Athlon 64 +3200 / MSI K8T Neo: první testy |
autor: Kwolek Jirka , publikováno 23.9.2003 |
První kapitola je věnována popisu trnité cesty právě uvedených procesorů od jejich ohlášení až po uvedení a zároveň shrnuje vlastnosti nové rodiny "x86-64/Hammer". Dále se budeme věnovat popisu základní desky MSI K8T Neo kterou lze koupit v "bundlu" s procesorem Athlon64 3200+. Podíváme se na nový Socket 754 pro řadu Athlon 64, na dodávaný chladič i na možnosti nastavení čipové sady KT800. Poslední část je věnována testům procesorů Pentium 4 3.2GHz, Athlon 64 3200+ (takt 2GHz). Jako třešnička na dortu zůstává hi-end Athlon 64 FX s dvoukanálovým řadičem paměti pracující na frekvenci 2.2GHz.
Trvalo to dlouhé 4 roky, dva měsíce a 26 dnů než firma AMD byla schopna uvést procesor nové generace. A jak se celá situace vyvíjela?
28. června 1999 - firma AMD uvedla dnes už legendární Athlon (původně se měl jmenovat Alereon) založený na jádře K7 a vyráběný 250nm výrobní technologií. Pro AMD znamenal obrovský komerční úspěch. Byl to první procesor, který dosáhl magické frekvence 1000 MHz.
5. října 1999 - čtyři měsíce po uvedení Athlonu AMD ohlašuje procesor další generace K8 (kódové jméno SledgeHammer), architektura dostala název x86-64 (první desktopový procesor s podporou 64-bit technologie). Předpokládané uvedení procesoru je naplánováno na konec roku 2001! 10. srpna 2000 - AMD uvádí první specifikace architektury x86-64 pro vývojáře softwaru. 6. října 2000 - byl představen softwarový simulátor instrukcí x86-64 léto 2001 - někdy mezi červencem a srpnem byl v Drážďanské továrně FAB 30 vyroben první křemíkový čip s architekturou x86-64. První kousky měly frekvenci pouhých 800 MHz.
15. října 2001 - v době uvedení vylepšené verze architektury K7, Athlonu XP bylo odhaleno velké množství detailů o procesorech x86-64, dnes označovaných jako rodina procesorů Hammer. AMD v té době sebevědomě tvrdila, že procesor bude uveden na konci roku 2002. 26. února 2002 - první veřejná prezentace procesoru Hammer. Bylo to poprvé, co bylo možné vidět reálný procesor na vlastní oči. 28. února 2002 - Vývojáři SuSE Linuxu oznámili zahájení vývoje kernelového jádra pro procesory s architekturou x86-64. 24. dubna 2002 - AMD oznámila obchodní jméno serverového procesoru postaveného na architektuře x86-64. Nová řada procesoru bude nést jméno: Opteron. 4. června 2002 - firma AMD oficiálně představila firemní čipovou sadu pro procesory x86-64 / Hammer - AMD 8000 7. října 2002 - Opteron byl společně s alfa verzí "Windows XP 64-bit" představen na českém Invexu 2002. Na systému nebylo možné provádět žádné testy - jeho výkon byl v této době stále zahalen rouškou tajemství. 29. října 2002 - Opteron odložen na jaro 2003. 19. listopadu 2002 - AMD oznámila obchodní jméno desktopového procesoru založeného na architektuře x86-64/Hammer. Nástupce Athlonu ponese jméno Athlon 64. 20. listopadu 2002 - EPIC představil 64-bitovou verzi Unreal Tournamentu 2003 31. ledna 2003 - AMD oficiálně stanovila datum uvedení Opteronu na 22. dubna 2003 a Athlon 64 odložila na září 2003. 22. dubna 2003 - AMD Opteron uveden v New Yorku. První čipy běžely na frekvencích 1,4GHz až 1,8 GHz. 5. srpna 2003 - AMD uvádí Opteron na frekvenci 2 GHz. 23. září 2003 - firma AMD dnes uvádí Athlon 64 na frekvenci 2 GHz a ratingem 3200+ a Athlon 64 FX model 51 na frekvenci 2,2 GHz. |
O procesorech K8/Hammer založených na architektuře x86-64 toho bylo napsáno mnoho. Prakticky většina informací je obecně známá - od uveřejnění všech zajímavých detailů však uplynulo více než dva roky.
Dnes nezbývá nic jiného, než shrnout zásadní fakta o celé "rodince"...
{mospagebreak title=Athlon 64 / FX a Opteron - bratři v triku}Procesory jsou vyráběny novou 130nm technologií s použitím technologie SIO - Silicon on Insulator (prakticky se jedná o umístění křemíku na dielektriku, které je tvořeno molekulami kyslíku). Právě díky této složité výrobní technologii byl Athlon/Opteron o tak dlouhou dobu opožděn. Snad se zkušenosti s adaptací této technologie v budoucnu AMD vyplatí a přechod na 90 nm bude bezproblémový.
AMD Athlon 64 a AMD Athlon 64 FX jsou desktopové verze procesorů Hammer založené na architektuře x86-64. Jak se tyto dvě verze od sebe liší?
AMD Athlon 64 je architektonicky shodný s dříve uvedeným AMD Opteronem, ale výrobce poněkud zjednodušil jeho paměťovou sběrnici - využívá, narozdíl od Opteronu, jeden paměťový kanál (o šíři 64-bitů) a již nejsou nutné paměti typu Registred ECC. Tento procesor je určen pro běžná výkonná PC - není primárně určen do serverů ani pracovních stanic. Nelze ho ani "předělat", protože je určen do odlišené patice - 754 pinů.
jádro u všech Athlonů 64 je identické
Procesory Athlon 64 (i FX a Opterony) mají identická jádra - v zásadě se jedná o třícestný super-skalární procesor který je schopen dekódovat, zpracovat i ukončit tři instrukce typu x86 v každém cyklu. Tyto instrukce mohou být komplexní (CISC) a mohou nést několik zdrojových operandů. |
Je Athlon 64 FX upraveným Opteronem?
Pro uvedení výkonnějších Athlonů 64 FX se AMD rozhodlo krátce po uvedení dvoukanálových čipsetů i875P a i865PE pro Pentia 4, díky kterým se výkon procesorů Intelu v aplikacích závislých na paměti značně zvýšil. AMD Athlon 64 FX má být podle AMD absolutně nejvýkonnějším procesorem na trhu, který deklasuje každé dnešní Pentium 4 (kvůli Athlonu 64 FX uvedla firma Intel Pentium 4 Extreme Edition s 2MB paměti cache L3).
Z technologického hlediska je Athlon 64 FX ve své podstatě přejmenovaný serverový Opteron, dokonce i podpora ECC-Registred paměťových modulů je zachována.
Instaluje se do stejné patice (940) a má dva paměťové kanály. Určitá změna tady ale je - díky tomu, že Athlon 64 FX je uveden až nyní, mohlo AMD přichystat novou revizi jádra Opteronu, která pracuje na frekvenci 2,2 GHz (a lze je údajně přetaktovat až na 2,4 GHz) a podporuje paměťové moduly DDR 400 (klasický Opteron podporuje jen DDR 333).
Dnes je Athlon 64 FX, díky nové revizi, lepší než Opterony i Athlon 64. Bohužel exkluzivita znamená i vysokou cenu, a proto počítejte s tím, že zaváděcí cena procesoru bude přinejmenším 20 000 Kč. Také počet kusů těchto procesorů bude znatelně menší, ani samotné AMD nepočítá s tím, že by jich v České republice prodali více než 100.
Model numbering? - ano i ne!
Athlon 64 a Athlon 64 FX se liší i z hlediska označení frekvence. Jak je u AMD už zvykem, procesory nejsou přímo označeny frekvencí. Obyčejný Athlon 64 je značkován klasickým ratingem jak bylo zvykem u Athlonů XP. První Athlony 64, dnes uvedené mají rating 3200+ a pracuji frekvenci 2 GHz, v brzké době by se měla objevit verze 3400+ s frekvencí 2,2 GHz.
nové procesory AMD již mají "heatspreder" (rozptylovač tepla)
Athlon 64 - počet pinů: 754
firma AMD plánuje pro tuto patici dlouhý život...
Athlon 64 FX je označován modelovým číslem které nemá přímou čiselnou spojitost s frekvencí - první přírůstek nese číslo 51 a "bije" na frekvenci 2,2 GHz, další model bude mít označení 53 a bude tikat na 2,4 GHz.
Opteron a současné Athlony 64 FX: 940 pinů
v budoucnu se pro řadu FX plánuje Socket 939
Poznámka: Nejsem si jist, jestli nová modelová čísla (51, 53...) řady "FX" nejsou z hlediska marketingu hloupý nápad. Obyčejný uživatel nejspíše vůbec nevytuší, co daný model znamená. V případě serverových Opteronů lze modelová čísla pochopit, protože servery vybírají specialisté, ale v desktopu jsou číselné kódy z marketingové hlediska (podle mého názoru) nepříliš šťastným nápadem. Experti AMD by měli i u FX-ek používat velmi dobře osvědčené ratingy. Vždyť, kdyby k FXku přidali rating např. 3800+, tak by jenom vydělala.
V budoucnosti se má Athlon 64 FX od Opteronu odlišovat více, protože AMD nechce směšovat řadů "Athlon 64" a Opterony. Nové Athlony 64 FX mají dostat novou patici 939 bude také zrušena nutnost používat drahé moduly pamětí Registered ECC. V podstatě ale bude stále platit, že Opteron a Athlon 64 FX budou totožné procesory. Zapomeňte však na to, že FX-ko půjde předělat např. na Opteron. Zaprvé, chybí zde jeden pin (který sotva přiletujete) - za druhé žádné L můstky na těchto nových procesorech nejsou.
{mospagebreak title=AMD Athlon 64 - vylepšení}Architektura nového jádra je v mnoha ohledech shodná se starším Athlonem/Athlonem XP, zejména co se týče tzv. Execution unit - výkonné jednotky procesoru, která zpracovává instrukce. Přesto, i zde bylo dosaženo několika zásadních změn a optimalizací, ty se zejména týkají délky pipeline - neboli počtu kroků při zpracovávání instrukcí. Z deseti kroků u Athlona K7 byl délka zvýšena na 12.
Optimalizace zvyšují tzv. IPC u procesorů K8 oproti řady K7. IPC znamená počet zpracovaných instrukcí za jeden hodinový takt. Čím vyšší číslo, tím lepší výkony dosahuje procesor na nižších frekvencích. Obecně platí, že v programech, kde byl dobrý Athlon XP bude dobrý i Athlon 64.
Zásadních změn jsme se dočkali i jinde - zejména v integrovaném paměťovém řadiči. Každý trochu lepší znalec počítačů ví, že paměti jsou s procesorem spojeny pomocí tzv. northbridge. V případě Athlonů 64 se většina jeho funkcí přesouvá přímo do procesoru a tím se zlepšuje práce s paměti.
S mírnou nadsázkou lze dokonce říct, že paměť RAM počítače je - de facto - vyrovnávací paměti třetí úrovně (L3) procesoru. Např. Pentium Pro mělo vyrovnávací paměť druhé úrovně pomalejší (jak frekvenčně, tak co se týče čekacích dob, tzv. latencí) než dnes bude mít Athlon 64 celou RAM paměť o velikostí i několika GB!
Paměťové řadiče
Řadič pamětí dnešních Athlonů 64 podporuje paměti DDR SDRAM o rychlosti až 200 MHz (400 MHz DDR). Aby AMD odlišila AMD Opteron / Athlon FX 64 a "obyčejný" Athlon 64 dala slabší verzi pouze jeden 64-bitový paměťový kanál a FX-ku (které je víceméně jen přejmenovaný Opteron) kanály dva - s celkovou datovou šířkou 128 bitů. Teoreticky je paměťový subsystém Athlonu 64 FX dvakrát výkonnější než u Athlonu 64. Prakticky ten rozdíl není příliš velký, někdy až nulový, vše závisí na tom, jakou aplikací procesor používá. Ale například ve hrách je rozdíl mezi obyčejným Athlonem 64 a FX-kem markantní.
Taktování pamětí a... overclocking
Kromě nízkých čekacích dob (tzv. latencí) poznáte výhodu integrovaného řadiče paměti - při ...přetaktování procesoru. Frekvence pamětí zde totiž není přímo závislá na frekvenci procesoru, díky tomu lze přetaktovávat až na samé hranice možností procesoru a vůbec nemusíte otevírat multiplikátor. Jediná frekvence, která se mění je základní frekvence procesoru (tzv. clock generátor je přímo v procesoru) - ten je nominálně nastaven na 200MHz. Od generátoru se pak se pak odvíjí frekvence procesoru a frekvence HyperTransportu.
HyperTransport
HyperTransport (HT) je nová sběrnice, která je mimo jiné (!) určena pro nové procesory AMD postavené na architektuře x86-64. Jedná se o vysokofrekvenční sběrnici s vysokou datovou propustností - frekvence HT u Athlonů 64 a Opteronů je 800 MHz. Výhodou sběrnice je možnost zapojení - point-to-point. To znamená, že čipy jsou na sobě nezávislé a mohou být sestaveny v libovolném sledu. Díky technologii HyperTransport by bylo (teoreticky) možné vyvinout dvojprocesorový počítač, ve kterém by bylo jak Pentium 4, tak Athlon 64.
64 a 32-bitový kód
Nejhlasitěji proklamovanou novinkou je přímá podpora zpracování 64-bitových dat (nejedná se tedy o režim jaký zavedly instrukce SSE). 64-bitový procesor pracuje s daty rychleji než jeho 32-bitový předchůdce... vše ale závisí na přímé podpoře jak operačního sytému (Microsoft deklaroval přímou podporu v nových OS, k dispozici je i optimalizované jádro Linuxu) tak programů.
počet univerzálních registrů (GPR) se v 64-bit režimu zvětšuje na dvojnásobek (8->16)
Vnitřní registry Athlonů 64 byly rozšířeny na 64-bitů. Koncepce je však velmi pružná (AMD tuto architekturu nazývá x86-64) - díky tomu může Athlon 64 (narozdíl od řady IA-64 / Intel Itanium, kdy procesor 32-bit režim pouze emuluje) pracovat účinně jak v 16 a 32-bitovém režimu (Legacy a Compatibility mode), tak v 64-bit režimu. Procesor je tedy se současnými aplikacemi přímo zpětně kompatibilní (na tom si firma AMD dala hodně záležet, a díky tomu poněkud utrpěly "parvověrné" 64-bit funkce) - podobně jako i386, který pracoval jak s 32-bit., tak s 16-bit. aplikacemi.
