Domácí síťování: Disky do domácích serverů a NAS
i Zdroj: PCTuning.cz
Sítě a Internet Článek Domácí síťování: Disky do domácích serverů a NAS

Domácí síťování: Disky do domácích serverů a NAS

Petr Šaroun

Petr Šaroun

28. 6. 2018 03:00 49

Seznam kapitol

1. Pevné disky 2. Teplota disků 3. Statistiky poruchovosti 4. Produktová čísla 5. Představení disků
6. Seagate IronWolf Pro 7. Seagate Exos 8. WD Gold 9. Testy všech disků 10. Hlučnost, teplota, závěr

Pokud se poohlížíte po disku, který se nezalekne provozu 24/7, je tento článek právě pro vás. Nepůjde ani tak o test pevných disků, probereme problematiku kvalitních harddisků tak, abyste se v budoucnu lépe orientovali v tom, jaký disk vybrat pro požadovaný účel. Proč jsou disky pro firemní segment o tolik dražší a jaké mají výhody?

Reklama

Tento článek mi dal pořádně zabrat. Jsou v něm sice grafy, ale ty nejcennější informace v nich nenajdete. Z grafu nevyčtete to, proč je ten který disk o patnáct stovek dražší než jiný.

Trh s pevnými disky se začal měnit. SSD výrazně zvítězily a klasické pevné disky mohou přežít jen jako laciná úložiště v počítačích uživatelů nebo spolehlivé disky v serverech, NAS a zálohovacích řešeních. A otáčky disku(RPM) poněkud ztrácejí na významu.

Zkopírujete film rychleji z disku s 5400 RPM nebo 7200 RPM?

Představte si kolotoč, na kterém jsou postupně umístěny čtyři sedačky, jak se kolotoč otáčí, vidím první, druhé, třetí a čtvrté dítě. S kolotočem, který má 32 sedaček, můžu točit pomaleji, a přesto vidím víc dětí. Problém nastane, pokud chci vidět konkrétní (třeba svoje) dítě, při pomalém otáčení sice uvidím víc dětí, ale budu čekat na to svoje. Film je uložený v blocích, pokud mě zajímají všechny bloky z dané stopy, může být disk s nižším počtem otáček i výrazně rychlejší než disk s vyšším počtem otáček, ale nižší hustotou zápisu.

Zjednodušeně řečeno, otáčky ovlivňují svižnost disku, čím rychleji se disk otáčí, tím dřív se pod hlavičku dostanou požadovaná data a požadavek je vyřízen. Otáčky naopak zvyšují hlučnost a spotřebu disku.

Parametry firemních disků

24/7 a MTBF

Hardware s tímto označením je navržený tak, aby zvládl fungovat 24 hodin denně všech 7 dní v týdnu. Obyčejný hardware je stavěný na provoz osm hodin denně a pět dní v týdnu 8/5 (provoz v běžné kanceláři).

Neoznačené disky (vždy 8/5) jsou stavěné na zátěž 10–20 % a přenesených AŽ 50TB ročně, serverové disky mohou běžet 24/7 v intenzivní zátěži (300 až 550TB ročně).

  • Hardware pro 24/7 zvládne pracovat nonstop (méně se vyhřeje).
  • Hardware pro 24/7 je stavěný, aby vydržel déle (záruka 3 nebo 5 let).
  • Hardware pro 24/7 je stavěný na podstatně vyšší zátěž (pevnější konstrukce).

MTBF je předpokládaná střední doba poruchy. MTBF u disků je počítaná pro provoz 24/7 a doporučenou zátěž. U kancelářských disků se MTBF neuvádí, pokud náhodou ano, pak 700 000 hodin při vytížení 10 % nebo správněji ~50 000 hodin při serverovém vytížení.

Serverové disky mají MTBF hodnoty okolo dvou milionů hodin při vysoké zátěži, a to už je rozdíl. Také vám zní lépe "MTBF = miliony hodin" než poněkud negativní "Disk umře v záruce s pravděpodobností ~0.x %"? Mimochodem, MTBF 1 milion hodin neznamená, že disk vydrží fungovat milion hodin, vydrží asi pět let. MTBF je vyjádření pravděpodobnosti selhání v průběhu plánované životnosti.

