IEEE 802.11n — Jak na rychlé Wi-Fi doma i venku - Kapitola 4

Seznam kapitol

1. Jak funguje přenos dat 2. Rychlosti do 150 Mbps. 3. Technologie použití více antén 4. Rychlosti do 300 Mbps 5. Přidat anténu či nepřidat? 6. Další zlepšení nové normy

O nedávno schválené normě umožňující výrazně rychlejší přenos dat přes Wi-Fi toho bylo již napsáno mnoho, mimo jiné proto, že 802.11n draft je na trhu nějakou tu dobu. Bude dobré si shrnout základní informace a přidáme i reálné testy provedené na nejrůznějších produktech podporou rychlejšího standardu přenosu dat.

Reklama

Schémata MSC 8-15 s technologií MIMO 2x2 využívají např. rychle se rozšiřující jednotky NanoStation M, Rocket M, WA-6202-V3 a také novinky NanoBridge, které jako první již nepodporují starší normy 802.11a a rozumí si pouze na vyšších rychlostech 11n. Max. teoretická rychlost pro tato schémata je 300 Mbps.

IEEE 802.11n — Jak na rychlé Wi-Fi doma i venku

Z testovacích měření ve venkovních podmínkách vyplynulo, že je vhodnější při použití samostatných antén použít různé polarizace jednotlivých párů antén. Tedy jednu anténu s vertikální a druhou s horizontální polarizací. V domácím prostředí vlivem odrazů a různého umístění notebooku, nemá nastavení antén smysl řešit.

V souvislosti s rozšiřováním zařízení podporující MIMO 2x2 se na trhu objevili také anténní systémy, které v sobě integrují obě antény – s horizontální a vertikální polarizací zároveň.

Mezi ně patří např. antény AirMAX od Ubiquiti, které mají u sebe propojovací kabely a držák k jednotce Rocket M5 pro usnadnění montáže. Antény lze použít samozřejmě i k jiným zařízením a propojit je možné tyto antény pomocí pigtailů s RSMA konektory.

Běžně jsou v prodeji i jiné směrové a všesměrové varianty MIMO2x2 venkovních antén.

Jak jsem se již zmínil, tak reálné rychlosti se od těch teoretických značně liší. V RouterBoardech s Mikrotikem jsme na stole dosáhli maximálně 195 Mbps (Mikrotik uvádí 200 Mbps) a Ubiquiti pro své produkty ze série M uvádí max. reálné rychlosti 150 Mbps. Velmi však záleží na okolním zarušení.

Test druhý

Pro měření ve venkovních reálných podmínkách jsme si vybrali 2 jednotky Rocket M a k nim paraboly RocketDish.

Spoj byl realizován mezi střechami budov v Praze – Hostivaři na vzdálenost 400 m, kde nás však rušilo tolik sítí, že vybrat kanál, který by byl málo zatížen byl problém a o volném kanálu nemluvě.

Jednotky byly již s fimwarem AirOS V v5.1 v beta verzi.

Pro testování byl vybrán klasicky Jperf s deseti paralelními TCP streamy a Networx pro sledování provozu na síťové kartě.

V závislosti na zkoušené konfiguraci jsme dosáhli těchto hodnot.

a) Routing mezi WLAN a LAN, bezdrátový režim AP-klient

Rychlost jedním směrem 80,3 Mbps, odezva průměr 7 ms, max. 26 ms.

b) Bridge mezi WLAN a LAN, bezdrátový režim WDS AP-WDS klient, Zapnutá funkce AirMAX

Rychlost obousměrně: 50/61 Mbps, odezva průměr 16 ms, max 26 ms. Odezva s velkým paketem (60 000 B) průměr 27 ms, max 41 ms.

c) Bridge mezi WLAN a LAN, bezdrátový režim WDS AP-WDS klient, Vypnutá funkce ÁirMAX,

Rychlost jedním směrem se zvýšila na 83 Mbps a ostatní hodnoty jsou stejné jako v případě za b). Zde jsem chtěl ověřit, jaký vliv bude mít zapnutí funkce AirMAX, která je popsána dále.

Změřený mám také router WA-6202-V3, kde je max. rychlost cca 94 Mbps s odezvou kolem 3 ms. Měření bylo provedeno v místnosti, jelikož je router pro toto použití určen.

Test třetí

Tato schémata používají také miniPCI karty od Mikrotiku R52N, které jsou vhodné pro použití s RouterBoardy. Mikrotik udává max. reálné rychlosti 200 Mbps a v ideálních podmínkách je lze dosáhnout. I tyto karty prošly venkovním testem.

Tento test je trochu výjimkou z ostatních, jelikož u něj bylo třeba velmi rychle zjistit výrobcem udávané parametry, a proto jsme testovali pouze UDP, který je však v reálném provozu zastoupen menším procentem na úkor TCP. Při měření UDP se vzhledem k vlastnostem tohoto protokolu dosahují vyšší rychlosti než na TCP.

Na test jsme si vzali dvě karty R52N, RouterBoardy RB433 a RB433AH a 4 antény WATY17.