Díky tomuto můžete dnes na Athlonu 64 běžně zpracovávat 32-bitové programy běžící na 32-bitovém operačním systému (Win XP) a až za pár let budou 64-bity běžně dostupné, tak procesor použije své 64-bitové části (i podle informací AMD bude přechod na 64-bitové programy trvat léta). Vývojáři softwaru budou muset od dnešního dne počítat s novými možnostmi procesorů AMD. Díky snadnému portování nových programů na x86-64 architekturu by to však vývojářům nemělo způsobovat problémy či dokonce prodloužení vývoje programu.
64-bitovu technologii bych přirovnal k Pixel Shaderům u grafických karet: přestože tyto "grafické subprogramy" dokáží vizuální "zázraky" bude ještě trvat dlouho než se objeví hry, které budou jejich možnosti využívat na maximum. Výhoda 64-bitové zpracování kromě zvýšené rychlosti znamená i zvětšení adresovatelného prostoru pamětí - dnešní procesor nemůžete osadit více než 4 GB - Athlony 64 budete moci teoreticky osadit až 256 Terabyty RAM. S přidáním nových registrů AMD doplnila i instrukce SSE2, které používá už od roku 2001 Pentium 4. AMD Athlon 64 je proto také výkonnější v programech, kde jsou použity SSE2 instrukce, a na kterých donedávna profitovalo jenom Pentium 4.
A ještě nesmíme zapomenout - všechny Athlon 64/Opterony mají 1 MB vyrovnávací paměti druhé úrovně pracující na frekvenci procesoru. To je srovnatelné s procesorem Intel Prescott, který Intel chystá uvést v následujících měsících.
Dynamická změna frekvence / dynamické chlazení
Často jsem se v testech pozastavoval nad tím, proč výrobci desktopových počítačů do svých systémů neintegrují "šetřící / chladící" funkce známé z notebooků. AMD se u řady Athlonu 64 rozhodlo situaci změnit a nyní je k dispozici technologie nazvaná Cool´´n´´Quiet která pracuje podobně jako PowerNow! Pokud procesor není zatížen, snižuje svůj takt - tím se snížuje množství emitovaného tepla což, pokud to systém podporuje, vede ke snižování otážek větráků. Aby celý systém pracoval podle očekávání je nutná podpora čipové sady, správná implementace na základní desce (testavaná deska MSI K8T Neo se Cool´´n´´Quiet také pyšní) a odpovídající podpora operačního systému.
Shrnutí
23. září 2003 udělala firma AMD malý krok pro uživatele, ale velký skok pro celý procesorový průmysl. Jako první procesorová firma uvedla na komerční trh 64-bit technologii zpracování dat. Kuriózní je, že uživatelé potenciál nové technologie nemohou ocenit ihned, nové, plně optimalizované programy se budou objevovat během příštích let. Říká se, že plný přechod se nemusí provést dřív než před rokem 2010 (PV: mno to už jsme také slyšeli, že 1GHz je dost :)
Tak jako tak, firma AMD donutila celý hardware / software průmysl dát se na pochod a začít implementovat nové technologie, jejíchž výhody poznáme hlavně v budoucnosti. Velkou zásluhu si AMD zaslouží i za mobilizování největšího rivala Intelu k urychlení implementace 64-bit do jejich procesorů.
Dokonce se šušká, že nové 64-bitové procesory do Intelu by se měly objevit už napřesrok. V tomto ohledu všechna čest AMD, když vezmeme v potaz, že 64-bit technologie procesorů už je 10 let stará a používá se jen v serverové oblasti. Není to jen shoda náhod - někteří tvůrci prvního 64-bit procesoru Alpha (tehdy pracoval na na frekvenci 150 MHz) jsou titíž, kteří stojí za projektem Athlonu 64/Opteronu. Otcové těchto procesorů nejsou nikdo jiní než velikáni jako je Dirk Meyer a Fred Weber.
Výhodou je, že nová architektura x86-64 není revoluční, nýbrž evoluční. Jedná se o lehké vylepšení už, tak skvěle vybalancované architektury K7, která z hlediska dnešních aplikací nepotřebuje příliš změn. AMD k tomu však, dodala několik revolučních prvků jako je integrovaný paměťový řadič a HyperTransport technologie.
Měli jsme to štěstí, že k ránu - proto to opoždění oproti oficiálnímu uvedení procesorů - k nám do redakce dorazil (ČD kurýrem) unikátní "bundle" (testovací stroj Fox Computers jsme posunuli do pozice sparring partnera této sestavy). Jedná se o desku MSI K8T Neo (Socket 754, pro procesory Athlon 64) která se dodává s "Early Bird" (heh, ranní ptáče :) procesorem Athlon 64 3200+ (takt jádra 2GHz) spolu s chladičem AVC.
Myslíme si, že tento stroj bude pro vás trochu zajímavější - uvidíte nejen nový Socket 754 (pro který plánují v AMD dlouhou budoucnost) ale i nový retenční mechanismus pro upnutí chladiče. Navíc - co si budeme povídat - většina z nás si asi Athlona 64 FX asi nepořídí (stejně jak většina lidí si nekupuje digitální zrcadlovku), pro nás smrtelníky je výhledově určen spíše Athlon 64.
MSI Early Bird 2003
Náš ptáček se dodává v elegantním kufříku - jeho velikost se totiž blíží klasické "diplomatce".
Jak již nápisy napovídají, obsahuje sada vše co budete nutně potřebovat - zbytek včetně klasických pamětí DDR (nikoliv Registered ECC), disků (ATA/SATA) je běžně k mání. Nebudeme se zdržovat - klepy, klep - tak otevři "bejby" :-)
Pravá část prostoru je klasická, je zde základní deska a nad ní parkuje kabeláž (kulaté kabely pro HDD a FDD, dva kabely SATA, dvě napájecí redukce SerialATA). Dále je zde krytka ATX (ta je nutná - to pochopíte když uvidíte zadní porty), instalační CD a diskety.
V levé části je garáž pro "etui" s procesorem (paradoxně se de zde skví vytlačený nápis MSI) a krabička s chladičem.
Jeane! kde mám svou "bižů"
Jak se sluší na unikát (zatím :) je dodávaný Athlon 64 (zde 3200+) uložený v exkluzivní krabičce - ve srovnání se sáčkem omotaným gumičkou je to nebe a dudy. Počkejte pár vteřin, pokochejte se... tak, a můžeme dále - kutily bude více zajímat chladič, tak prosím:
Výrobce chladiče jsme nezjistili - se současnými chladiči které dodává AMD k Athlonům XP však má tento chladič (naštěstí) pramálo společného. Nejunikátnější je spojení měděné základny s hliníkovými žebry. Hliníková žebra jsou vhodnější než měděná podle zásady známé již z automobilových chladičů: měď vede - hliník odevzdává (teplo) vzduchu.
Chladič této konstrukce patří mezi ty, které, přes svůj vlastní nevelký rozměr, patří mezi nejúčinnější. Větrák je vybaven kuličkovými ložisky a nese označení AVC DS070200B12U.
Montáž chladiče
Poučeni trvalým průhybem inteláckých desek (Socket 478) neponechali u AMD tentokráte nic na náhodě - spodní část desky je řádně vyztužena kovovým nosičem (nesmějte se - je dostatečně odizolovaný).
Retenční mechanismus je zcela nové konstrukce:
Je předčasné mluvit o kvalitě upnutí CPU - už teď je však jasné, že ve srovnání se starým systémem (byl-li to vůbec systém) jsme více "u profesionálů". Přesto si neodpustím jednu poznámku - vzhledem k tomu, že páčka vyvolávající přítlak je ve své poloze jištěna háčkem (viz. níže) který se při demontáži musí vychýlit na bok, si nedokážu představit tento úkon v sestavené skříni. Už teď svým vnitřním okem vidím klející postavy sklánějící se nad vypnutými počítači.