Vypsaná hodnota MTBF je to dobré znamení. Stejně jako označení „určeno pro provoz 24/7“. Výrobci nemají rádi reklamace. Reklamace snižují zisky! Snížení zisku pak jde zcela proti účelu firmy, účelem firmy je vytváření zisku(peněz). Mají velmi dobře spočítáno, na které výrobky si to mohou dovolit napsat.

Pokud chcete rozumět podnikání, přečtěte si Ferengská pravidla zisku a některá berte smrtelně vážně. Nesmějte se, opravdu to myslím naprosto vážně! Že je to hloupost ze StarTreku? Přečtěte si je a zamyslete se.

Jak to vlastně funguje. Na začátku jsou potřeby. Vy máte potřebu, chcete ukládat data a potřebujete koupit disk. Potřebou výrobce je vydělat peníze! Výrobce vám ani moc nechce prodat disk, chce vydělat peníze, to je jeho skutečná potřeba a nějakou zvláštní shodou okolností se rozhodl, že peníze vydělá tak, že vám prodá disk. Může to znít zmateně, ale následující příklad je srozumitelný. Představte si, že máte hlad a chcete se najíst, jenže doma žádné jídlo není a proto jdete do obchodu. Cesta do obchodu je jen nutné zlo, námaha, kterou musíte podstoupit, abyste se najedli. Nechcete jít do obchodu, chcete se najíst. Stejně tak výrobce, oni vám nechtějí prodat disk, chtějí vydělat peníze prodejem disků.

Vzpomeňte si, jak výrobců grafických karet vadilo těžení kryptoměn. Grafiky jsou vyrobeny, aby vydržely klasický provoz 5/8 = tedy asi 40 hodin týdně (5 × 8). A najednou přišli kryptobaroni, kteří se rozhodli provozovat karty 24/7 (168 hodin týdně) a těžit. Karty spočítané na provoz 8/5 a zatížení asi 50 % po dobu 4 let najednou jely 24/7 na 100 %. Za necelý rok v provozu 24/7 tak naběhaly čtyři roky provozu 8/5. Proto se na těžební karty dává jen roční záruka, protože ten jeden rok provozu 24/7 tak nějak odpovídá čtyřem letům 8/5.

Těžební mánie by měla výrobce donutit přehodnotit výrobu grafických karet. Výrobce bude možná muset (v krajním případě) pořídit i kvalitnější součástky, vylepšit pájení a vůbec uzpůsobit kartu tak, aby neměl reklamace. Znamená to, že karty výkonově natažené na knop budou muset získat jistou rezervu a bude se muset zlepšit kvalita. Na kartě za 15 tisíc si tak výrobce sníží zisk o 200 Kč, karty pak vydrží déle. Cílem každé firmy je maximalizovat zisk a reklamace snižují zisk. V tomhle případě je lepší investovat desetikoruny do lepšího pájení, lepšího návrhu a několika kvalitnějších součástek než řešit záplavu rozbitých grafických karet. Nicméně tlak na snížení nákladů (zvýšení zisku) je stálý, proto je potřeba vadné věci reklamovat!

Protože reklamace snižují zisk, jsou protiváhou hamounských papalášů, kteří pořád ječí „chci větší zisk, chci větší zisk!“. Jak se má výrobce dozvědět, že vyrábí ekologický odpad, když to lidi nereklamují?

Záruka

Na firemní disky bývá záruka pět let bez ohledu na to, jestli disk kupujete jako soukromá osoba nebo firma, na desktopové disky bývá záruka dva roky, někdy jen 12 měsíců při koupi na IČ. Výrobci moc dobře vědí proč.

Rekapitulace:

  • Disk určený pro 24/7 by měl vydržet asi 4× déle než disk určený pro provoz 8/5.
  • Disk určený pro 24/7 je stavěný „až“ na 100% zátěž proti 10–20 % zátěže u 8/5.
  • Disk s MTBF 1 000 000 hodin má nižší teoretickou poruchovost než disk s MTBF 50 000 hodin.
  • Firemní disk má záruku 5 let proti 2 u desktopu.
  • Firemní disky mohou mít službu záchrany dat zdarma po dobu prvních dvou let.

Služba záchrany dat je dražší než disk. V ČR stojí 5–8 tisíc. Výrobce to má spočítané tak, aby se nemuseli bát, že ohrozí svůj primární účel, tj. vytváření zisku. Musí si být naprosto jistí, že takovou záruku dát mohou.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama