Hlavní stránka Hardware Sítě a Internet Příliš velcí a mocní: Rozdělit Google a Facebook, anebo ne?
Příliš velcí a mocní: Rozdělit Google a Facebook, anebo ne?
autor: Michal Rybka , publikováno 17.5.2019
Příliš velcí a mocní: Rozdělit Google a Facebook, anebo ne?

U poslední úvahy na téma daní pro technologické společnosti, které vyvádějí své zisky do zahraničí, jsem volně oddriftoval od otázky, zda se technologické společnosti nestávají příliš mocné a zaměřil se jen na snahu o jejich zdanění. Ale pokud odhlédneme od peněz – nejsou přece jen příliš mocné? a proč to vadí?


Občas se státy proberou z letargie a rozhodnou se zasáhnout. Tažení na rozlomení monopolů není nic nového. Velmi významný je případ The People vs. Standard Oil (1911), které bylo součástí americké vlády o rozbití monopolů. V seriálu The Men Who Built America je zachycen vzestup těchto gigantů, kteří beze skurpulí likvidovali konkurenci, uměle udržovali ceny a získávali pod kontrolu celá odvětví.

Lidé, jako John Davison Rockefeller, ovšem neviděli na své snaze nic špatného. V seriálové scéně vysvětluje soudu, že jediné, čím je vinen, je to, že vstoupil do „neefektivního, chaotického odvětví a přinesl tam pořádek“. Nutno podotknout, že v řád věřil celý život, byl přesvědčeným baptistou a celý život odmítal jak alkohol, tak tabák. Podle všeho zastával filozofii blízkou sociálnímu darwinismu, tedy představě, že je v pořádku, že přežijí jenom nejúspěšnější.

Kauza skončila rozsudkem, který rozbil Standard Oil na 34 společností. Rockefeller na tom neprodělal, stal se nejbohatším člověkem moderní historie a dožil se 98 let. Nutno podotknout, že nepatřil k těm zbohatlíkům, kteří cítí potřebu postavit si palác z alabastru s jachtou ze zlata: Ve starším věku se věnoval filantropii, podporoval vzdělávání, medicínu a založil The Rockefeller Foundation, která funguje dodnes.

Mimochodem, i jeho hrob v Clevelandu je překvapivě skromný. Přestože to byl tvrdý a nelítostný obchodník, do jisté míry představuje určitou ukázku toho, že kapitalismus nemusí mít jen nelidskou „vykořisťovatelskou“ tvář, jak ji malují marxisté a Antifa stříká na zdi.

Rozdělení monopolů se ukázalo jako vcelku pozitivní krok. Monopoly jsou efektivní pro sebe, kdežto soutěž je dobrá pro ostatní. Čím méně hráčů na trhu, tím menší je tlak na inovaci. Tomu všichni rozumíme: Ve chvíli, kdy Intel začal dominovat nad AMD, tempo technologických inovací se zpomalilo.

Příliš velcí a mocní: Rozdělit Google a Facebook, anebo ne?

zdroj: Max Pixel

Tato věc má ale dvě strany, které se silně demonstrují právě na technologických společnostech: Za prvé – monopol dává korporacím obrovskou sílu, což není dobře. Dovoluje jim dělat si co chtějí a zneužívat svého postavení. Zároveň to ale znamená, že monopolní společnosti mají obrovské prostředky, které mohou investovat do obrovských projektů.

Navíc každý monopol není stejný. Sherman Antitrust Act (1890) uznává „nevinný monopol“ (innocent monopoly), který vzniká tak, že společnost přirozeně ovládá celé odvětví a monopolního postavení dosáhla poctivě (achieved solely by merit). To, co považuje za špatné, je stav, kdy je monopol uměle udržován, je bráněno vstupu konkurence či společnost využívá nekalé metody, aby konkurenci zničila, což může zahrnovat i metody, ze kterých může zákazník krátkodobě profitovat, jako je například cenový dumping.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
68 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 32.4Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.