Nezbývá než doufat, že ostatní výrobci chladičů půjdou trochu jinou cestou.
zmíněný háček vede vpravo (od páčky) dolu
Heh, s chladiči si jistě užijeme svoje (nemyslete si, že Athlony 64 jsou něco vzdáleného - vzpomeňte na GeForce 3 a její astronomickou cenu a "brutální výkon :-))
Pojďme se podívat na naše "ranní ptáče": MSI K8T Neo...
{mospagebreak title=MSI K8T Neo}Tato základní deska je vybavena čipovou sadou KT800. I když je to v rozporu s obecným míněním, jedná se o povedenou čipovou sadu. I lidé z AMD (přes blízké vztahy s nVidii) uznávají její kvality - navíc, a to je jasné z blokového schématu, výkonově senzitivní řadič paměti jde "mimo" jakoukoliv čipovou sadu.
I když se VIA k tomu příliš nehlásí, spojení severního a jižního mostu je realizováno sběrnici Ultra V-Link s propustností 533MB/s. Jižní most je osvědčený VT8237.
klikněte na obrázek pro zvětšení
MSI evidentně šetřilo na bracketech a maximum funkcí umístilo na zadní panel. Já tento přístup vítám - zajímavé je, že se zachránil paralelní port. Výborným nápadem je plná sada vstupů a výstupů zvukové karty (včetně digitálního optického i koaxiálního výstupu). Všimněte si dvou portů FireWire.
MSI KT8 Neo | |
![]() |
Platforma: Socket 751 pro Athlon 64 Speciality: 10/100Mbit LAN, 2xFireWire, SPDIF (coax., optical), DOT dynamic overclocking, Cool´´n´´Quiet, CoreCell Rozměry desky: ATX, 305x245 (tři montážní řady) |
Výrobce: MSI Zapůjčila firma: LEVI |
Co kde připojíte
Koukejte co jsem pro vás (zase) připravil: přehledný "plánek" testované desky.
Jak si můžete všimnout, deska má konektor +12V ATX který známe z desek pro Pentia 4. Jeho umístění není tak špatné, jak by to mohlo na první pohled vypadat - každý kabel prostě vedete jinudy. Jak severní tak jižní "most" (Northbridge) jsou chlazené pasivně, výkonové tranzistory mají, jak to u technologie CoreCell bývá, pasivní chladiče. Tok vzduchu je kolmý na osu chladiče - fouká na ATX panel a do počítače.
{mospagebreak title=BIOS - pro otrlé}Pro ty nejotrlejší fandy jsem připravil screenshoty BIOSu - některé s dosud nezvyklými volbami (za pár dní budeme chytřejší).
Základem je "starý známý" AMIBIOS 3.31a:
Advanced chipset features
Položky související z HyperTransportem jsou pro nás dosud nezvyklé:
Také management taktu paměti je nezvyklý (ve skutečnosti zde není žádná externí dělička):
Frequency / Voltage control
Ha, FSB (i když tomu je poněkud jinak) - tomu rozumíme!
+15% znamená při napětí jádra 1.5V napětí + 0.022V
Nevím nakolik je to otázkou verze BIOSu ale +15% napětí je lze zařadit mezi symbolická gesta. Na druhou stranu je hrubý výkon i nepřetaktovaného CPU vysoký...
DDR "osmažit" tato deska umí...
Nalezneme zde i našeho známého přetaktovávače - D.O.T. - Dynamic Overclocking Technology.
PNP / PCI configuration
PC Health Status
Stále sbíráme zkušenosti které se týkají tepelného výkonu nových Athlonů - můžeme jen říci, že teplota procesoru i při intenzivním testování nepřekračovala 50C.
Přetaktování
V případě testované desky jsme s taktováním procesoru nedopadli ani dobře, ani zle - podle toho jak budete hodnotit 200MHz navíc.
Na otázku jak si v budoucnu povedou další procesory této rodiny není možné s jistotou odpovědět. P.S. Mohu slíbit, že se této problematice budeme věnovat dále.
{mospagebreak title=Testy - grafické programy}Testovací sestavy
Hned na začátku testování jsme museli zvolit hlavní testovací platformu - a jelikož Athlon 64 je procesorem určeným pro klasická PC, zvolili jsme 32-bit programy a Windows XP. Pravda, mohli jsme se s Linuxem ponořit do 64-bitového světa (překompilovat lze jádro od verze 2.4 i některé aplikace), byla by to však tak trochu místnost bez nábytku - možností je hodně, zkuste tam však bydlet (nic proti LInuxu, i na tento OS se později podíváme)...
Po dlouhém přemýšlení jsme zvolili část frekventovaných testů (abyste mohli srovnávat se svými systémy) - navíc jsme přibrali testy ilustrující běžné "PC činnosti".
Poznámka: sami nevíme, co se ale nakonec vyklube z kupy čísel a časů. Samozřejmě jsme zkusili i malinko taktovat, ale o tom jsme se už zmiňovali. Pojďme se teda podívat co se nám to vlastně v PCtuningu sešlo a na čem jsme testovali. Začneme starým známým:
Sestava 1: Procesor Pentium 4 3,2GHz HT
Základní deska Chaintech 9PJL (čipset Intel 865PE)
Paměti 2x Corsair 256MB /400MHz (časování CL 2-3-3-6)
Grafická karta GeForce FX 5900Ultra (Detonatory 45.23)
Sestava 2: Procesor Athlon 64 3200+ (2000MHz)
Základní deska MSI K8T NEO (VIA K8T800)
Paměti 2x Corsair 256MB /400MHz (časování CL 2-3-3-6)
Grafická karta GeForce FX 5900Ultra (Detonatory 45.23)
*Tuto sestavu jsme přetaktovali na frekvencí 220MHz (2200MHz)
Sestava 3: Sestava FOX Computers, Procesor Athlon FX 51 (2200MHz)
Základní deska ASUS SK8N (nForce3 150)
Paměti 2x Infeon 512MB /400MHz ECC
Grafická karta GeForce FX 5900Ultra (Detonatory 45.23)
Testy - povinná sada
Začneme starým známým 3D Markem 2001. Možná si říkáte, že takový benchmark snad ani není k testování CPU vhodný... přesto, všimněte si jak na tak výkonné grafické kartě dokážou výkony procesorů startovní pole pěkně protřídit. Veškerá nastavení zůstaly na defaultních hodnotách (1024x768x32bit.).
1024x768, 32b.
V tomto testu jasně vítězí Athlon FX 51 od AMD - tedy pokud budu brát v potaz oficiální takty. Přetaktovaná 64-ka vítězí jen o chlup.
Athlon FX | Athlon 64 | Pentium 4 3,2GHz | Ahlon 64 @2200MHz |
+2,4% | 100% | -8% | +3% |
Dalším z řady těch běžných testů je 3D Mark 03. V samotných testech bylo opět ponecháno defaultní nastavení, vybral jsem však z konečných výsledků oba testy CPU a umístil je do grafu. Zvláště druhý z testů dal všem procesorům zabrat. Takže nejdříve kompletní výsledky:
V kompletních výsledcích nejsou rozdíly až tak vysoké, v testech CPU budou jistě i pro Vás zajímavější data. I když P4 vítězí - v dalších grafech (3D03_CPU) to s ním nevypadá příliš růžově.
