíte, že se jedná o masivní materiál. Nic nikde nedrhne, neslyšíte žádné nepříjemné zvuky – prostě nic. Dvířka mohu tedy hodnotit opravdu velmi kladně. Navíc je zde jedna vychytávka, která by se mnoha zákazníkům mohla hodit. Dvířka se otevírají směrem doleva v základním nastavení. LianLi však myslí i na ty, jež mají case po pravé straně svého stolu a bude pro ně tedy výhodnější otevírání opačné – stačí přešroubovat několik šroubů a výsledek je zde. Toto opravdu oceňuji, jelikož tento handicap mělo mnoho a mnoho kvalitních skříní již v minulosti – příkladem za všechny jsou třeba skříně od společnosti Chieftec.
Dvířka jde jednoduše přešroubovat na druhou stranu, což oceňuji.
Co se ale skrývá pod dvířky? Především zde najdeme tlačítko power a reset, bez něhož se nám bude počítač spouštět poměrně obtížně. Jejich umístění mi naopak trochu vadí, jelikož při každém spuštění je třeba odklápět dvířka – což je podle mého názoru naprosto zbytečný úkon navíc a trpí tím nejvíce otevírací mechanismus samotných dvířek. Daleko příjemnější by bylo umístění spínacího tlačítka např. v horním panelu case, což už LianLi mnohokrát vyzkoušel. Na druhou stranu zase v okamžiku, kdy dvířka uzamknete, nikdo nemůže počítač spustit. Samozřejmě mluvíme o nejjednodušším způsobu zabezpečení počítače, ale funguje to.
Mimo tlačítek, která jsou mimochodem plastová, a je to tedy jeden z mála prvků, kde nebylo využito hliníku, zde pak máme taktéž důležité pozice pro přídavná zařízení. Pro velké optické mechaniky tu jsou tři pozice v rozměru 5,25“, což není pro middle-tower úplně standardní, častěji se asi setkáme se 4 nebo 5 pozicemi. Na druhou stranu – kdo dnes používá více, než jednu mechaniku a proto tři pozice naprosto dostačují.
Např. pro čtečku paměťových karet zde pak máme ještě dvojici malých pozic v rozměru 3,5“. Opět podle mého názoru naprosto dostačující počet. Pro většinu lidí jsou totiž v současnosti důležitější spíše vnitřní pozice na pevné disky.
Pokud se podíváme ještě o kousek níže, pod záslepky – najdeme zde perforaci, jež logicky slouží pro sání studeného vzduchu. Všímavý člověk však bezpochyby již uvědomuje, že na dvířkách tato perforace chybí. Kudy se tedy vzduch dostane k ventilátorům? Je to snadné. U dvířek je totiž perforace vytvořena po obou jejich stranách, takže ani zde není žádný problém a case navíc zbytečně „nenasává“ prach z podložky, ale bere si vzduch z okolí skříně.
Perforace na boku čelního panelu (pohled zevnitř).
Nicméně příjemné překvapení se skrývá ještě hlouběji pod čelním panelem. Pokud jej totiž odšroubujete – drží ho čtveřice nenápadných, ale přitom nijak nekrytých černých šroubků na bocích čelního panelu. Poté jej naprosto jednoduše vysunete dopředu a naskytne se vám pohled na perfektně zpracovaný systém prachových filtrů pro dvojici čelních intake ventilátorů. Ty jsou samozřejmě již instalovány. Nečekejte však žádné barevné kousky – jedná se o naprosto standardní typ, jež LianLi montuje do všech svých case. Velikost je pak samozřejmě 120mm a ventilátory jsou pomaloběžné a poměrně slušně tiché. I když teď si říkám, jestli jsou vůbec tyto filtry a instalované ventilátory takovým překvapením, ono při ceně, za kterou case pořídíte bych to asi považoval spíše za nutný standard, než za příjemné překvapení.
Zpátky ale k prachovým filtrům. Ty jsou totiž opravdu řešeny velice prakticky, jelikož k jejich čištění nepotřebujete teoreticky žádné nářadí. Minimálně šroubovák je však nutní k sundání čelního panelu.
