Hlavní stránka Hardware Sítě a Internet Otrokářství: Co to bylo a co znamená pro budoucnost?
Otrokářství: Co to bylo a co znamená pro budoucnost?
autor: Michal Rybka , publikováno 14.6.2020
Otrokářství: Co to bylo a co znamená pro budoucnost?

Většina civilizací minulosti v nějaké míře využívala nedobrovolné práce otroků, nevolníků či válečných zajatců. Blíží se ale doba, kdy budeme do práce nutit semiinteligentní a nebo inteligentní stroje. Přijde moderní otrokářství? A vzbouří se proti nám někdy roboti?


Vzdělaný otrok jako investice v Římě

Není to jediný případ, víme o celé řadě válečných zajatců, kteří díky svým schopnostem udělali v Egyptě významnou kariéru. Pokud jste tedy nebyli v Egyptě otrokem za trest, mohlo to být docela mírné. I v Římě se váš osud hodně lišil podle vašich schopností. I když existuje představa, že to bylo vždycky zlé, není to obecně pravda a mnoho otroků mělo pozici, která jim vlastně vyhovovala, protože se stali osobními sluhy rodiny a měli postaráno o existenci. Římané rovněž nespojovali otroctví s rasismem, do otroctví brali úplně každého včetně jiných Římanů, kteří se například zadlužili.

Systém otrokářství byl v Římu tak provázaný s ekonomikou, že je pravděpodobné, že právě otrokářství stojí za technologickou stagnací hellénského světa a jeho pádem. Podle odhadů 30 až 40% obyvatelstva Itálie mohli být otroci, přičemž jejich distribuce byla nerovnoměrná: Většinu jich vlastnily bohaté elity. Velkostatkáři s mnoha otroky v podstatě decimovali a vytěsňovali malé zemědělce, kteří utíkali do velkých měst a snažili se přežít tam.

V podstatě se dělo to samé, co se stalo v průmyslové revoluci: Města byla plná lidí, kteří neměli do čeho píchnout a aby se to celé nevzbouřilo, řešil to systém sociálních dávek zvaný patronáž. Šlo o pověstný „chléb a hry“, kdy vás vyživoval váš bohatý patron a vy jste ho podporovali v tom, co chtěl. Jídlo za loajalitu – pokud vám to trochu připomíná nás systém „volte mě a já vám zvednu dávky“, tak jsme doma. Řím byl navíc závislý na importech z impéria, takže ono se to dnešku celkem podobá. Celý Řím se hodně podobá modernímu světu: Měli fast food, politiky, kteří se nezajímali o realitu ale o svou kapsu, vedli války o zdroje pomocí profesionálních armád – a tak dále.

Protože měli otroky, měli zajištěnou levnou pracovní sílu. Je velká otázka, proč byla věda ve starověku z větší části oddělena od praxe, vzdělání se přikládal jenom omezený význam a řada pokročilých technologií, jako analogové počítače, automata a nebo parní stroj, byly pouhými kuriozitami. Jedna z teorií říká, že to bylo právě proto, že otroci byli levní a dostupní a nebyl tedy důvod cokoliv zlepšovat. Římané typicky přejímali cizí technologie, ale nijak zvlášť je sami nerozvíjeli.

Otroci pro Řím vlastně představovali takové univerzální androidy, kteří dělali to, co se jim řeklo. To srovnání je docela přesné, protože oni vlastně nebyli úplně levní. Větší zdroje otroků přicházely s válkami, kde se prostě zotročilo původní obyvatelstvo, za normálních okolností ale byli poměrně nákladní a cenou srovnatelní například s osobním autem.

Když přepočítáme ceny otroků přes spotřební koš na naše dnešní ceny, tak zjistíte, že i nevzdělaný otrok schopný vykonávat jen manuální práce by vás dnes přišel zhruba na 250.000 Kč, což je docela dost. Pěkná mladá dívka by vás přišla na 500.000-750.000 Kč a nejdražší byli vzdělaní otroci, kteří se dali použít jako osobní učitelé, ti stáli někde mezi 1,5 a 2 miliony Kč. Pokud jste nebyli movití, mohli jste si dovolit tak jednoho a nebo dva s tím, že jste je samozřejmě museli navíc živit a šatit.

Vzdělaný otrok představoval investici a tak mohla nastat paradoxní situace, kterou popisuje v jednom ze svých příběhů Tisíc a jedna noc: Chudá rodina měla jednoho syna a taky otrokyni, o kterou se starali, vychovávali ji a připravovali ji, že ji prodají do harému. Mladík se do ní zamiloval, což byl problém, protože ona otrokyně představovala jejich jedinou investici, která se jim musela vrátit. Takže nejen že ji musel odvést na tržiště a prodat, ale prodat za dost vysokou cenu, aby se jim vrátily náklady na její vzdělání a výchovu...



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
77 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 33.7Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.