Corsair Vengeance RGB Pro SL - nízké RAM s vysokými takty | Kapitola 3
Seznam kapitol
Pod ruce se nám tentokrát dostaly nové paměťové moduly od společnosti Corsair, pracující na frekvenci 3600 MHz. Novinka přináší hlavně sníženou výšku na 44 mm. Díky tomu paměti snáze osadíte dohromady s rozměrnějšími chladiči. Samozřejmostí je RGB podsvícení, bez něj to dneska snad ani nejde.
Pro taktování pamětí jsem používal sestavu se základní deskou Asus TUF Z490-A Gaming s procesorem intel Core i7-10850k. Benchmark rychlosti pamětí jsem měřil v programu Aida 64 a jejich stabilitu jsem ověřil desetiminutovým testem v softwaru Prime 95 s nastavením Blend, které testuje paměť nejvíce. Nastavení, které nepřežilo stabilní desetiminutovkou v Prime 95, jsem dále neřešil a finální hodnoty overclocku projel několikahodinovým testem.
Nejprve jsem tedy softwarem Aida 64 změřil výkon jednotlivých nastavení. První na řadě bylo základní nastavení desky, které bez jakéhokoli dalšího ladění zapne paměti v nejpomalejším režimu, tedy 2133 MHz s napětím 1,2 V a časováním 15-15-15-36. Důvod byl jednoduchý. Chtěl jsem vidět, jak se jednotlivé hodnoty zlepší po přepnutí na výrobcem přednastavené XMP profily. V defaultu je samozřejmě potenciál pamětí naprosto přiškrcený.
Zde lehce odbočím, abych vyzval všechny méně znalé hráče, kteří si koupí hotovou sestavu, aby si v biosu zkontrolovali XMP nastavení, nebo aspoň mrkli na frekvenci pamětí, která je obvykle vidět hned na hlavní obrazovce. Pokud paměti jedou na 2133 / 2666 MHz, je dost pravděpodobné, že stavitelé si nelámali hlavu s nastavením biosu. Na tuto skutečnost upozorňuji právě kvůli tomu, že jsem se s podobnou fušeřinou setkal zrovna nedávno. A to u počítače od největšího českého eshopu.
Aktivací XMP profilu totiž odemknete potenciál paměti. Konkrétně tento model začne fungovat s frekvencemi a časováním doporučeným výrobcem. A to již při zapnutí XMP I profilu. Nárůst oproti základnímu nastavení desky je více než zřejmý.
Profil XMP II neupravuje proti jedničce časování pamětí ani jejich pracovní frekvenci, jen v biosu ladí některé hlubší hodnoty z Automatiky na konkrétní hodnoty. Výkonově to vyjde víceméně nastejno, XMP II může být v některých případech díky pevně daným hodnotám teoreticky stabilnější (i když v XMP I režimu jsem problémy se stabilitou neměl). Výstup z Aidy je defakto jako přes kopírák s předchozím případem.
Konečně nastává ta pravá zábava, jdeme zkusit, co tyhle elegantní ramky dovedou. Nastavuji tedy maximální bezpečné napětí pro DDR4 moduly obecně, což je 1.5V a vyzkouším, kam až mě paměti stabilně pustí. V tomto bodě bych rád zmínil, že Corsair při taktování doporučuje nepouštět do svých modulů více než 1,4 voltů. To je výše napětí, kterou Corsair považuje za bezpečnou a garantuje funkčnost bez poškození modulů.
Zpět k věci. Nejvyšší nastavení, se kterým jsem nabootoval systém a úspěšně provedl měření v Aida 64 bylo 4000 MHz, což mě velmi mile překvapilo. Menší zklamání přišlo v podobě okamžitě failujícího zátěžového testu v Primu, který na některých jádrech padl okamžitě po spuštění. Nepomohlo ani zpomalení časování pamětí. Frekvence 4000 MHz je tedy při napětí 1.5V nestabilní. Pokud pamětem nedopřejete dusíkovou lázeň, na tyto hodnoty se alespoň s mým modulem bezpečně nedostanete.
Po pár neúspěšných pokusech jsem tedy našel stropovou frekvenci 3800 MHz, kterou paměti v pohodě zvládnou a zátěžovka v primu vydrží běžet celé hodiny (ano, během ponocování u testování jsem si na okamžik opřel čelo o klávesnici, a když jsem se probral, test běžel stabilně nějakých 6 hodin).
První část Overclocku, tedy nalezení nejvyšší stabilní frekvence při maximálním možném napětí 1.5V máme úspěšně za sebou. Následně se podíváme, zda budeme schopni vytáhnout ještě něco extra snížením časování. Snížení časování na 17-21-21-46 mělo za následek zejména zvýšení rychlosti kopírování a snížení latence blíže k hodnotě, jaká se nám ukázala u nestabilních 4000 MHz.
Výraznější zlepšení se dostavilo, když jsem šel na krev a stáhnul páměti ještě níže na 16-21-21-54. Tam už jsem se s latencí dostal na 51.7 ns, což je prakticky stejná hodnota, jako u nestabilní frekvence 4000 MHz. Lehce se zvýšila také rychlost kopírování, hodnoty čtení a zápisu zůstaly defakto na stejné úrovni. Prime bohužel nižší latenci, na které mimochodem běží dražší modely ramek od Corsairu, neustál.
Slušným a stabilním overclockem je tedy nastavení 3800 MHz při časování 17-21-21-46. Po nalezení stabilního nastavení jsem si začal hrát se stabilitou při nižší voltáži. S doporučeným nastavením výrobce 1.4V jsem se sice dostal přes POST, systém však padl do modré smrti ještě dříve, než se načetl. Při 1.45V systém naběhl a prime byl stabilní dlouhé hodiny.
Stabilní overclock proti XMP II profilu přednastaveném výrobcem zvedne rychlost čtení zhruba o 2500 MB/s a rychlost zápisu o 2811 MB/s. Rychlost kopírování se zvýší až o 3500 MB/s, zajímavá je také nižší latence při OC, tedy 52,5 ns, což je zlepšení oproti základu o 3,5 ns a zároveň je jen o 1 ns pomalejší než při nestabilním přetočení na 4000 MHz. Tenhle extra výkon navíc zdarma je poměrně slušným výsledkem.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
