Ryzen 5900X, SAM a Corsair Vengeance LPX 32GB (4 × 8 GB) | Kapitola 3
Seznam kapitol
AMD jako první přišlo s praktickým využitím jedné z technologií ve standardu PCI-SIG – resizable BAR – u grafických karet. Nová technologie dostala označení Smart Access Memory a jako první je podporovaná při kombinaci Ryzenů 5000, čipsetů AMD 500 a Radeonů řady 6000. Ve hrách může přinést zdarma nárůst výkonu o několik procent.
Nejrychlejší oficiálně podoporované paměti na Ryzench 5000 jsou moduly typu DDR4-3200. Konkrétní oficiální takty jsou pak závislé i na typu pamětí a počtu obsazených slotů. Maximální oficiálně podporovaný takt je nižší v případě, že obsadíte všechny čtyři sloty – při použití jednorankových modulů je maximem DDR4-2933 a při použití dvourankových dokonce jen DDR4-2667 MHz.
Vše nad výše uvedené rychlosti už AMD považuje za přetaktování, na něž se nevztahuje záruka a AMD negarantuje, že na vyšších taktech budou paměti bezproblémově fungovat.
AMD dále doporučuje, aby vztah mezi fabric/UMC/DRAM zůstal v poměru 1:1:1, což je ideální pro dosažení nejvyššího výkonu – například paměti DDR4-3600 (na taktu 1800 MHz) by měly mít i UMC a infinity Fabric na 1800 MHz. V případě, že narazíte při přetaktování na limit při přetaktování fclk/DRAM ještě můžete zkusit poměr 1:1:2, kdy DRAM poběží na dvojnásobném taktu fclk a UMC – například paměti na 4400 MHz mohou běžet s UMC a fclk na 1100 MHz.
Ačkoliv mají samotné procesory stejný 12nm IO čip s paměťovým řadičem jako Ryzeny 3000, AMD k novým Ryzenům uvádí, že obálka pro tolerovatelné přetaktování se zvětšila a slušný množství kusů procesorů zvládá infinity fabric na 2000 MHz obdobně, jako zvládaly Ryzeny 3000 paměti na DDR4-3800. Rezerva u kvalitních kusů se tak zvětšila, ne u každého procesoru se ale na tyto takty můžete dostat.
Testovací sestava
Jako testovací platforma posloužila základní deska Asus ROG Strix B550-E Gaming s čipovou sadou AMD B550 od Asusu, BIOS byl ve verzi 1401 z 8. prosince 2020, který přidává podporu nových procesorů a podporu pro Resizable BAR a AMD Smart Access memory. Aktuálně už na stránkách Asusu najdete i novější betaverzi BIOSu 1601 s AGESou V2 PI 1.1.9.0.
Pro testování posloužil procesor AMD Ryzen 5900X zapůjčený přímo od AMD. Chladil jsem jej pomocí chladiče Noctua NH-U12A s jedním ventilátorem nastaveným napevno na 1700 ot./min.
Sestava byla ve skříni SilentiumPC Armis AR7 dovybavené systémovými ventilátory SilentiumPC ve všech pozicích.
Při testování jsem vycházel z předvoleného nastavení základní desky tak, jak poběží ve většině počítačů. Při načtení BIOS defaults zůstanou paměti na standardních 2133 MHz.
K tomu jsem doplnil výsledky s pamětmi na 3600 MHz, což byla optimální maximální hodnota na většině sestav s Ryzeny 3000 bez integrované grafiky. Vyšší hodnoty už obvykle nebylo možné nastavit v poměru 1:1:1, protože počítač nenabíhal s vyšším taktem FCLK než 1800 MHz. Časování pamětí jsem ale pro porvnání nechal stejné jako při 4000MHz, v praxi pak při taktování pamětí majitelé Ryzenů pokračovali snižováním časování, čímž se dá dosáhnout lepších výsledků.
A třetí základní stav je bios defaults s pamětmi přetaktovanými z profilu XMP uloženého v pamětech. Režim D.O.C.P. při změně děličky pamětí nechával při časování na auto stejné časování, jaké bylo uložené v pamětech pro takt 4000 MHz. A já jsem na tom nic neměnil, abych měl orientační srovnání vlivu taktů na výkon při shodném časování a při použití stejného počtu modulů. Mírně lepších výsledků při stejných taktech by bylo možné dosáhnout, kdybych na nižších taktech nastavil agresivnější časování, vliv časování je ale méně významný než vliv taktů.
Rozdíly ve výkonu Ryzenů 5000 s různými kombinacemi taktů, časování a dvěma či čtyřmi moduly měřil už Zdeněk Obermaier ve starším článku.
Nárůst výkonu se SAM jsem potom měřil s nejnižším a nejvyšším testovaným taktem pamětí, abych zjistil, jestli má smysl investovat do rychlejších pamětí třeba právě kvůli SAM – a ne, nemá. Ale o tom dále.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
