Otrokářství: Co to bylo a co znamená pro budoucnost? | Kapitola 3
Seznam kapitol
Většina civilizací minulosti v nějaké míře využívala nedobrovolné práce otroků, nevolníků či válečných zajatců. Blíží se ale doba, kdy budeme do práce nutit semiinteligentní a nebo inteligentní stroje. Přijde moderní otrokářství? A vzbouří se proti nám někdy roboti?
Industrializace přinesla konec otroctví
Islámské země provozovaly otrokářství docela dlouho a neoficiálně to dělají dodnes. Zatímco Západ ho zrušil během 19. století - Británie 1833, Nizozemí 1863, USA 1865 - tak Saúská Arábie ho zrušila až v roce 1962 a Mauretánie až v roce 1980. Z čistě ideových důvodů bylo otrokářství zrušeno překvapivě pouze v Perské říši, protože přijala zoroastrismus. Je vůbec zajímavé, že ani křesťanství, ani islám, ani budhismus neměl žádné zásadnější problémy s otrokářstvím.
Zdálo by se, že konec otrokářství přichází s osvícenectvím, ale ona to vlastně není úplně pravda. Když se podíváte na data, kdy otroctví a nevolnictví skončilo v jednotlivých zemích, poměrně brzo si všimnete toho vzorce: Industrializace. A najednou vám dojde ta souvislost: Osvícenectví přináší vědecké objevy, ty přináší technické objevy, ty přináší nové a složitější stroje nahrazující hrubou práci a to přináší potřebu na vzdělanější a flexibilnější pracovníky. No a vzdělávat otroky je drahé, je jednodušší lidi nechat, ať se o sebe starají sami. Čím je kultura svobodnější, tím dřív tam dojde k podobnému posunu.
Příchod technologie nás, alespoň oficiálně, zbavil otrokářství. Otrokářství je špatné mimo jiné proto, že je protipokrokové, nevede k inovacím a vytváří nerovnou a násilnou společnost. Je to naprosto logické, otroci nejsou obvykle pozitivně motivovaní a neustále hrozí jejich vzpoura. Je daleko lepší mít systém, kde pracují pro sebe a mají prostor se rozvíjet.
Příchod technologie nám ale taky přinesl stroje, kterými jsme otroky nahradili. Teď jimi nahrazujeme i dělníky v méně kvalifikovaných pracích, protože na rozdíl od nich netrpí přepracovaností a nepáchají sebevraždy. Jsou to... lepší otroci.
S tím, jak se zvyšuje inteligence strojů, začínáme se blížit zpět do bodu, kde už jsme vlastně byli. Předtím jsem přirovnal otroky k androidům, časem se dostaneme do bodu, kdy budeme moci dostatečně pokročilé androidy přirovnat k otrokům. Představa, že se vlastně blížíme nové otrokářské společnosti, ale otrokářské vůči umělým formám života, se ve scifi opakuje. Asi nejklasičtější je The Second Renaissance z Animatrixu (2003). Ten podobnost nového světa se starým nijak nepopírá, roboti tu dokonce budují něco, co vypadá jako digitální pyramida.