Pokud se poohlížíte po disku, který se nezalekne provozu 24/7, je tento článek právě pro vás. Nepůjde ani tak o test pevných disků, probereme problematiku kvalitních harddisků tak, abyste se v budoucnu lépe orientovali v tom, jaký disk vybrat pro požadovaný účel. Proč jsou disky pro firemní segment o tolik dražší a jaké mají výhody?

Hlučnost

Když jsem začal psát článek, měřil jsem hlučnost každého disku. Nejprve jsem dal měřák o metr vedle a měřil, ale nedostával žádné rozumné údaje, proto jsem měřák přisunul blíž, až jsem skončil vedle disku. Nejhlučnější předmět v místnosti je pumpa vodního chlazení Eheim. Nové disky jsou tiché a pokud jim vyloženě nenaložíte, nedostanete se přes 33 dB/35 dB. Věřil bych údajům výrobce. Staré disky se hravě dostaly přes 40 dB, jenže každý z nich už má natočeno pět let.

Pokud bych měl na nějaký disk ukázat a označit ho jako nejtišší, asi by to byl WD Gold plněný heliem.

Zde je popis WD RE4 / WD20003FYYS, ověřil jsem si, že hodnoty udávané v datasheetech jsou víceméně pravdivé a také si osobně pamatuji, že tyto disky byly relativně tiché. No teď po pěti letech dělají rámus...

Hodnoty udané v datesheetu byly násobně překročeny, odvál je čas. Dostal jsem se na ~40 db.

Když už máme tu příležitost, výrobce udává jako maximální trvalou přenosovou rychlost z disku 138MB/s, což pěkně odpovídá výsledku AS SSD benchmarku, no hodnoty uprostřed a u konce disku už tak hezké nejsou.

Dosažené rychlosti na disku WD RE4.

Teplota

Situace s teplotou je podobná. Teploty nových disků byly i v zátěži natolik stejné, že to nestojí za řeč, staré disky se dostaly hravě na 50 °C, ale to je způsobeno tím, že mají nalítáno pět let. WD i Hitachi v průběhu testu padaly do chyby kvůli přehřátí (při 50 °C se disk hodí do žluté), abych je netrápil, musel jsem k nim přidat větrák a to byla pokojová teplota ~24 °C. Ze starých disků si nejlépe vedla SV35, která byla nejtišší i nejchladnější, testy zvládla volně bez přídavného chlazení stejně jako všechny nové disky, jenže má nalítáno nejméně (jen 33 tisíc hodin), Western se historicky pravidelně dvakrát týdně celý přepsal a Hitachi se jen točilo a točilo.

Teploty disků v průběhu testu, starý disk WD a Hitachi musely mít přídavné chlazení.
Naměřené hodnoty jsou pouze orientační.

Disky byly jen volně položené. Po zahřátí disků a provedení základních testů jsem provedl test rozbalování souborů a odečetl teplotu. Výsledky jsem korigoval s ohledem na změnu pokojové teploty o dva stupně. Dva nejstarší disky si vyžádaly přídavné chlazení, pokud by byly zamontované do skříně, zvládly by to do 50 °C.

Zvítězil WD Gold, helium uvnitř disku má zjevně pozitivní přínos a disk se méně zahříval, nicméně rozdíl v teplotách nových disků byl malý, i tak je pět let vývoje vidět. Obecně mohu říct, že výrobci perfektně zvládli výrobu 2TB disků. Zajímavější by byl test nejvyšších kapacit, na dosažení 10–14 TB potřebujete víc než jednu plotnu.

Když už jsem zmínil helium (S.M.A.R.T. atribut 22), zaslechl jsem vysvětlení, proč helium z disku fakticky úplně zmizí a uvnitř disku vznikne prý téměř vakuum. Atomy helia jsou malé, přirovnejme je k vodě. Atomy vzduchu jsou velké, přirovnejme je k oblázkům. Když do hromady oblázků zapíchnete kyblíček s vodou a bude v něm díra, tak voda vyteče bez ohledu na to, kolik oblázků je okolo nebo jak moc oblázky na kyblíček tlačí. Disk bohužel musí obsahovat plyn, protože hlavičky se vznáší na vzduchovém polštáři, jinak by narazily do povrchu.

Nicméně helia se nebojte, WD to má velmi dobře zvládnuté a na disky je pětiletá záruka. Trápit ho můžete dle libosti, jen ho chlaďte. Jsem spíš Seagatový, ale tenhle WD se mi vážně moc líbí!

Závěr

Jaký disk je nejlepší? Těžko říct, pro každý účel se hodí něco jiného. Za velmi povedený považuji WD Gold, je tichý, chladný, líbí se mi! Ale Exos je rychlejší a je to vzduchem plněný disk, byť je trochu víc slyšet. No a IronWolf Pro má službu záchrany dat na dva roky. Těžká volba! Všechny z testovaných disků, dokonce i ty staré, jsou dobré.

Ocenění navrhuji dát vám, čtenářům, za trpělivost a soustředění :-)

Další články v kategorii

• EDSM se blíží: článek 11 a 13 – ne tak růžové, jak si malují
• Domácí síťování: Rozšíření pokrytí Wi-Fi (pomocí extenderu)
• Domácí síťování: Zyxel GS1200-8 a síťové karty v týmu
• Domácí síťování: Kopírujeme po síti rychlostí 2 Gbps
• Domácí síťování: OpenWrt – prohlídka systému