Děsivé je nejen to, že cenzura webu prošla, ale jak to šlo snadno | Kapitola 3

Základním rysem svobodné společnosti je koncept svobodné ideové soutěže, což je koncept skutečně nesnadný. Pro tento koncept je totiž nutné připustit volnou soutěž myšlenek chytrých, zcestných i úplně idiotských a neomezovat ji v pevné víře, že většina soudných lidí bude poslouchat ty chytřejší. Což je občas problém, zvláště když čtete, kolik vysokoškolaček se nechalo sexuálně léčit od člověka, který si říká Guru Jára Nadsamec, navštěvovaly školku s názvem Poetrie a obdivovaly kolážové slepeniny na úrovni žáka prvního stupně základní školy. Ovšem i nevzdělanec Hitler dokázal oslnit velké mozky jako byl Albert Speer, takže schopnost kritického myšlení občas opouští jak muže, tak ženy.

Zastánci svobody slova věří, že lidé dokážou informace zpracovat a posoudit. Zastánci autoritativních režimů ví, že názor svého publika musí aktivně formovat a bránit kontaktu s informacemi opačnými. Problém je v tom, že vábivému zpěvu o kráse světa bez negativních informací propadly nejen země jako Rusko anebo Čína, ale ve stále větší míře i Západ. Ten, kdo viděl válečné kreslené filmy od Disney anebo sledoval mccarthyovské procesy, tím jistě nebude překvapen. Stejně, jako republikánský Řím věřil tomu, že v případě krize musí jmenovat diktátory, Západ věří tomu, že v případě krize musí učesat realitu.

A tak sahá po cenzuře častěji a častěji, přičemž mezi země, které k monitorování přikročily, paradoxně patří například Austrálie, Velká Británie anebo nově Německo. Pamatujete si přece ten moment, kdy Merkelová poprosila Zuckerberga, aby byl tak hodný a pomohl zkultivovat Facebook? A teď to přetéká i k nám. Respektive: Naše média cenzurují už dlouho, ale je to asi málo a tak se objevují výchovné články navádějící k tomu, že je třeba zavést „více slušnosti“, tedy více cenzury a ideálně sebecenzury, jak byl lid vycvičený za reálného socialismu.