Informační technologie v čase moru a zkázy | Kapitola 4
Seznam kapitol
Ještě jako dítě jsem četl jakousi knihu ze sedmdesátých let, která popisovala snahy lidstva vymýtit choroby. Překvapilo mě závěrečné varování, které říkalo, že jsme si dnes až příliš navykli na dostupné zdravotnictví a na to, že nás vždy spasí. A že v budoucnosti můžeme zažít nejedno překvapení.
Tento týden přišla řada vládních opatření, která fakticky zavádí omezenou karanténu s tím, že lidé, kteří přicestovali z rizikových oblastí, by měli mít karanténu skutečnou – být doma, nikam nechodit, nechat si donášet jídlo. V praxi se ukazuje, že hodně lidí není vůbec připraveno, nemá zásoby, nemá desinfekci, nekoupilo si včas roušky apod. – přestože byly zhruba dva měsíce pro přípravu. Podstatně překvapivější je, že selhal i stát a ukazuje se, že ani on zásoby nemá.
Příliš jsme si navykli na koncepty just-in-time, na minimální skladové zásoby, zapomněli jsme na důvody, proč je dobré mít samostatné kapacity pro výrobu důležitého vybavení, příliš jsme spoléhali na outsourcing – a to přesto, že outsourcing zajišťuje převážně Čína, která je opakovaně také zdrojem nových epidemií. Víme to roky – a nic neděláme. Roky víme, že může dojít ke konfliktu mezi Čínou a USA – a stejně nic neděláme. Tento model je výnosný – a tak se tváříme, že je tedy i správný.
Současná epidemie je příležitostí se poučit – jak o tom, že jsme stále zranitelní a rozmary přírody nám mohou pěkně zavařit, ale taky že bychom možná měli přehodnotit naše strategické priority. Přece není naprosto normální, abychom si neuměli na národní úrovni vyrábět antibakteriální gely a místo toho to kuchtili zaměstnanci univerzity!
Anebo aby si nemocnice musely šít vlastní roušky anebo abychom si dělali masky z PET lahve. Jako – je to skvělý nápad, dobré nouzové řešení, klasická česká improvizace – ale v roce 2020 bych čekal, že nebudeme sedět na zadku a modlit se, zda nám Německo přepošle zakoupené vybavení anebo ho zablokuje, protože v krizi je košile bližší než kabát.
Všechno není naštěstí zlé. Setkal jsem se s názorem, že epidemie jsou ideálním nástrojem pro vlády, aby mohly kontrolovat obyvatelstvo. To je naprostý nesmysl: Epidemie se nedají řídit a historicky vzato vedly spíš ke změně a rozpadu starého řádu a příchodu nového. Justiniánský mor dovolil vzestup islámu. Epidemie, kterou popisuje ibn Battúta, doprovázela invazi Mongolů a přivedla do Evropy zkázu, která vedla k nástupu renesance.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