V prvním CPU / DirectX7 testu, konkrétně "Wings of fury" získává Athlon FX před svými "bratry" docela velký náskok.
V náročnějším z CPU testů se peloton opět vyrovnává. Hned u tří procesorů můžeme konstatovat, že se pohybují v úzkém pásmu. Nakonec zvítězil Athlon 64 FX, což bych v tomhle případě přikládal větší propustnosti pamětí. Tak co tady máme dále?
Aquamark
Ve frontě jako další stojí Aquamark. Je na světě pouze pár dní, ale hned ho používají snad v každém rozsáhlejším testu.
Je to test stavěný především na grafické karty a... na grafu je to vidět. Ač benchmark patří mezi nejnovější asi nebude kandidátem na testy CPU. Přiznám se, že jsem čekal větší rozdíly. Ponaučení jak má být :-().
Return to the Castle Wolfenstein
Předposledním z herních benchmarků, je "Return to the Castle Wolfenstein". Hra je založena na enginu Quake III, který se v testech procesorů velmi osvědčil. Samotný Wolf je sice už také nějakou dobu na monitorech hráčů, je však v mnoha ohledech lepším a pokud použijete nižší rozlišení a minimální detaily a nastavení, dokáže o výkonu procesoru říci docela hodně. Testovalo se v režimu timedemo1.
Athlon FX je opět vítězem! Další dva procesory jsou těsně v závěsu přesto je rozdíl 4,5% minimální. Mohli jsme samozřejmě místo RTCW použít zmiňovaný Quake III, rozdíly by byly asi větší.
Posledním z testů vycházejících z her je Unreal Tourmanent 2003. Vybrali jsme lokaci "Asbestos". V případě bleskového průletu mapkou je náskok 64-bit procesorů vysoký. U tohoto testu je taky znatelný větší paměťový bandwich procesorů Athlon.
Tak jak rostou nároky na počet polygonů (a grafika dostává zabrat) snižují se rozdíly mezi jednotlivými procesory na minimum.
{mospagebreak title=Praktické testy}Konečně jsme se dostali k testům, kde se dá předpokládat, že se projeví (nebo nikoliv) výpočetní síla nových procesorů. Samozřejmě musíme počítat i s 3.2GHz Pentiem 4 od Intelu - na internetu se objevovaly spousty testů ještě před oficiálním uvedením ze kterých Intel vycházel jako vítěz.
Začnu testy, které nám mohou alespoň trochu ukázat, co bychom mohli od procesorů očekávat v běžném "provozu" - tam, kde je výkon skutečně potřeba. Konverze DVD nebo Audio CD spolu s zpracováním videa patří mezi jedny z nejnáročnějších činností u domácích počítačů - rychlost zpracování videa a audia je docela zásadní pro mnoho uživatelů.
Jako jeden z lidí vlastnících slušnou hudební sbírku Audio CD Vám asi nemusím příliš vysvětlovat, jaké to je když se rozhodnete si alespoň část Vašich skvostů převést do mp3 souborů. Kdo by to neznal,že?
Lame Encoder 3.93 pro konverzi "wav" do formátu mp3 zná asi většina čtenářů, takže není nutné se rozepisovat. Jako benchmarkovací soubor jsme zvolili wav o délce 10:58. Datový tok byl vbr (128-256).
V tomto testu zvítězilo Pentium4 i když jen o vlásek. Podobné testy jsou hodně závislé na samotné frekvenci procesoru, což Vám může potvrdit přetaktovaný Athlon 64. Pouhých 200MHz k normálnímu taktu a dostává se na přibližně stejnou úroveň jako ostatní bojovníci.
Video
Patříte mezi ty co často využívají svůj PC ke kódování a dekódování videa nebo DVD. Následující dva testy Vám mohou odpovědět na otázku, který procesor by v nejbližší době mohl být tím pravým pro případný upgrade.
První z nich, ReMPEG 2 1.5.3 slouží především k rekompresi / zmenšování MPEG2 souborů. Program pracuje tak, že zmenšuje datový tok, avšak ponechává původní strukturu záznamu. K testování jsme použili mpeg2 soubor o velikosti 241MB, který jsem nechávali zmenšit na polovinu a rozlišení bylo ponecháno v na původních 720x480.
Pentiu se tady mnoho nevede, jeho výsledky jsou horší přesně o 43 % - ve srovnání s Athlonem FX 51. Slušný výkon ukázal i slabší bráška Athlon 64.
Další lahůdkou pro procesory je Xmpeg. Stejný MPEG2 soubor jsme převáděli do formátu DivX 5.0.3 (používali jsme jednoprůchodový režim a ponechali jsme defaultní nastavení).
čím kratší je čas, tím lépe
Dostáváme se k testům, které jsou snad nejfrekventovanější vůbec. Půjde o programy typu PCMark 2002, Sandra Max 2003 (a jejich memory a cpu benchmarky), SuperPi taky nemůžeme vynechat. Jako návdavek jsme vzali ještě Aidu 32, na které jsme měřili propustnost paměťových subsystémů, CineBench a jeho "cpu rendering". A je toho ještě více, navrch máme třešničku, která určitě potěší hráče šachu.
PC Mark 2002 je hodně diskutovaným testem - část kódu testu CPU využívá poměrně silnou optimalizaci pro procesory Pentium 4 ("tendenční" je zejména enkoder videa od Microsoftu). Přesto se jedná o "povinný" test.
V případě testu CPU je jasně vidět zmiňovaná výhoda u procesorů Pentium (optimalizace).
V tomto ohledu férovější je test propustnosti paměti. Zde pro změnu vede Athlon 64 FX a to díky implementovanému duálnímu řadiči pamětí.
SuperPi
Dalším pánem na holení je test SuperPI. K němu nebudu nic dodávat, testovalo se z hodnotou 1M (výpočet na milión desetinných míst).
kratší čas je lepší
A opět je tady veliký náskok procesoru Athlon FX 51.
Aida 32 je - podobně jako Sandra - program, který Vám o HW řekne téměř vše. Jeho bližší popis jste na našich stránkám mohli vidět v nedávné době, já jsem se zaměřil pouze na testy pamětí.
V tomto testu se jasně projevily rozdílné řadiče pamětí (vedou ty duální). Je však nutno dodat, že ani Pentium 4 si nevede vůbec špatně. Zajímavostí je klesající výkon pamětí u procesoru Athlon 64, pokud jej přetaktujete (souvisí to s rozdílným režimem práce s pamětmi v situaci, kdy je procesor přetaktován).
Sandra MAX 2003. Populární reportovací a benchmarkovací nástroj není třeba představovat. Nakolik je tento program dobře stravitelným pro novou generaci procesorů AMD se můžeme jen domnívat, pokud neuvidíme konkrétní čísla :-)
V případě testů paměťové propustnosti je to stejné jako u Aidy 32. U procesoru Athlon 64 si můžete opět všimnout poklesu výkonu po přetaktování.V samotném klání zase vede Athlon FX 51, Pentium 4 je však nedaleko za uhánějícím spurterem. Slabší výsledek Athlonu 64 je opět dán tím, že mu byl implementován pouze jednokanálový řadič pamětí.
Dalším z předlouhé řady vybraných testů je Specwiev 7.1. Vybrali jsme pro testování tři benchmarky.
V tomto testu je vidět, jak si Pentium 4 podalo oba procesory AMD. Jedná se o profesionální optimalizované testy, které jsou založeny na OpenGL a jejich složitost je dostatečně známa. Vybrané testy vidíte vpravo od tabulky. V těchto testech ukazuje sílu použitý HyperThreading.
Posledním (opravdu, slibuju, že posledním) je šachový program Fritz, ve kterém se testuje pomocí benchmarku FritzMark. Verze programů jsou uvedeny v tabulce. Pro znalce bychom měli ještě uvést, že velikost použité hashovací tabulky byla 64MB. U procesoru Pentium 4 je možno využít naplno HyperThreading. V tabulce vidíte rozdíly mezi jednotlivými procesory. Čím vyšší dosažené skóre tím lépe.
Fritzmark 8 | Shredder test 7.04 | |
Pentium 4 3,2GHz | 1571 points | 395 kN/s, 445kN/s (HT) |
Athlon 64 3200+ | 1571 points | 449kN/s |
Athlon FX 51 | 1700 points | 480kN/s |
U procesoru Pentium4 si všimněte dvou hodnot. První z nich znamená výkon při zapnutém jednom Threadu a druhá když jsou zapnuty oba. Přesto s náskokem vítězí Athlon FX 51, za ním se u FritzMarku umístil jeho bráška.
Závěr
Z hlediska výkonu procesoru (zejména ve vztahu k frekvenci - nezapomeňte že Athlony 64 (FX) tikají na 2000 resp. 2200MHz, zatímco Pentium 4 tluče o 1/3 rychleji!) lze procesory Athlon 64, tak Athlon 64 FX hodnotit velmi kladně. Výborně si nové procesory vedly při zpracování videa a audia, herní testy také novým Athlonům nečinily sebemenší potíže.
Přesto, ale nedošlo k úplnému rozmetání konkurence. Nestalo se tak jen díky tomu, že AMD dosud nevyrábí procesory které by se rapidněji blížily těm taktům, kterých dosahují současná Pentia. Ve frekvencích má AMD s novými procesory rezervu a už dnes lze konstatovat, že připravovaný boj bude litý.
Mile překvapil Athlon 64 3200+ (2000MHz), ve většině testů s výjimkou speciálních benchmarků testujících výkon paměti si celou dobu vedl výborně a ruku v ruce se svým exkluzivnějším bratrem.
Budoucnost procesorů AMD závisí na frekvenci na jaké dokáže vyrábět procesory. Pokud se ji povede vyrobit 3 GHz Athlon FX, tak se opravdu nemusí Intelu obávat a může čekat hojné zisky. Frekvence jak všichni víte je přímo závislá na výrobní technologii, tudíž všechny naděje AMD se nyní ubírají k přechodu na 90 nm výrobní technologii, pokud se povede vše jak má, tak se máme na co těšit.
Za zapůjčení desky MSI K8T Neo a procesoru Athlon 64 3200+ děkujeme firmě LEVI.
Za zapůjčení sestavy vybavené Athlonem 64 FX 51 děkujeme firmě FOX Computers.
Redakce si vyhrazuje právo odstranit neslušné a nevhodné příspěvky. Případné vyhrady na diskuze(zavináč)pctuning.cz
dik za clanek - uz jsem se tesil tak to vezme tem otravnejsim virt z plachet :-))))
http://www.tomshardware.com/cpu/20030923/athlon_64-37.html
zase vitezi Pentium 4. Mohl by me to nekdo vysvetlit ?
Ikdyz AMD muze zrejmne zvednout frekvenci uz ted klidne na treba 2.6 GHz, ale ceka prave na prescott, uvidi jak na tom je... a pak teprve vyrukuje se vsim co ma...
1.THG poziadal kedysi o reklamu AMD a AMD ho odmietlo a THG urazene uviedol overheat test a odvtedy maju CPU od AMD na THG najhorsie vysledky na web-e..
2. vyrobca DivX bol partnerom uvedenia Athlon 64(FX), pricom predviedol 64 bit verziu DivX ako aj 32. bit verziu DivX s optimalizaciou na CPU od AMD.. Kedze OS na pctuning-u je 32 bit zjavne mali tie optimalizovane 32. bit DivX..
3. zatial islo o 32 bit. testy a len raz som niekde narazil na 32 aj 64 bit testy- tusim to bola kompresia kde mal Athlon 64 3200+ v 32bit. rezime cas 29s Athlon 64 3200+ v 64 bit rezime mal 16 s a P43,2Ghz EE mal 22s, cize chce to 64 bit.
Když mě bylo do 25 taky jsem chtěl o počítačích vědět všechno - naštestí už mě to přeslo ;-)
Dik ludia z Apha, vdaka AMD, a vdaka Linus.
Zajimaly by mne teploty, resp. tepelne vykony pri techto testech. Co mne na soucasnych pocitacich stve nejvic je teplo a hluk, ktery produkuji. I kdyz je fakt, ze vykon pocetni dnes proste souvisi i s vykonem tepelnym (asi bych se taky pekne zapotil, kdybych mel takhle rychle pocitat s logaritmickym pravitkem) :-)
Je mi jasny ze to ma byt "bandwidth", ale nekomu treba ne a urcite bych nebyl sam, koho by potesilo, kdyby se tady podobny hlouposti nevyskytovaly. Jinak dobrej clanek. Jen tak dal.
Pekny clanek! Uz dlouho jsem necetl na netu neco zajimavyho, jestli to nebude tim, ze byla celkem okurkova sezona, snad to ted bude lepsi.
O procesoru jsem mozna cekal vic, kazdopadne vyrobek vypada mnohem seriozneji nez starsi AMDecka, coz je myslim velky plus nehlede na vykon, kterej taky neni vubec spatnej, kdyz se vezme v uvahu frekvence, tak P4 jde kamsi.
Konkurence je potreba a je dobre ze se AMD nevzdava
Zase jsou tu olezle keci o frekvenci, optimalizacich, novych technologiich a rozmachu.
Rekneme si, ale na rovinu ze to je dost bida, kdyz procik kterej je dnes na pultu je zhruba stejne vykony.
K Petovi - 1. ano studoval jem testy na THG a musím konstatovat že dost šel na ruku Intelu a.) některé testy jsou prostě vybrané - programů je spousta a stačí vybrat jen ty "správné" a pustit je ve správné konfig. b.) EE jsme neměli ale P4 3.2 tady je - zkusím některé testy ještě zopakovat (výsledky jsme analýzovali až po všech testech).
3. mno tato "kauza GZIP" je již dostatečně známá - stačilo program optimalitovat pro P4 a výsledky byly zase jiné :-(
BOHUŽEL DOSUD ŽÁDNÝ TEST nepotvrdil "rapidní nárust výkonu" PŘI PŘECHODU na 64-bit. Musíme si uvědomit pouze malá část kódu bude profitovat z 64-bit registrů (a co se táče bariéry fyz. adresace = 4GB, tady je problém jen u serverů... a to je hlavní důvod, proč zde jsou 64-bity).
2) Proč byly použity Detonátory 45.33 ? Poslední certifikované jsou 45.23 a další verze vykazují hromadu "zvláštností" viz. http://www6.tomshardware.com/graphic/20030918/aquamark-08.html
Jinak skvělý článek.
