#HCPP20: Zprávy z digitální totality | Kapitola 2
Seznam kapitol
Hackerský kongres v Paralelní polis roku 2020 je byl zvláštní v tom, že se dělal částečně fyzicky a částečně online – pouhý den předtím, než má začít další kolo restrikcí. Zajímavý byl také tím, že přesáhl až do filozofie – a tím trochu naznačil limity, které toto hnutí má.
Za naprostý vrchol považuji přednášku Pavly Holcové, která popisovala, jak tým Investigace.cz používal technologie v případě vyšetřování slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Tým novinářů a vývojářů dostal do rukou 74 TB dat, ve kterých hledali adekvátní kamerové záběry, později i telefon, ve kterém museli prohledat obrovské množství zpráv. Činnost týmu pomohla nejenom najít realizátory vraždy a poukázat na její zadavatele, ale také najít další zločince, kteří se v rámci tohoto spolčení podíleli na ohavném kriminálním jednání. Ukazuje se, že policie a stát má alespoň u nás jenom omezené znalosti a možnosti, a tak aktivita novinářů a dalších investigativců nabízí cenné informace, které mohou pomoci státu dopadnout pachatele vážných zločinů – tedy pokud se bude státu chtít, protože je nezřídka napojený na politické strany a další organizace, které se ho pokouší ovlivňovat.
Technologickým přednáškám jsem se až tak zásadně nevěnoval, nejvíce mě zaujaly právě zprávy z míst probíhajících událostí a nepokojů. Asi nejvýznamnějším bojištěm dneška je Hong Kong, kde se na jedné straně setkává technologicky vyspělá policejní moc s technologicky vyspělými protestujícími, kteří se naučili komunikovat digitálně a kupříkladu sdílet v reálném čase informace o pohybu policie.
Online přednáška Johnsona Yeunga o protestech, které probíhají v Hong Kongu už 14 měsíců, objasňovala taktiky policejních sil i protestujících. Zmiňoval to, jak protestující využívají Telegram, který se ale stal centrem zásahů ze strany policie. Rovněž se diskutovalo o možných dopadech v rámci pokračující integrace Hong Kongu do čínského prostředí a systémů jejich sledování, včetně možných dopadů pro jejich sociální skóre a další pronásledování.
Šlo o mimořádně zajímavou přednášku – bez ohledu na to, co si kdo myslí anebo nemyslí o protestech, protože v Číně je digitální totalita nejrozvinutější a můžeme jenom předpokládat, že metody a taktiky, které tam vzniknou, se rozšíří po světě jak na straně protestujících, tak na straně policie. Bohužel se zatím vždy ukázalo, že co se v Číně vyvine, Západ tiše přejímá, obvykle pod rouškou boje proti terorismu.
Pokud šlo o technické přednášky, tam mě konference nezklamala, problém jsem měl s těmi přednáškami, kde se začalo vyjíždět do politické dimenze. Tam, kde se přednášející věnovali spíše obecným dimenzím problému, jako například v úvaze o „smart vesnicích“ Marka Ballandiese, šlo o přednášky inspirativní, byť poněkud futuristické.
Větší problém jsem měl s přednáškami, které měly vyloženě konspirační charakter, jako Interpretace dat Covid-19, kde Tobias Kaiser nepřinesl žádný interpretační vhled, zatímco jeho spolupřednášející, Olga Ukolova mě udivila tím, že suverénně přednášela tvrzení, která prostě nejsou pravda. Kupříkladu tvrdila, že ani Covid-19, ani HIV nejsou pandemie, protože nenaplňují kritéria smrtnosti – což je trochu problém, protože definice pandemie mluví pouze o tom, že agens je infekční a zasahuje rozsáhlé populace (a nemusí být nutně ani globální). Když vidíte, že si přednášející vykládají základní věci takhle po svém, tak se těžko věří jejich závěrům.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
