Malé domácí síťování: jak se to všechno vůbec domlouvá

Seznam kapitol

1. Malé domácí síťování 2. Porty: otevřené dveře do aplikace 3. DNS aneb www.seznam.cz je lepší než 77.75.79.53 4. Adresa: vaše číslo popisné 5. Maska sítě IPv4 6. Do modemu!

Nějaký ten modem nebo router máme doma asi všichni. Dokud nám tiše slouží, tak o něm skoro nevíme, ale kolik lidí ho umí správně nastavit? A kolik lidí umí vyřešit takové ty běžné problémy? Jestli máte chuť, koukneme se na to! Abych nenosil dříví do lesa a nepsal další suchý návod, půjdeme na to trochu jinak než obvykle.

Reklama

IPv4 Maska sítě

Maska určuje to, které počítače patří do naší sítě a se kterými mohu komunikovat jen přes bránu.

Tato maska je typu C, tedy 255.255.255.0. Do této sítě patří všechny počítače a zařízení s IP adresami 192.168.0.1 až 192.168.0.254. IP adresa 192.168.0.255 označuje všechny počítače v síti a 0 označuje tuto síť.

Další příklad bude maska A, tedy 255.0.0.0

Jak vidíte, vejde se mi sem daleko víc počítačů, což může být výhoda, ale taky to může být silně nepraktické, daleko obvyklejší je použití sítě 10.0.0.0 s maskou typu C, jako v prvním uvedeném případě. Nehodnotím to, ale je to velmi obvyklé třeba u modemů O2.

Ano, zase máte místo jen pro 254 zařízení, ale popravdě, než tomu opravdu porozumíte, spokojte se s maskou typu C/255.255.255.0.

Adresa 127.0.0.1 v počítačové řeči znamená „Tento počítač!“ a platí to na každém jednotlivém počítači, vždy to bude „Tento počítač“. Pokud si vylistujete IP adresy, které váš počítač má, dříve nebo později takovou adresu objevíte. Skoro každý počítač má "jakoby" nejméně dva síťové adaptéry, byť je ten jeden "virtuální", vnitřní, jen pro vnitřní použití.

Pojďme se na to podívat!

Jako první si musíte spustit okno příkazové řádky, cmd. Jak na to...

To je okno terminálu, dá se bez toho obejít, ale vážně se hodně naklikáte. Je dobré si pamatovat, že příkazy se obvykle oddělují mezerou a že Google umí docela dobře poradit.

Cvičně si zkuste zadat příkaz ipconfig (napište ipconfig a zmáčkněte enter).

Malé domácí síťování: jak se to všechno vůbec domlouvá

Vidím, že mám IP adresu 10.0.0.32, maska je 255.255.255.0 a adresa brány je 10.0.0.138. Podle masky si lehce dovodím, že jsem v síti 10.0.0.0 a adresa pro hromadné zprávy je 10.0.0.255.

Dobrá, zkusíme stejný příkaz, ale tentokrát to bude MEGA obtížné.
Napište příkaz: ipconfig /all
(Prosím, nezapomeňte na mezeru mezi ipconfig a /all.)

Tento výpis je daleko podrobnější a na některých počítačích může být velmi, velmi dlouhý. Hlavně pokud tam budete mít různé bezdrátové a virtuální adaptéry, může vám dát práci se v tom zpočátku vyznat.

A hned vidím pár důležitých věcí:

DHCP Enabled znamená, že si IP adresu beru ze serveru DHCP
IP adresu mi přidělil DHCP server s IP 10.0.0.138
DNS server používám 8.8.8.8
Physical Address je MAC adresa mého adaptéru

MAC adresa

V dobách dřevních nebyly IP adresy potřeba, pro komunikaci stačily MAC adresy, počítačů bylo hodně málo. Dnes se MAC adresa používá pro identifikaci dané síťové karty (každá karta má jinou MAC). A používá jí DHCP server. DHCP server si pamatuje, že adaptéru (síťové kartě) s MAC adresou 78-24-AF-D9-D1-70 zapůjčil IP adresu 10.0.0.32. Pokud bych do svého počítače vložil jinou síťovou kartu, měl bych správně dostat i jinou IP adresu, protože tato karta bude mít i jinou MAC adresu.

Wi-Fi sítě také používají filtr MAC adres, vlastně to bylo původní, úplně primitivní zabezpečení, kdy se do sítě pouštěly pouze ověřené a bezpečné MAC adresy. Pojem MAC adresa si zkuste zapamatovat, bude o tom ještě řeč.

Vtípek: MAC adresu adaptéru lze dočasně změnit. DHCP server má připravených dejme tomu 251 adres z celkových 254, jedna je jeho, jednu mám já a jedna je dalšího počítače, pokud si změním MAC adresu a požádám DHCP server o přidělení další IP adresy, můžu si zabrat všechny zbývající a DHCP server nebude mít co přidělovat. Vyřeší to až reset nebo ruční promazání adres, podle typu a nastavení DHCP serveru. Vše je samozřejmě dohledatelné a jsou techniky, jak tomuto problému zabránit.

Předchozí