Win32, 32-bit .exe
Win64, 32-bit .exe
Win64, 64-bit .exe
Minigzip
Zip, sec
9.6
9.6
4.3
Unzip, sec
0.7
0.7
0.3
RSA
AES-128 Encrypt, sec
3.5
3.5
2
AES-128 Decrypt, sec
3.6
3.5
2.5
Triple-DES Encrypt, sec
6.9
7
6.6
Triple-DES Decrypt, sec
6.9
7
6.6
RC4 Encrypt, sec
2.3
2.3
2
RC4 Decrypt, sec
2.3
2.4
2
RSA Encrypt (key size = 4096, number of primes = 2), sec
4.6
4.5
1.4
RSA Decrypt (key size = 4096, number of primes = 2), sec
14.1
14
3.1
SHA-1 Digest, sec
3.8
3.8
3.5
DivX
DivX, sec
8.9
9.1
7.6
tabulka je z xbitlabs a kokretne zo stranky, ktoru uviedol Honza..
PS: Inak ked to povazujez za "Hloupy dotaz", tak preco sa to pytas? Tym priznavas ze si sam hlupy ked sa pytas hlupe veci?
a) windows64 pro amd64 bude 64bitove jen castecne (asi tak jako jsou 32bitove Win95).
b)na samotnem os prilis nezalezi (tem ma minimalni rezii), zelezi predevsim na aplikacich
c)samotnych 64bitu neprinasi zadne zvyseni vykonu (jde jen o odresovatelny prostor), samozdrejme k urcitemu vzrustu vykonu dojde, ale predevsim z duvodu vetsiho poctu registru.
BTW taky nechapu proc srovnavate novy Athlon64 se starym northwoodem, jiste nic jineho nemate, ale proc delate zavery ze athlon64 vytezi kdyz v dobe kdy se bude prodavat tu testovany konkurent uz nebude.
no nevim co bys xtel optimalizovat, ty dve sady jsou rozdilne, (jako jabka a hrusky), a jedine co to z 64 bitu bude mit za vyhodu je to ze budes moct mit vic jak 4GB RAM, ale pri cenach pameti nevim nevim, kdyz wokna 64 bit budou pry xtit min 1GB RAM (jojo NT = Need Terabytes, uz se M$ blizi tomu co slibuje)
no ono uvidime jak to bude s tou spotrebou, ty 2MB chache musis necim napajet
http://www.sudhian.com/showdocs.cfm?aid=434&pid=1556
je na tom AMD s teplotou docela dobre. Rozhodne od ted bude Intel ten kdo topi
A Ty máš patent na to určovat lidem o čem se tu smí bavit?
Peťo vždycky vychrlí odpověď jak z encyklopedie a mě tak napadlo jsetli má čas na něco jiného, než jako houba nasákavat inforamce ze světa HW.
Takze celkem vzato, prevod rozsahlejsi projektu (rekneme velikosti MS Wordu) do 64 bitu je otazka _maximalne_ tydnu.
Jistě asoň to uchycení CPU je konečně pořádné.
2) "zatímco Pentium 4 tluče o 1/3 rychleji!" - pocitam ako pocitam, mne vychadza o vyse polovicu vacsi takt, nie o tretinu.
Inac, perfektny clanok, len tak dalej, myslim, ze kazdy (zaciatocnici i pokrocili) tu nasli svoje.
A podle mnou na netu pochycených info má intel s .09 zatím problémy, zatímco AMD ani ne... Ale to jsou spíše všeobecné dohady - nezvývý než počkat
= AMD udělalo výborný CPU hlavně architekturou a teď už i balením a chlazením. To první se o P4 na začátku říct nedalo.
Peknu sumary vykonu najlepsich x86 CPU na trhu je na http://www.aceshardware.com/read.jsp?id=60000267">http://www.aceshardware.com/read.js p?id=60000267
mainstream CPU Athlon 64 3200+(2,0Ghz) vyhral 6x nad P4 3,2Ghz 2x vyhrala P4 a 3x to bola remiza<br><br>
high end vs. mainstream CPU Athlon 61FX-51(2,2Ghz) vyhral 11x nad P4 3,2Ghz 0x vyhrala P4 a 0x to bola remiza<br><br>
high end CPU Athlon 61FX-51(2,2Ghz) vyhral 7x nad P4 3,2GhzEE 4x vyhrala P4EE a 0x to bola remiza<br><br>
A uz len dodam, ze Athlon 64FX dokazali vytocit na http://www.aceshardware.com/read.jsp?id=60000266 ">http://www.aceshardware.com/read.jsp?id=60000266 2,8Ghz pri teplote chladenia -47 Celziov,pricom CPU malo -39 Celziov.
Clanok zacina http://www.aceshardware.com/read.jsp?id=60000253">http://www.aceshardware.com/read.js p?id=60000253
myslim si ze AMDstaci zvysit frekvenciu, co evidentne ide a zabezpecit 64. bit SW, ktory mu v niektorych aplikacicah prida 100% vykonu, inde len do 10%.
trochu mne na tom taky stve ze amd xce aby to nebylo oznacovane jako x86-64 (coz ve skutecnosti je) ale jako amd-64 (jakoby takovy paskvil bych vsechno na co se zmuzou), druha vec je ze se objevuji clanky ve kterych si mysli ze je to prvni 64 bit procak a gdesi cosi (intelu na tenhle vykon staci 32bit, sice na vyssi freq, ale clovek ma aspon jistotu kompatibility)
pretoze na tomshardware dali dole ventilator aj chladic ... ale mna by zaujimalo ako je to s pasivnym chladicom.
Napr moje XP 2000+ vydrzi na pasive (bez ventilatora) tak 10 min a potom je uz teplota moc vysoko!
Inak na svethardware.cz su lepsie obrazky ;)
PS: mozzila : uz to ide len treba prepnut na normalny editor.
DHTML nefunguje ;)
http://www.theinquirer.net/?article=11758">http://www.theinquirer.net/?article=11758 pise o planovanych dodavkach Athlon 64(FX) v nasledujucich kvartaloch
socket Q3 2003(do 30.9) Q4 2003 Q1 2004 Q2 2004
940 10 tis. 15 tis. 30 tis. 0
939 0 0 300 tis. 1 520 tis.
754 80 tis 433 tis. 1 320 tis. 3 600 tis.
Dost zaujimave ked AMD dokaze v sucastnosti vyrobit cca. 9,5 mil. CPU/ stvrtrok .
cemu veris ty, ze kdyz ti nekdo rekne ze je to 64bit a da ti ho za 15000,- a ono je to 32 bit pomalejsi jak intel za 10000,- tak uz opravdu nevmi co se ti na tom muze libit, mozna tak to uchylne zelene logo
amd se ho snazi napodobovat, ale nejde mu to
Kedze najvacsi dodavatel unix systemov Sun dodava- alebo bude dodavat systemy s AMD64, tak o shit-e AMD nemoze byt ani rec. Lebo Sun ziskal svoju poziciu na zaklade spolahlivosti
http://www.sun.com/bigadmin/hcl/data/systems/details/291.html">http://ww w.sun.com/bigadmin/hcl/data/systems/details/291.html
a este spresnim tabulku dodavok CPU od AMD spolu s dodavkami Athlon XP
http://www.theinquirer.net/?article=11769">http://www.theinquirer.net/?article=11769
Já upřímně obdivuju, co všechno Peťo ví. Na druhou stranu - jaký má smysl trávit fůru času tím, že do sebe saju hromadu údajů, která budou zítra historie? Abych jimi mohl zahltit oponenta v pardon, bezvýznamném (vezmi to to z hlediska normálních lidí) diskusním fóru. Je to jeho volba, jeho čas a jaho život, jen říkám, že tomu nerozumím a snažil jsem se mu dát zpětnou vazbu - nastavit mu zrcadlo. To je ve společenském kontaktu celkem normální. Když mi někdo řekne, že dělám něco blbě, taky se nejdřív naštvu, ale pak se nad tím zamyslím.
