EDSM se blíží: článek 11 a 13 – ne tak růžové, jak si malují
i Zdroj: PCTuning.cz
Sítě a Internet Článek EDSM se blíží: článek 11 a 13 – ne tak růžové, jak si malují

EDSM se blíží: článek 11 a 13 – ne tak růžové, jak si malují | Kapitola 7

Michal Rybka

Michal Rybka

26. 1. 2019 03:00 70

Seznam kapitol

1. Daleko od původního konceptu 2. Cena obsahu klesá k nule 3. „Není Boha kromě zisku“ 4. Kopírování je stimulátorem vývoje 5. Bitvy autorskoprávních titánů
6. Když média musí bojovat o pozornost 7. Cenzura: Neplánovaná konsekvence? 8. Jak z pytle ven? 9. Konejte, abyste pak neplakali

Už víckrát jsem psal o problémech týkajících se implementace autorského práva. Nyní se blíží finální hlasování o nové direktivě, která proběhne na konci března anebo na začátku dubna. Ale bude nová směrnice řešit to, co má řešit? A co když se ti, na něž cílí, zachovají jinak, než Evropská komise čeká? Stále je čas protestovat, ale ten čas se krátí.

Reklama

Cenzura: Neplánovaná konsekvence?

Otázkou je, zda se Evropa obejde bez těch ostatních. Podle europoslance Svobody „nejde o cenzuru internetu“. Jenomže ono nejde o to, zda byla regulace zamýšlena jako cenzura internetu, ale zda bude fungovat jako cenzura internetu. A jako cenzura internetu už, dámy a pánové, funguje i GDPR. A u této direktivy zcela jistě o cenzuru nešlo, ona prostě jen tak funguje.

Uvedu příklad. Na Novinkách jsme mohli narazit před pár dny na článek s názvem „Američan rozmlátil sekerou televizi a auto, protože mu manželka poškodila akční figurky“. A pokračuje: „Nervy na uzdě neudržel v neděli opilý čtyřiatřicetiletý muž z města Madison v americkém státě Wisconsin. Když zjistil, že mu manželka poškodila to, čeho si cenil nejvíc – akční figurky -, popadl sekeru a rozmlátil televizi, laptop a řadu dalších věcí v domě. Pak vyběhl před dům a svou zlost si vylil rovněž na autě. Když z něj vyprchal vztek, sám zavolal policii.“

Problém je v tom, že to není pravda. Zajímalo mě, jaké přesně figurky dovedly onoho muže k záchvatu zuřivosti – a protože to zpráva neuváděla, hledal jsem v amerických zdrojích, co nejlokálnějších. A s překvapením jsem zjistil, že zvláště lokální americká média přistoupila k GDPR prostě tak, že vypnula přístup z Evropy.

EDSM se blíží: článek 11 a 13 – ne tak růžové, jak si malují
i Zdroj: PCTuning.cz

Díky snippetům, což byla jediná informace, kterou Google ukázal, ale bylo jasné, že žádné figurky poškozené nebyly, že došlo jen k hádce anebo že si to muž jenom myslel. Díky tomu, že nejsou zablokované všechny weby, jsem se nakonec dopracoval k blogu policejního oddělení v City of Madison, kde se v denních zprávách o nouzových voláních pod bodem (9) popisuje celá událost takto:  „The suspect called 911 on himself reference his actions in response to drinking too much and then overreacting when believing his wife had damaged some of his prized property (action figures).“ (Podezřelý zavolal 911 a oznámil svoje počínání s tím, že se příliš opil a v domnění, že mu žena poškodila některé ceněné akční figurky, svou reakci přehnal.)

Klasický opilecký záchvat zuřivosti je Novinkami interpretován jako pomsta za poškození figurek, což se ale nestalo. Zatím můžeme korigovat ledabylou novinářskou práci tím, že si sami dohledáme zdroje – a že je můžeme linkovat. Pokud zakážeme linkování zdrojů zdarma, Google nám už možná ani ve snippetech nevydá informace z webů, kam se už dnes kvůli GDPR nedostaneme. Tím sami na sebe efektivně uvalíme cenzuru, protože budeme jen těžko konfrontovat naše a cizí informace. A také se bude docela těžko argumentovat: Zatím cituji a linkuji originální zdroje, ale v budoucnosti to možná nepůjde.

Média: Zvítězili jsme! Zbohatneme!

Výkřiky o vítězství prostých médií nad hamižným zahraničním korporátem jsou hodně předčasné: Vítězství nepřichází tak, že ho oznámíte vy, ale že ho uzná protivník. Podobných vítězství zná historie spousta: Stalingrad, Vietnam, Afghánistán – to vše byla „v podstatě vítězství“, jenom je protivník, potvora jedna, odmítl uznat.

Zahraniční platformy mají docela dost možností co dělat. Zatím se jim stále daří úspěšně danit jinde, než by se EU líbilo – a představa, že přes ně Evropská komise prosadí své představy jako světové normy, je taky docela přehnaná. Technologičtí giganti mají spoustu prostředků na právníky, ale hlavně umí rychle inovovat a experimentovat, takže jejich reakce může vypadat dost jinak, než si dnešní „užjsmevítězové“ myslí.

Když dokáže regionální blokaci i malý web, co si myslíte, že dokáže opravdový gigant? Uploadovací filtry mohou být aplikovány selektivně jen na EU, může docházet k filtrování vyhledávání a zobrazování obsahu jen pro EU. Už dnes se v každé zemi vyhledává na Google jinak, takže tohle by neměl být problém. Snippety mohou zmizet jen pro EU. Evropská média mohou být kompletně vyřazena z indexace – a místo toho, aby z Google pršely vydavatelům peníze, může naopak Google nabídnout, že evropská média do vyhledávání zařadí – samozřejmě za poplatek a za svých vlastních podmínek.

Představa médií, že jsou unikátní, je zcela směšná. Unikátní jsou místní zprávy, ty, které se týkají vaší ulice, města anebo státu. Světové zprávy vám dodá Al-Jazeera i Jižní Afrika, takže svět trpět opravdu nebude. Naopak to může vytvořit zajímavé příležitosti, zatímco EU se posune směrem ke středověku. Problém Evropy není v tom, že neumí technologické giganty dojit, ale že nemá svoje vlastní – zaostala a nechala vývoj technologií Asii a Americe. Důsledkem je, že technologické giganty reálně nekontroluje a musí s nimi hrát jako rovný s rovným.

Upřímně řečeno, pro Google by bylo možná nejjednodušší udělat si vlastní evropské zpravodajství, vydávat v EU jenom to a na evropská média dlabat – možná by to bylo i nejlevnější. Novinářů je nadbytek, vytvořit Alphabet News by nemělo být nic komplikovaného. Je tedy zcela v zájmu tradičních médií moc neoslavovat a spíš vyjednat s technologickými firmami rozumný kompromis.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama