EDSM se blíží: článek 11 a 13 – ne tak růžové, jak si malují | Kapitola 6
Seznam kapitol
Už víckrát jsem psal o problémech týkajících se implementace autorského práva. Nyní se blíží finální hlasování o nové direktivě, která proběhne na konci března anebo na začátku dubna. Ale bude nová směrnice řešit to, co má řešit? A co když se ti, na něž cílí, zachovají jinak, než Evropská komise čeká? Stále je čas protestovat, ale ten čas se krátí.
Když média musí bojovat o pozornost
V médiích jako je E15 najdeme zajímavé články, které se nijak netají tím, že rovnou hodnotí. „Naděje pro tvůrce obsahu“, praví titulek.
Zajímavé, většina tvůrců obsahu, které sleduji, vyjadřuje hlavně obavy. Většina technologických platforem vyjadřuje velké obavy, protože budou zodpovědní za to, co dělají jejich uživatelé.
Nejde o to, zda máme anebo nemáme ochranu obsahu, ale jak reálné je ji vymoct. Vymáhat výpalné po distribuční platformě je jednoduché, zatímco po jejich uživatelích je to složité, proto direktiva míří na velké firmy a činí je odpovědnými za chování uživatelů. Je to ekvivalent situace, kdy v Bělorusku za války nedaří chytat partyzány, takže německý velitel zajde za starostou a sdělí mu, že za jejich činnost nyní ponese následky obec. A popravdě, toto není moc přehnaná analogie. Tím, že se zodpovědnost přenese na někoho jiného, se ale diametrálně mění pravidla hry – a to právě ze strany toho nejvíce ohroženého, totiž platforem. Co přinese link tax aneb článek 11, to už víme: Platformy pravděpodobně nebudou platit, ale spíš přestanou linkovat.
Jak upozornila řada webařů, i dnes je snadné zakázat robotům indexování obsahu webu.
Jenomže většina soudných webů indexaci nejen chce, SEO (Search Engine Optimization) je ve skutečnosti vyhledávaná kvalifikace. Jak jsem uvedl dříve, informace nejsou cenné, naopak je jich tolik, že je komplikované v tom něco najít. Web, který nechce být nalezen, nebude nalezen. Ale to média nechtějí, ona chtějí „mít svůj koláč a taky ho sníst“ – tedy nechat se najít, ale zároveň vydělat na obsahu. Většina technicky zdatných novinářů sdílí svoje články jako o život – a to i ty placené, protože doufají, že navedou zájemce na platební bránu.
Už to není o tom, že média něco zviditelní, teď se snaží zviditelnit sama. Zdá se, že většina mediálních oslovin, které v posledních dobách proti PewDiePie provedl Vox, WSJ a Buzzfeed, byla pouhou snahou přiživit se na jeho jménu, vytvořit umělou kontroverzi a získat kliknutí. Klasická média se radikalizují a bulvarizují, protože jsou zoufalá – se suchým zpravodajstvím se nikam nedostanete, proto vytváří kolem sebe kauzy stejně, jako to dělají celebrity.
A teď si představte, že v téhle situaci se dostanete do bodu, kdy budete žádat link tax. Ve Španělsku to Google vyřešil tak, že místní média odstavil. Současná direktiva doufá, že Google nebude mít koule to samé provést na úrovni EU – ale co když ano? Co když přestane zobrazovat snippety anebo úplně indexovat články? Stále mu zůstává zbytek světa, což zvedne význam amerických a dalších neevropských médií proti evropským. Pro svět to nebude problém, ten se bez evropských médií obejde.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
