Jak jsme pokročili s procesory a jak moc málo si toho všímáme
i Zdroj: PCTuning.cz
Historie Článek Jak jsme pokročili s procesory a jak moc málo si toho všímáme

Jak jsme pokročili s procesory a jak moc málo si toho všímáme | Kapitola 3

Michal Rybka

Michal Rybka

21. 12. 2019 03:00 33

Seznam kapitol

1. Není to taková nuda 2. Ze skříňe do skříňky 3. S Motorolou na Měsíc 4. Lídr v utajení 5. Jenom začátek

Když jsem si připravoval pro podcast Retro Nation podklady pro historii procesorů, myslel jsem, že se v pohodě vejdeme do jednoho dílu. Brutálně jsem se mýlil – přetekli jsme čas, a to jsem skončil ještě asi tak v polovině! Procesory se totiž vyvíjely dramaticky – a stále se dramaticky vyvíjejí.

Reklama

Právě program Apollo byl silnou motivací pro rozvoj integrovaných obvodů (IC), protože když letíte nahoru, chcete, aby to bylo co nejlehčí. Právě šedesátá léta jsou obdobím technologického boomu v oblasti tranzistorové techniky a čipů – v roce 1957 je založen Fairchild Semiconductor, který vychoval světu spoustu geniálních vývojářů, v roce 1958 Texas Instruments vyvíjí první integrovaný obvod a v roce 1968 vzniká Intel. O rok později vzniká AMD a v roce 1974 je založen Zilog. Výjimkou je Motorola, která existuje už z předválečného období a dodává NASA komunikační vybavení, takže zatímco cucáci se sotva připravují na dobytí vesmíru a obýváků, slavná Amstrongova slova „malý krok pro člověka, velký pro lidstvo“ přenáší právě komunikátor od Motoroly.

Tuto dobu bychom mohli asi považovat za takový „dotcom před dotcomem“. Měl svoje celebrity, jako je Gordon Moore, kterého známe díky Moorovu zákonu: „Počet tranzistorů v čipech se bude zdvojnásobovat každé dva roky.“ Velmi rychle se rozjel design procesorů – v roce 1971 přichází Intel s Intelem 4004 složeným ze 2300 tranzistorů, který pracoval s nibly (polovina byte), jel na 740 kHz a dokázal adresovat až 1280 niblů. Tento procesor byl určený hlavně pro kalkulačky, objevil se v kalkulačce BUSICOM 141-PF – nibly u kalkulaček nevadily, ostatně kalkulačkové procesory HP Saturn používaly nibly až do roku 2003.

 oddělit až později a to velmi výrazně zvýšilo výkon procesoru a jeho přístup do paměti. 4004 se ukázal prostě na počítač příliš pomalý.

Intel 4004, zdroj: Intel
i Zdroj: PCTuning.cz
Intel 4004, zdroj: Intel

Sedmdesátá léta byla obdobím dramatického rozvoje mikroprocesorů. V roce 1974 Intel přináší Intel 8080, který poháněl většinu počítačů východního bloku, protože byl se 6000 tranzistory jednoduchý, ale měl dost bohatou (někdo by řekl až přeplácanou) instrukční sadu. Ve stejném roce představila Motorola model Motorola 6800, který naopak přinesl extrémně jednoduchý vnitřní design: Měl registry A a B, indexový registr, ukazatel zásobníku, čítač instrukcí a stavový registr, což je asi nejjednodušší rozumné minimum. Elegantní návrh Motorol vedl k tomu, že jejich programátoři se vysmívali Intelu, jejichž instrukční sady začínaly s každou generací poněkud bobtnat.

Die procesoru Intel 8080 2 MHz vyráběného 6mikronovým procesem, zdroj: Intel
i Zdroj: PCTuning.cz
Die procesoru Intel 8080 2 MHz vyráběného 6mikronovým procesem, zdroj: Intel

Velmi rychle přichází i klonování a derivování designů a s tím spojené právní spory. V roce 1975 představuje firma MOS Technology jejich procesor MOS 6502, který vyšel z M6800 a poněkud ho vylepšil. Motorola se s nimi pustila do souboje, který končil tím, že MOS musel zaplatit vyrování ve výši 200 tisíc USD, což je přivedlo málem ke krachu – a fakticky do rukou Jacka Tramiela, který měl najednou firmu, schopnou vyrábět procesory jak pro jeho Commodory, tak pro konkurenční Atari, ale třeba i pro Apple.

"MOS6502" by Wepwawet at de.wikipedia - Own work (Original text: eigener besitz, selbst aufgenommen) Transferred from de.wikipedia to Commons by User:Wdwd using CommonsHelper on Labs. .. Licensed under GFDL via Wikimedia Commons.
i Zdroj: PCTuning.cz
"MOS6502" by Wepwawet at de.wikipedia - Own work (Original text: eigener besitz, selbst aufgenommen) Transferred from de.wikipedia to Commons by User:Wdwd using CommonsHelper on Labs. .. Licensed under GFDL via Wikimedia Commons.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama