AMD Ryzen 5 2600X aneb vylepšený Zen+ v testu | Kapitola 9
Seznam kapitol
Dnešním dnem končí NDA na procesory AMD Ryzen druhé generace a v tomto článku se podíváme na nové modely AMD Ryzen 7 z řady 2000 s architekturou Zen+. I když se jedná o refresh původní architektury na vylepšeném výrobním procesu, nabízí zajímavý posun, který možná mnohé překvapí.
Přetaktování
Hned na začátek povím, že 2. generace Ryzenů má frekvece vyšponované téměř po naprostá maxima, takže nejdou moc, někdy vůbec, posunout výše oproti základu. I přesto má přetaktování jistý přínos výkonu.
V defaultním nastavení kvůli jistým limitům napájení neběží všechna jádra na maximální frekvenci pro boost, s rostoucím vytížením jader se takt procesoru snižuje. Proto má přetaktování přínos i v případě, že se podaří jádra procesoru nastavit manuálně třeba jen na frekvenci maximálního boostu.
Minimálně se nabízí možnost vyladit napětí procesoru, které je v základu opravdu vysoké kvůli tomu, aby nedocházelo k nestabilitě ani za extrémních podmínek, a tím docílit nižšího příkonu spolu s lepším chlazením.
Přetaktování procesoru AMD Ryzen 5 2600X
Mezi první kroky patří nastavení kalibrace napětí DIGI+ VRM v BIOSu základní desky ASUS ROG STRIX X470-F GAMING pro zvýšení stability při taktování. Zvolil jsem nastavení, které bylo nejvhodnější už pro procesory AMD Ryzen 1 generace: CPU Load Line Calibration Level 3, CPU Current Capability – 140% a CPU Power Phase Control – Optimized.
Nejprve jsem se snažil zjistit, při jakém nejnižším napětí je stabilní frekvence 4250 MHz pro všechna jádra, na kterou boostuje jedno až dvě jádra v zátěži při defaultním nastavení. Základní napětí VID procesoru bylo 1,2 V a za pomocí offsetu jsem ho začal navyšovat.
Nastavil jsem manuálně násobič na 42,5× a přidal offset napětí +0,2000 V, čímž jsem se dostal na napětí 1,4 V. Stabilního chodu počítače při frekvenci 4250 MHz na všech jádrech jsem dosáhl s napětím 1,425 V (offset +0,225 V). Pokračoval jsem dále navýšením násobiče na 43× a postupně navyšoval napětí až do 1,48 V, ani tehdy frekvence nebyla zcela stabilní a výše nemělo smysl jít vzhledem k nepřiměřenému zhoršení provozních vlastností.
Rozhodl jsem se ponechat frekvenci 4250 MHz při napětí 1,425 V jako konečnou a dále s ní pracovat.
Přetaktování procesoru AMD Ryzen 7 2700X
U tohoto procesoru je prostor pro přetaktování ještě menší.
Průběh přetaktování byl téměř shodný s taktováním procesoru AMD Ryzen 5 2600X. V prvním kroku jsem si zjistil maximální napětí, které procesor nastavuje jádru běžícím na maximální boost frekvenci 4350 MHz, napětí je ale velmi vysokých 1.55 V. Stejného napětí dosahoval jeho předchůdce Ryzen 7 1800X ovšem při nížší frekvenci 4100 MHz.
V dalším kroku jsem nastavil kalibrace napětí DIGI+ VRM v BIOSu stejné základní desky ASUS ROG STRIX X470-F GAMING ovšem nyní jsem experimentoval jestli je vhodnější CPU Load Line Calibration na třetí či čtvrté úrovni. Vyzkoušel jsem obě úrovně. Zbylé položky podléhaly stejnému nastavení: CPU Current Capability – 140% a CPU Power Phase Control – Optimized. Následovalo nastavení násobiče na 43,5× pro všechna jádra a velmi optimistických 1.45 V skrze offset. Procesor s tímto napětím měl problémy i nabootovat do OS, začal jsem tedy navyšovat napětí dokud jsem se nedostal na 1.55 V a ani s takto vysokém napětí nebyl procesor stabilní s frekvencí 4350 MHz na všech jádrech.
Snižování frekvence na 4300 MHz či níže by nemělo pro tuto recenzi smysl, sice by procesor dosáhl lepších výsledků ve vícevláknových benchmarcích, ale na úkor nižšímu výkonu při využití jednoho až dvou jader procesoru.
Procesor běží opravdu na svých limitech a nejvyšší frekvence 4350 MHz je schopen dosáhnout pouze na svých lepších jádrech. Procesor však nelimituje tolik architektura, jako samotná kvalita výroby čipu o které si povíme dále.
Jako každý jiný i tento procesor má kvalitnější a méně kvalitní jádra. Rozeznat je lze jednoduše a to pomocí utility AMD Ryzen Master, která umožňuje ladění frekvencí a napětí procesoru i pamětí RAM. Zároveň jsou v utilitě vyobrazena jádra hvězdičkami a puntíky, které značí jejich kvalitu.
Za pomocí zmíněné utility AMD Ryzen Master jsem vyzkoušel maximální frekvenci jednoho jádra. Deaktivoval jsem technologii SMT a 7 jader procesoru, aktivní zůstalo pouze jedno a to nejkvalitnější. Napětí CPU Voltage jsem nastavil maximálních 1.55 V, které tato utilita povolila a začal hledat maximální frekvenci se kterou proběhne Cinebench R15.
Maximální frekvence jádra při které Cinebench R15 dokázal proběhnout úspěšně i několikrát po sobě bez rozdílů ve výsledcích bylo nádherných 4500 MHz s výsledkem 187 cinebench bodů!
Při zkoumání utility AMD Ryzen Master jsem narazil na funkci označenou jako Precision Boost Overdrive, která bohužel nešla zvolit a nacházel se u ní popisek: Future feature in development. Jak je z názvu zřejmé, očividně půjde o funkci, která umožní nastavení boostování procesoru a to buď agresivněji držet vyšší frekvence bez ohledu na power limit a nebo ještě lépe, umožní nastavit vyšší frekvenci na které budou moct některá jádra v boostu dosáhnout. Vzhledem k tomu, že testovaný Ryzen 7 2700X byl schopný pracovat s jedním jádrem na frekvenci 4500 MHz, mohlo by jít nastavit, aby procesor v případě potřeby toto jedno jádro boostoval až na frekvenci 4450–4475 MHz, při aktivovaných všech jádrech
Tímto končí sekce přetaktování a v dalších sekcích následují benchmarky a testy her.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