Prachový filtr po rozdělání.
Prachový filtr je pak poměrně hrubý, ale na prach naprosto ideální a navíc se velice snadno a efektivně čistí. Provedení není nijak extrémně složité, nicméně naprosto funkčně ideální. S podobným typem filtrů se však setkáte u většiny case LianLi, pokud jsou jimi vybaveny.
Odejmutí prachového filtru je naprosto jednoduché.
Potěší však i molitanové lemování kolem pozic pro mechaniky, díky kterému se v případě nahromadění prachu u ventilátorů nestane, že by chuchvalce prolézaly až k mechanikám, což není neobvyklé u levnějších skříní. Rozhodně to však není vlastnost, kvůli které by si člověk kupoval case za 5 tisíc korun. V tuto chvíli asi k tomuto prostoru nezbývá dodávat nic dalšího a můžeme čelní panel našroubovat zpět, kam patří – no a pojďme dále.
V textu již bylo uvedeno, že u této case jsou velmi netypicky tvořeny bočnice. Nikoliv však použitým materiálem, jelikož se jedná o hliník, jako u zbytku case, nicméně o jejich tvar. To už jsem taktéž popisoval. Z vnitřní strany jsou však bočnice hladké bez prolisů, čímž logicky vzniká určitý dutý prostor.
Bočnice jsou duté, škoda jen, že zde výrobce neaplikoval odhlučňovací materiál.
Zde vidím zajímavý potenciál pro každého majitele této skříně, případně přímo pro výrobce, jelikož takto nevyužitý prostor si přímo říká o instalaci odhlučňovacího materiálu. Dvě až tři stovky za tento materiál určitě pro člověka, který bude ochoten tuto case koupit, už nebude problém. Osobně si však myslím, že při prodejní ceně, jaká byla pro PC-B25 stanovena, by už tento materiál měl být instalován od výrobce, o to spíše, když LianLi tento model řadí do tzv. Silent, tedy tiché série. A už z minulosti jsme se mohli přesvědčit, že umí tyto materiály i používat, jelikož již několik produktů jste si mohli s „určovací vycpávkou“ koupit. Za tento nedostatek tedy case dostává malé bezvýznamné mínus.
Naopak několik velmi zajímavých detailů, jež potvrzují snahu o redukování hlučnosti skříně, zde nalezneme. V první řadě to jsou molitanové pásky tloušťky přibližně 1mm, jež jsou aplikovány po celém obvodu dotykové plochy bočnic. Ty jsou dnes již v podstatě standardem u většiny kvalitnějších case, mohu jmenovat např. nejnovější verzi Asus Vento, případně skříně od společnosti CoolerMaster, aj. Mimo tento prvek však LianLi přidává ještě tzv. silikonové silentbloky, jimiž se poměrně dost chlubí i na svém webu. Jedná se v podstatě pouze o malé silikonové kuličky, jež jsou zasazeny v prostoru dotykové plochy šasi a bočnic. Kuličky takto velmi jednoduše distancují bočnici od šasi a zamezují tak vzniku vibrací. Na druhou stranu však nijak neomezují upevňování bočnice, jelikož v případě jejího zasunutí je díky silikonu možné jemné promáčknutí kuličky. Resume? Opravdu jednoduché a přitom velmi efektivní řešení. Za toto dávám určitě další plus.
Detail silikonové kuličky, jež zamezuje přenosu vibrací na bočnice.
Dalším prvkem jsou pak velmi pěkně vzhledově vyvedené nožičky. Ty jsou vysoustruženy z hliníku a jejich okraj je samozřejmě leštěný, takže připomínají spíše nožičky hifi zařízení. U skříní firmy LianLi je však toto naprostým standardem. Naštěstí výrobce nezapomíná ani na fakt, že nožičky jsou často taktéž mediem přenášejícím zbytečně vibrace. Proto je jejich spodní plocha vybavena gumovým kroužkem, díky kterému nejenom, že nevibruje, ale ani neklouže po stole, jako levnější skříně.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
