Hlavní stránka Hardware Sítě a Internet Jak Jeff Gibbs objevil technologie a vyhnali ho ze zeleného ráje
Jak Jeff Gibbs objevil technologie a vyhnali ho ze zeleného ráje
autor: Michal Rybka , publikováno 2.5.2020
Jak Jeff Gibbs objevil technologie a vyhnali ho ze zeleného ráje

Planet of the Humans je zelený depresivní „dokument“ o stavu naší planety. Kdyby environmentalista Jeff Gibbs a nebo jeho producent Michael Moore četli Bibli od začátku, věděli by, že poznání je prevít. Čím víc toho víte, tím větší propadnete skepsi. A pak už záleží na tom, jestli je ta skepse tvůrčí – a nebo jde o váš konečný stav.


Není zelená jako zelená

Pálení zemního plynu, které se zde neustále kritizuje, je celkem ještě v pohodě. Z nějakého důvodu Gibbs kompletně přechází jaderné zdroje (asi je považuje za historicky překonané) a vrhá se do boje s biopalivy. Což o to, tady souhlasím: Spalování biomasy má smysl jenom za určitých okolností, jinak je to blbost. Je výhodnější to zpracovat jinak: Na materiály a nebo třeba na hnojivo.

Biopaliva jsou hnus, jejich pěstování je pitomost – ovšem pitomost prosazená centrálně a proto ji máme. Původně to začalo jako snaha alespoň o omezenou palivovou nezávislost, ale pak se k tomu přišroubovala představa, že to je něco ekologického – a proto máme řepku a velký business kolem ní. Biopaliva doslova kurví planetu, protože zabírají cenné místo pro pěstování potravin a země s dostatkem nevyužité půdy vedou k devastaci lesů, aby bylo kde pěstovat palivo. Aby to navíc mělo alespoň zdánlivý smysl, tak se pěstování palivových plodin masivně subvencuje a přitom se slušně ničí půda i podzemní vody, protože se to celé promoří pesticidy. Samé výhody!

Gibbs ve svém dokumentu neřeší naše problémy s řepkou, řeší to, že se v Americe na biomasu údajně zpracovávají celé lesy. Biomasa není ideální na výrobu elektřiny, v žádném případě ne ve velkém měřítku. Dává ale smysl při kogeneraci, kdy nějaký areál využívá jak elektřinu, tak i teplo ze spalovacího procesu, ideálně když jde o spalování něčeho, co jinak nelze využít. Lokální kogenerace je překvapivě efektivní, účinnost je tam až 90% a to opravdu smysl dává.

Celkový duch Planet of the People je velmi problematický. Za prvé – jak Moore, tak i Gibbs žijí ve světě, kde za všechno může kapitalismus (to je tím, že neviděli ekologický socialismus v akci). Už to zabraňuje hledat řešení, protože obnovitelné zdroje jsou kapitálově velmi náročné, na velký obnovitelný zdroj si protestující studenti do bubínku nevyberou. Logicky to znamená, že se vlády pustí do obcování s firmami, kde zbohatly na neobnovitelných zdrojích.

Za druhé – dokument nemá žádné východisko. Gibbs nesnáší technologickou civilizaci nějak obecně, žádné technické řešení není dost dobré. Bohužel to znamená, že žádné řešení nemá. Gibbs ignoruje velké množství alternativ, natož aby řešil otázky energetického mixu a vhodnosti zdrojů pro jednotlivé oblasti. Univerzální skuhrání na lidskou špatnost není řešení.

Za třetí – celé je to pocitové a strašně krátkozraké. Kromě toho, že toho Gibbs moc neví, se ani nepokouší domýšlet věci do důsledků. Tak například klasicky staví Indiány proti „kapitalistům“, oplakává Joshua tree a naříká, že už nejsou mamuti, kteří by roznášeli jejich semena svým trávicím traktem.

No jo, ale na to si Gibbs nesmí stěžovat u nás – musí si stěžovat u Indiánů, kteří americkou megafaunu vyhubili! Osobně mě přijde vždy vtipné, že když nějaký ezomuž či ezožena chce říct, že je něco čistého a duchovního, tak mluví o „indiánské moudrosti“. Indiáni si přitom dokázali vyrobit velmi slušný štrůdl vlastních ekologických katastrof a civilizačních lapsů zcela sami.

Hodně dobře to je vidět u „toltécké moudrosti“, kterou se ohání Jaromír Dušek. Toltékové patřili mezi první vysoce stratifikované americké militaristické kultury s devastujícím vlivem na okolní ekologii, značně morbidním náboženstvím, celé to skončilo strašným průšvihem a občanskou válkou a inspirovalo to Aztéky, což byla vyloženě agresivní kultura s masovými lidskými oběťmi.

Iluze a sebeklam jsou hezké, ale nespasí nás. A místo depresivních pocitů potřebujeme nějaká řešení. Na dokumentu je zajímavé to, že poměrně drsně demaskoval obrovský zelený business, který se provozuje pod zástěrkou ekologičnosti a který řadě zelených věrozvěstů dovolil slušně zbohatnout. Tak například Al Gore je zachycen na jednání, kde tak trochu podporuje pěstování biopaliv v Brazílii a na dotaz, zda si uvědomuje, že vlastně podporuje kácení Amazonského pralesa, odpoví, „že na to zapomněl“.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
103 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 47.5Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.