Rybka: Jak mě levné nákupy přišly často překvapivě draho | Kapitola 4
Seznam kapitol
I když se většina lidí ráda dívá na nejlepší a nejnovější, nakonec ze zcela rozumných důvodů často sáhne po „dostatečně dobrém“ produktu. Je to zcela logické: Peníze. Jen málokdo je vůbec neřeší, většina z nás musí dělat kompromisy. A ten kompromis se může zatraceně nevyplatit!
I levné věci mají ale smysl
Má to dvě hlavní výjimky: Za prvé nouzový nákup, kdy něco ztratíte a nutně potřebujete náhradu. Něco takového, jako když si na dovolené utopíte mobil a koupíte si tam nějaký levný model, protože prostě potřebujete telefonovat – a nebo když si koupíte náhradu za sluchátka, která jste ztratili. Reálně nečekáte, že tu věc budete používat víc než pár týdnů a pak stejně skončí v šupleti. Když vám bouchne zdroj a vezme s sebou do digitálního pekla celé PC, dává mi smysl postavit si nějaký velmi jednoduchý stroj čistě na to, abyste mohli na internet. Když vás postihne neštěstí, určitě nebudete mít dost peněz na to, abyste hned obnovili vše, o co jste přišli.
Druhá varianta je vstupní technologie: Kupujete si něco, o čem vlastně nevíte, jestli to potřebujete, takže si pořídíte nejlevnější variantu a zkoušíte, jestli je vám to vůbec k něčemu. V takovém případě víte, že buď zjistíte, že to nepotřebujete a pak to stejně skončí v šupleti – a nebo pochopíte, že to používat chcete a jaksi upgradujete na něco, co opravdu využijete tak, jak chcete. To vypadá jako plýtvání, ale vlastně to plýtvání není.
Pokusy a omyly mě ale naučily několik základních principů. Za prvé je možné nakupovat levně, ale ne co nejlevněji. Nejlevnější věci bývají většinou ošizené na něčem podstatném, jako je třeba kvalita bateriových článků – a to je opravdu problém.
Za druhé: Pokud je nějaký výrobek navržený s kompromisy, tak se jich nezbavíte. Tak například když si pořídíte základní desku s malým počtem paměťových slotů, zásadně si omezujete upgradovatelnost do budoucna. Takže jsem přesvědčen, že zrovna u takových komponent není dobré šetřit. Je lepší mít víc paměťových slotů, USB portů či ve skříni pozic pro disky, než momentálně potřebujete. Možná to nevyužijete, ale kdyby na to přišlo, vyjde to levněji, než výměna desky či skříně. Navíc si ušetříte přemontování.
A za třetí: Není to úplně jistota, ale je lepší kupovat výrobky firem, které něco dělají dlouhodobě. Pořídil jsem si před lety levný LED skener od Canonu určený ještě pro USB 1.1. Ta potvora stále funguje – ne moc rychle, ale Canon ho podporuje ve své aplikaci pořád, takže když něco potřebuju naskenovat, je to tady. Je to takový protiklad ke GDI tiskárně, kterou jsem kupoval zhruba v té samé době, ale na rozdíl od ní je ten skener stále plně použitelný. Byl levný, není rychlý – ale použít se dá.
Myslím, že každý má podobné historky s koupěmi, které vypadaly ve své době rozumně, ale pak se z toho stala „zarážka pro dveře“. Jaké „nejlepší nejhorší koupě“ se povedly vám?
