Hlavní stránka Hardware Sítě a Internet Comtrend Poweline - je libo síťovat přes zásuvky?
Comtrend Poweline - je libo síťovat přes zásuvky?
autor: Kuchař Martin , publikováno 21.7.2008
Comtrend Poweline - je libo síťovat přes zásuvky?

Technologie rozvodu ethernetu skrze stávající rozvody elektrické sítě není na trhu žádnou novinku. Vzhledem k tomu, že se ale jedná o metodu, která se prozatím nedokázala příliš prosadit, rozhodli jsme se provést test další sady těchto speciálních adaptérů s teoretickou přenosovou rychlostí až 200Mbps.


Je samozřejmé, že jsme museli při testech zahrnout především prověření přenosových rychlostí, které jsou hlavním kritériem k tomu, aby mohlo po elektrickém vedení vůbec spolehlivě fungovat klasické přenášení dat. Přeci jen historických 14Mbps, které jste mohli vidět u první generace těchto přístrojů, zcela jistě neposkytují dostatečný uživatelský komfort například při kopírování velkého objemu dat mezi dvojicí připojených stanic.

Každopádně situace se podstatně změnila a z teoretických 14Mbps máme již pěkných 200, což by mohlo běžné domácí síti se slušnou rezervou postačovat. Abychom se ale nemotali kolem holých teoretických úvah, pojďme se podívat na praktické testy, které nám zcela jistě napoví daleko více.

Pro otestování přenosových rychlostí jsme zvolili klasický program IPERF, který náhodně generuje data a posílá je z jedné stanice na druhou. Díky tomu není měření závislé na rychlosti pevného disku, jako je tomu například při přenosu skrze FTP server. Program je navíc napsán kompletně pro příkazovou řádku bez jakéhokoliv grafického rozhraní, což opět svědčí jeho objektivitě.

Program jsme nastavili pro generování deseti vláken po dobu 30min a na koncové stanici jsme sledovali vypsané hodnoty. K tomu jsme v druhém okně příkazové řádky spustili nástroj ping a nechali jsme jej po celou dobu měření sledovat přístupovou dobu z jedné stanice na druhou.

Comtrend Poweline - je libo síťovat přes zásuvky?

Výsledek nás ale zrovna ze židlí nezvedl. I když je teoretická přenosová rychlost deklarována na hodnotu 200Mbps, v praxi jsme našim měřením dosáhli maximálně na hranici pohybující se těsně nad 30Mbps (v případě jednoho přenášeného vlákna) a při simultánním zatížení více procesy pak klesla až na 25,9Mbps (odpovídá přibližně 3,3MB za sekundu). Na prví pohled se jedná o propastné hodnoty, které nemají s teoretickou rychlostí příliš společného - ano máte pravdu, ale pro běžnou síť v domácnosti jsou tyto čísla bez výhrad postačující a rozhodně poskytují větší stabilitu, než například WiFi síť. Hodnota odezvy se pohybovala v rozmezí od 1 do 5ms - především podle aktuálního vytížení sítě a podle vzdálenosti adaptérů.

Následující test spočíval v ověření kvalitativních parametrů při změně vzdálenosti dvojice adaptérů. Postupně jsme jejich vzdálenost navyšovali až na délku vedení kolem 60m, kdy jsme nezaznamenali žádné výrazné poklesy rychlosti přenosu. Jediné co se lehce změnilo byla délka odezvy, která se zvýšila v průměru o dvě milisekundy. Z toho je patrné, že v rámci jedné domácnosti nejspíše ani nezaznamenáte poklesy rychlosti, pokud se připojíte například v jiném pokojí, který je od výchozího vzdálenější.

Bohužel výsledné rychlosti mohou být výrazně ovlivněny vnějšími vlivy, jako je rušení v síti vlivem ostatních spotřebičů apod. Proto se mohou výsledky lišit podle daných okolností a například v jedné sítí mohou dosahovat o něco lepších hodnot zatímco u kamaráda nebo kolegy z linky dostanete sotva polovinu. Je to dáno tím, že ne všude máme v současné době kvalitní měděné vedeni, ale v mnoha starých domech a bytech se stále setkáváme se zastaralým hliníkem, který už dávno přesáhl dobu své plánované životnosti. Navíc spotřebiče s velkými odběry mohou do sítě "posílat" nežádoucí šum, jehož přítomnost logicky zhoršuje celkovou kvalitu přenosu.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
164 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 78Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.