Úvaha: Vše zdarma, aneb hon směrem k absolutní nule
i Zdroj: PCTuning.cz
Sítě a Internet Článek Úvaha: Vše zdarma, aneb hon směrem k absolutní nule

Úvaha: Vše zdarma, aneb hon směrem k absolutní nule | Kapitola 3

Michal Rybka

Michal Rybka

9. 5. 2014 04:00 48

Seznam kapitol

1. Informace s ručením omezeným 2. Ale kdo je živí? 3. Máte to zadarmo? Tak si nestěžujte 4. Bez reklamy už se nedá ani rozdávat
5. Minimální zisky z miliardových investic 6. Příjmy: Absolutní nula 7. Za lepší si připlaťte

Na internetu je všechno zadarmo. A je toho tolik, že už i piráti začínají mít problém s klesajícími výnosy... Kdo to všechno zdarma dělá a co z toho má? Velké společnosti utrácejí miliardové částky za projekty, které nevydělávají. Proč? Kudy z nás ty peníze oklikou dostanou? Jak dlouho to ještě může takto fungovat?

Reklama

Cest se nabízí několik: Je možné například zavést „placené články“, tedy reklamu, kterou nemůže Google či Facebook sblajznout. Vypadá to jako normální článek a bude to mást, ale lidi to mají zadarmo, takže co. Další je pokusit se zvýšit traffic, což uděláme tak, že tam začneme dávat bulvárnější témata, ale lidi to mají zadarmo, takže co. Anebo ušetříme na pisálcích a začneme čerpat stejné agenturní informace, jako mají ti ostatní. To vede k tomu, že hlavní média mají pohříchu velmi podobné články – stačí tak týden srovnávat Novinky, Aktuálně a iDnes a uvidíte to sami. Ale lidi to mají zadarmo, takže co. A nakonec lze přeživší pisálky mírně zatížit a nechat je psát hodně a cokoliv, takže na konci skončí u toho, že překládají informace odjinud, anebo přebírají PR články, ale lidi to mají zadarmo, takže co.

Na co si čtenáři vlastně stěžují? Že jsou texty krátké, hloupé a plné překlepů? Za co si zákazník zaplatil, to taky má, bylo to zadarmo, takže co. Osobně naprosto chápu, že když novinář musí vyrobit denně minimálně tři články všeho druhu plus jedno video plus musí sehnat fotky a oříznout watermark, protože na žádost o použití není čas, text jazykově zkontrolovat, zalomit a vydat, bude to hodně, hodně uštvané. Jinak se to nedá dělat, ale bohužel nejsou peníze na lidi, takže jak to vypadá, tak to vypadá. Občas se podaří sehnat studenta, který to pár měsíců bude dělat zadarmo, ale nakonec i jemu dojde, že jíst je třeba a zmizí za lepším.

Hrozně rád se dívám na filmy jako je Hellraiser: Deader, The Night Flier anebo The Rum Diary. Tam se dějí takové věci, že novinář dostane letenku, diety a pošlou ho někam do terénu, aby několik dnů, ale taky třeba týdnů zkoumal problém a napsal o tom článek. Jeden článek, jeden jediný článek! To je úžasné, to je krásná pohádka, luxusní science fiction! Jako, rozumíte, někam jedete třeba na týden a napíšete o tom jeden článek, ne nekončící průjem novinek z výstav, což je dnes jedna z mála příležitostí, kdy se novinář dostane do jiné země.

foto: archiv Tyden.cz
i Zdroj: PCTuning.cz
foto: archiv Tyden.cz

Šetřit se musí. I profesionální fotografové dnes mají problém, protože vydavatelé objevili, že můžou z požadované oblasti získat docela použitelné fotky pořizované amatérskými domorodci, takže než aby vysílali fotografy na místo akce, radši se porozhlédnou po Facebooku.  A proto internetová novinařina vypadá tak, jak vypadá. Hora generického překládaného obsahu, která tím vzniká, pak trpí tím, že ho v podstatě není možné zpoplatnit, protože zpoplatnění se rovná sebevraždě.

Ostatně nadbytkem podobného obsahu trpí všechny tvůrčí oblasti. Původně jsem se domníval, že internet bude fungovat tak, že nesmírně zvětší prostor pro to, aby se na něm tvůrci obsahu uživili. Ve skutečnosti ho zmenšil, protože si zákazníci z různých končin vybírají to samé. Prodeje populárního obsahu rostou, všechno ostatní má problém. Je absolutně nutné, aby se o vás vědělo, jinak pojdete hlady, i kdybyste byli sebelepší.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama