Antec Solo - prostorově úsporné ticho | Kapitola 3
Seznam kapitol
latCo vám nejvíce vadí na vaší stávající skříni? Může to být mnoho parametrů - rozměry, účinnost chlazení, praktičnost, kvalita vyhotovení, vhodnost pro vodní chlazení, kapacita nebo například i hlučnost. Právě na poslední zmíněný parametr se primárně zaměřuje rodina skříni Sonata od amerického Antecu a v dnešním testu se podíváme na model Solo.
Materiálem této skříně je SECC neboli za studena válcovaná ocel - nejčastěji používaný materiál pro skříně obecně. Na Solo se sice najde i kousek hliníku na čelní panelu, ten však slouží pouze jako dekorace.
Na pevnosti je znát, že se „železem" nešetřilo - 0,8 mm bočnice a 1 mm pro základní konstrukci (většina skříně) jsou více než dostatečné. Celkové tuhosti pomáhá i inteligentní konstrukce s kupou chytrých prolisů a lemů zlepšujících pevnost. Ostré hrany či jiné nebezpečná místa se v této skříni nevyskytují vůbec.
Kabely k předním portům jsou až extrémně dlouhé
Bezšřoubová montáž zařízení do 5,25" pozic je samozřejmostí. U 3,5" „redukce" budete muset nasadit šroubovák
Přední panel funguje téměř jako dvířka, většinou se však vyplatí jej vysadit - je to rychlé a praktické řešení. Stačí sundat levou bočnici a rukou povolit trojici plastových pojistek
Největší specialitou Antec Solo jsou jednoznačně možnosti pro uložení pevných disků. Nejenže, si můžete vybrat ze dvou možností, specielní jsou obě! Za netradiční lze označit rovnou i přístup k diskům. Vzhledem k délce skříně a podélnému umístění by nebylo právě praktické disky krkolomně vytahovat přes základní desku, proto se k nim dostanete velmi jednoduše z přední strany. Stačí otevřít (sundat) přední panel (dva ruční šrouby pro sundání bočnice a trojice plastových západek) a pak jen otevřít dvířka držící dvojici volitelných 92 mm větráků (opět dvojice ručních šroubů).
Základním způsobem instalace disků je použití bytelných šuplíků, kterých se do prostoru pro disky vejdou čtyři kousky. Neslouží jen pro lepší manipulaci, úlohou šuplíku je spíše utlumení vibrací a snížení hlučnosti. Disk se na kovovou konstrukci přidělává přes silikonové podložky za pomoci specielních šroubů. Vzniká tak pružné uložení, které nedává šanci vibracím proniknout do konstrukce skříně.
Druhý způsob má exotičtější charakter. Přináší totiž do komerčního produktu způsob uchycení, s kterým experimentují fanoušci tichých počítačů již celé věky - pružné zavěšení. Uvnitř prostoru pro disky jsou ze strany na stranu nataženy pružné textilní pásky z průmyslového materiálu, do kterých lze zasunout disk. Použitím tohoto způsobu se sníží kapacita na trojici disků.
U tohoto způsobu uložení disk doslova visí v prostoru, montáž je přitom velmi jednoduchá. Při používání se osvědčilo pásky jednou protočit a pak vsunout disk. Chvilka ladění pro dosažení roviny a vhodného podelného umístění a je hotovo. Při zavěšených discích pochopitelně musíte dbát na manipulaci ze skříní - neopatrné naklápění by je mohlo uvolnit.
Z pohledu účinnosti si pochvalu zaslouží oba způsoby. Kovový šuplíček se silikonovými podložkami výborně tlumí vibrace a umožňuje praktickou manipulaci. Zavěšení je pro tiché disky pouze o kousek účinnější, u hlučnějších modelů s výraznějším pohybem hlaviček či vibracemi se však rozdíly prohlubují.
Důraz na ticho podtrhuje i černý materiál, kterým jsou vybaveny obě bočnice i vrchní plech. S tloušťkou necelý 1 mm se to nemusí zdát, ale jeho úlohou je snížení hlučnosti. Má vysokou hustotu a zvyšuje hmotnost krycích plechů, které díky tomu mají menší tendenci rezonovat. Zároveň částečně pomáhá i při šíření zvuku, charakteristiky utlumení hustou pěnou či textilií však rozhodně nemůže dosáhnout.
K praktickým vymoženostem patří i chytré využití prostoru na zadní straně prostoru pro disky. Zde se nachází plastové úchyty pro vedení a uklizení kabelů