Hlavní stránka Hardware Sítě a Internet Příliš velcí a mocní: Rozdělit Google a Facebook, anebo ne?
Příliš velcí a mocní: Rozdělit Google a Facebook, anebo ne?
autor: Michal Rybka , publikováno 17.5.2019
Příliš velcí a mocní: Rozdělit Google a Facebook, anebo ne?

U poslední úvahy na téma daní pro technologické společnosti, které vyvádějí své zisky do zahraničí, jsem volně oddriftoval od otázky, zda se technologické společnosti nestávají příliš mocné a zaměřil se jen na snahu o jejich zdanění. Ale pokud odhlédneme od peněz – nejsou přece jen příliš mocné? a proč to vadí?


Zatímco politici ignorovali vzestup digitálních technologií, vznikl úplně paralelní systém informačních toků, který je tak mocný, že „dokáže ovlivňovat volby“, jak zděšeně vřískají tradiční média (jako by ona tohle nedělala odjakživa). V podstatě došlo ke kolizi mezi nejnatvrdlejší částí společnosti (politici a tradiční média) a té nejagresivnější.

A to je podstata současných snah o regulaci: Dostat kontrolu nad novými platformami bezpečně do rukou těch, kteří ji chtějí mít a momentálně mají pocit, že ji nemají. Většina aktivit, které vidíme dnes, tedy zavádění cenzury všeho možného typu a dalších forem kontroly obsahu, se týká přetahované o moc. Stát chce vědět o svých ovečkách vše – a štve ho, že o nich ví méně než cizí společnost. Toto chce nepravit a nic jiného: Nemějte iluze, že GDPR a další regulace jsou o něčem jiném.

Debaty o tom, zda by se technologické firmy měly rozdělit, jsou v podstatě takové výhrůžky, které mají giganty přimět k pokoře. Evropské regulace v tom reálně nemohou nic udělat, těžko budeme porcovat medvěda na cizím území. Můžeme maximálně přinést seznam požadavků, co od nich chceme, jinak je z našeho dvorku vyženeme. Tohle je poměrně stupidní hra, protože EU reálně nemá žádnou alternativu k cizím technologiím – a dnes si můžeme vybrat jen mezi americkými a čínskými giganty. A tady by se asi něco mělo dělat, ale v současné atmosféře, kde se politici zaměřují hlavně na boj s větrnými mlýny, to půjde asi hodně těžko.

Podstatně zajímavější otázka je, zda má Amerika naporcovat svoje technologické společnosti. Na přelomu 19. a 20. století to už udělala – a překvapivě z toho benefitovala. Rockefeller na naporcování Standard Oil nezchudl – ale ono se to částečně zase sesadilo zpět. Věc se má totiž tak, že tito giganti umí něco, co stát katastroficky nezvládá: Umí efektivně alokovat vydělané peníze a jsou schopni rychlých a racionálních rozhodnutí.

Příliš velcí a mocní: Rozdělit Google a Facebook, anebo ne?

Standard Oil Refinery No. 1 in Cleveland, Ohio
by http://ech.cwru.edu/ech-cgi/article.pl?id=BA, Public Domain, Link 

Stát je něco jako nejhorší možný korporát, který nasává spoustu peněz, protože může – a hodně neefektivně je přerozděluje ne na základě racionálních rozhodnutí, ale jakýchsi intuitivních pohnutí mysli, či dokonce na základě intuitivních pohnutí myslí aktivistických fanatiků. Stačí se podívat na podporu biopaliv a solárních elektráren v rámci šílených ekovizí, abychom viděli, jak obrovské peníze lze neefektivně promrhat a jak strašné vedlejší následky musíme snášet proto, že velmi malé skupiny dokáží protlačit svoje partikulární zájmy.

I tradiční korporáty dokáží být neefektivní proto, že jsou moc velké a neflexibilní a můžou v nich dlouho přežívat neefektivní anebo přímo nesmyslné divize. To souvisí s jejich velikostí a rigiditou. Novým digitálním korporátům lze vyčítat mnoho: Že se chovají bezohledně, že se nikoho neptají, zda můžou, že ve své přetahované o startupy astronomicky přefukují jejich ceny, že je reálně nezajímají benefity pro investory a dokážou se zaměřit jenom na růst.

Nelze jim ale upřít jedno: Něco opravdu dělají. Malá firma, která potřebuje peníze, má v zásadě tři možnosti: Jít žebrat o státní/evropskou podporu (vřele doporučuji zkusit, to je výrazná životní korektivní zkušenost), najít si venture investora – anebo se připojit k nějakému z technologických gigantů. Dost možná vás oberou o nápad i o iluze, ale je tam zároveň i dobrá šance, že uspějete, protože oni se rozhodují racionálně a informovaně.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
68 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 32.4Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.