Informační technologie v čase moru a zkázy
i Zdroj: PCTuning.cz
Sítě a Internet Článek Informační technologie v čase moru a zkázy

Informační technologie v čase moru a zkázy | Kapitola 2

Michal Rybka

Michal Rybka

14. 3. 2020 03:00 44

Seznam kapitol

1. Stav nouze 2. Lehká chřipka 3. Plague, Inc. 4. Nekaranténa 5. V práci i z domu 6. Nepropadejte panice!

Ještě jako dítě jsem četl jakousi knihu ze sedmdesátých let, která popisovala snahy lidstva vymýtit choroby. Překvapilo mě závěrečné varování, které říkalo, že jsme si dnes až příliš navykli na dostupné zdravotnictví a na to, že nás vždy spasí. A že v budoucnosti můžeme zažít nejedno překvapení.

Reklama

COVID-19 má smrtnost někde kolem tří procent, což ho činí mnohem méně děsivým, zvláště pro mladé. Někdy jim připadá až směšný, považují ho za „lehkou chřipku“ a tím bagatelizují nákazu až do opravdu nebezpečné úrovně. Případně považují nemoc za jakousi formu politické sabotáže svého počínání a podnikání.

Nebezpečí hrozí starším a oslabeným – a to největší spočívá v přetížení celého medicínského systému. I když se řada lidí domnívá, že se vlastně nic neděje a jenom skuhrají na omezení, je důležité nepřetížit zdravotnictví, protože to je dimenzováno na normální zátěž, ne na extrémy spojené s epidemiemi. Na COVID-19 nejsou léky, v podstatě se spoléháme na dvě věci – na zachycení (containment), které se možná povedlo v Číně, ale zatím se nedaří jinde, a potom na přirozenou sílu imunitního systému.

Imunitní systém je velmi komplexní, jeho vznik, evoluce a funkce je fascinující. Jde o 500 milionů let starý informační systém, který se objevil u čelistnatců a jehož úkolem je chránit svého hostitele a který do značné míry funguje autonomně. Pokud se zajímáte o adaptabilitu a biologické stroje, vřele vám doporučuji si to prostudovat, protože jde o velmi složitý systém, který se průběžně učí rozeznávat vlastní a cizí elementy a zničit ty cizí ideálně tak, aby nezničil i vlastní organismus. To se ne vždy povede, spousta chorob zabíjí přes neadekvátně silnou anebo neadekvátně cílenou imunitní reakci.

Celé je to navíc komplikované díky interakci s vyvíjejícím se infekčním agens a tím, že v mnoha případech dojde k symbióze, kdy se kdysi z něčeho nepěkného stane cosi, co v nás přirozeně bydlí, nevadí nám to a dokonce to i prospívá – jako například bakterie v trávicím traktu, kterých je u člověka zhruba desetkrát více než jeho vlastních buněk a převážně pomáhají při metabolizaci potravy a pro správnou funkci imunity.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama