EDSM se blíží: článek 11 a 13 – ne tak růžové, jak si malují | Kapitola 3
Seznam kapitol
Už víckrát jsem psal o problémech týkajících se implementace autorského práva. Nyní se blíží finální hlasování o nové direktivě, která proběhne na konci března anebo na začátku dubna. Ale bude nová směrnice řešit to, co má řešit? A co když se ti, na něž cílí, zachovají jinak, než Evropská komise čeká? Stále je čas protestovat, ale ten čas se krátí.
„Není Boha kromě zisku“
Obrovský problém je v tom, že jak tradiční distributoři, tak autorskoprávní organizace nemají Boha kromě zisku. Zapomeňte na morálku, zapomeňte na etiku, zapomeňte na šíření informací, mezikulturní výměnu – je to jenom o penězích.
Část problému je v tom, že autorské právo efektivně vytváří monopoly a ty mají zcela volnou cenotvorbu. Škody, které jim působí pirátství, jsou zcela libovolné a organizace si je definují samy. Cena za autorská dílo není cenou běžné komodity, podobá se spíš aukční hodnotě – a ta je definována mírou vzácnosti. Digitální kopii čehokoliv ale jen těžko označíme za vzácnou, aby byla vzácná, musí se vzácnou uměle učinit. A o tom je drtivá většina činnosti distribuce: O vytvoření iluze o vzácnosti a o vyrobení poptávky. Distribuce nepomáhá šířit díla autorů ke konzumentům, ona jim v tom brání, aby zvýšila jejich hodnotu. Proto vznikají limitované edice a speciální edice – to je přesně ono učinění díla vzácným.
Při výrobě děl rozhoduje hlavně to, aby výnos přesáhl náklady. To je logické, ale má to také svoje negativa: Pokud dílo nevynáší dost, je jeho výroba obvykle bez skurpulí ukončena, i když tím divák trpí. Klasickým příkladem je předčasné ukončení seriálů, pokud neplní parametry sledovanosti: Zaříznou se i projekty, které mají poměrně dost fanoušků. Za mě jsou příkladem seriál Deadwood (zkrácen o 2 sezóny, ukončen „nikde“) a My Name is Earl (ten byl zapíchnut doslova uprostřed dvojdílu). Některé projekty byly alespoň dodatečně uzavřeny, jako například seriál Todd and the Book of Pure Evil, který byl zaříznut po dvou sezónách, ale dějově ukončen filmem Todd and the Book of Pure Evil: The End of the End (2017).
Pokud někdo hájí tento postup a říká, že je přece cajk zaříznout dílo které nevynáší, zkuste si na chvíli představit, že budete třeba hrát dětem na divadle Bajaju – a před třetím aktem, kde má Bajaja bojovat s drakem, řeknete obecenstvu, že jich tu je na draka málo, tak ať jdou domů. Z vydavatelského hlediska to možná dává smysl, ale diváka to naštve. Tak se alespoň netvařme, že zájmy vydavatele jsou zájmem diváka – nejsou.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