Když jsem byl o pár let mladší, taky jsem chtěl vědět o počítačích všechno a taky jsem se hádal v diskusních fórech. Pak jsem přišel na to, že normální život je tam někde venku. Ne u monitoru. Počítače mám pořád rád a pořád mě to baví, ale už jimi nezabíjim zbutečně tolik času.
A to rýpnutí do Peťi bylo nadsazené záměrně! Ale trvám na tom, že hádat se na chatech o tom, jestli je lepší AMD či Intel, Windows nebo Linux je duševní onanie. Chvíli je to zábava, může to člověka uspokojovat, ale vlastně je to pořád jenom nahrážka a když se z toho stane smysl života, tak je to škoda. Jestli to může pochopit, tak to pochop. Jestli ne, tak to nech být ...
Já chápu diskusní fóra jako normální (no s rezervou) druh komunikace lidí s podobnými zájmy a do té patří i ironie a rýpaní. A jestli mě teš pošleš do riti za to, že tu filozofuji, tak jsi mě asi nepochopil ...
A když už jsem se tak hezky rozepsal, nemohu zamlčet, že úryvek "Intel na svoji kratkozrakou taktiku brutalni frekvence..." mi rovněž nepřijde úplně pravdivý. I když se to při prvním představení Pentia 4 Willamete nezdálo, je architektura NetBurst pro intel celkem úspěšná. Není to náhodou Intel, který pro sebe poslední dobou ukrojil část trhu na úkor AMD a dostal se tak asi na 82%? Stejně tak už několik čtvrtletí ztrátové AMD potvrzuje doměnku, že Intel slaví se svou "brutální frekvencí" úspěch. A ono se není čemu divit. Hlášky, že "frekvence je přežitek" jsou trochu nesmyslné. Samozřejmě že efektivní architektura je velmi důležitá, ale schopnost bezproblémově zvyšovat frekvenci je základem k hladkému zvyšování výkonu. Architektura které je sice neuvěřitelně výkonná, ale namá žádné frekvenční rezervy je odsouzena k zániku, protože vyvinout nový procesor je otázka 4 až 6ti let. Tím samozřejmě nechci tvrdit, že AMD za nic nestojí, na rozdíl od Intelu. Naopak. Nový Athlon64 se vynikající kus křemíku. Jen jsem chtěl říct, že Intelácká taktika s Pentiem 4 rozhodně nebyla krátkozraka... právě naopak.
Ještě bych snad upozornil na fakt, že firmě, která u svého procesoru několikrát zvětší obě cache, přidá nové instrukce, HT, technologii LaGrande, a vylepší prefetch mechanismus, a kdo ví co ještě, se může těžko vyčítat, že se žene JEN za frekvencí.
...technologie LaGrande a vykon? ;D Clovece a tech 103W je TDP, coz Intel od uvedeni udava a je to cca. 80% maximalniho prikonu. Jinak podle: http://www.theinquirer.net/?article=11588">http://www.theinquirer.net/?article=11588 si precti jak to ma vypadat dalsich nasledniku Intelu. Ja bych to zvysovani frekvenci a snizovani vykonu zas tak ruzove nevidel, ac se jis s Presscotem zacne pouzivat technologie snizujici spotrebu a asi i mirne zjednodussi dosazeni vyssich frekvenci. Stacilo mrknout na konec pristiho roku. Jeste nedavno 5GHz Presscot, ted kolik 3.8GHz? ;) No uvidime...
2. cena
3. pri zmene pameti(DDR2)budete muset menit jak desku jak procesor
4. jen tak si ho nekoupite,v te dobe co bude normalne kdostani bude i P4 extreme edition(jasna jednicka)
5.kdo ma ted pocitac s procesorem vic jak 2 GHz pocka na intelackyho prescotta(bude to bomba)
6. Intel je ten silny a kvalitni AMD stale prodelava...
Já to se snižováním spotřeby u budoucích procesorů také nevidím růžově (naopak to vydím černě), ale silně pochybuji, že to nějak výrazně zbrzdí zvyšování frekvencí u Pentia 4. Beztak je na světě už nějaký ten pátek a do doby než přijde jeho nástupce (tuším Nehalem) to pravděpodobně dotáhne celkem úspěšně do konce. A mám-li být upřímný, tak jsem docela zvědav, jak to bude Intel řešit s chlazením u výše zmíněného Nehalemu. Snad se vydá nějakou podobnou cestou jako Pentium M...
P.S.: I motor z Trabanta lze "pretaktovat" tak ze necha za sebou motor ze soucasnych aut. Ale to neznamena ze je lepsi.
P.P.S.: Solaris je 64-bitovy uz nejakou tu chvili a presto obsahuje programy, ktere zustavaji 32-bitove. Proc? Protoze to nema smysl. Bud to nepotrebuji a/nebo naroky 64-bitove verze zpusobi ze je pomalejsi nez verze 32-bitova. Nebo je to stejne rychle, ale aplikace je celkovou velikosti vetsi. Takze si myslim ze dlouho pote co vsichni budeme mit 64-bit CPU tu budou existovat 32-bitove aplikace.
Athlon 64 je do patice Socket 754 a ta je len single procesor...
Ale Athlon 64FX je do patice Socket 940 a ta je multiprocesing-ova pricom neskor bude do single procesingovej Socket 939 takze FX by teoreticky ako slave Opteron-u mohlo byt pouzite...
Jsem balik co nema moc penez takze si jen o HIGH-ENDu cte. Nejsem znalec (rad se uvitam vyhrady), ale jak to tak vydim AMD to udelalo nejlip jak mohlo. Nema technologii na 0,09 tak to prizvalo IBM se SOI. Navic udelali 64bit a zaroven! 32bit procik takze maji dobry reseni do budoucnosti. Maji skvelou architekturu. Udelali INTELu konkurenci. A Intelovsky keci o stabilite a teplu uz davno vzali taky za sve. Na druhou stranu se mi nelibi cachry s paticemi. Stacil novy bios a mohli ste do stare desky vrazit i novej XP. Shrnuto, dokud AMD kope je to dobre! Kdyz kope Intela je to lepsi. Pral bych jim hodne prachu z hammeru, aby mohli pokracovat a jednou treba dohnali intel i na frekvenci. P.S. Stejne nejlepsi je Barton 2500+. TschuSS
Zo spodnej strany chladica je "teplovodiva pasta", ktora na boot pocitaca necha prcesor na teplotu 65 C a viac.. Potom sa pomocou nej chladic prizvara o procesor a budete mat problem tento zvareny komplex vytrhnut z dosky bez patice.... Po oskrabani a oddeleni procaku od chladica naneste obycajnu zubnu pastu a bude to bezat na 46 C...(viva AMD chladice resp. pasty)
MSI K8T neo FIS2R:
Problem s osadenim 3 pamati. 3 pamate (3x512MB 400MHz Twinmoss, APACER) pojdu max na 333MHz a aj tak to este bude zamrzat.. na 400 MHz vacsinou masina ani nenabootuje.. je to aj v dokumentacii k doske..
RAID 0 (2x sata) je o 1/3 rychlejsi s promice ako s via..
Ak tuto dosku kupit tak len verziu s 4xsata pre promise (neviem, ci je na nej promise alebo len via..)
test sandra 2004 SP2
Promise 2xSATA raid 0 - 75MB/s
Vxxx 2xSata raid 0 - 55MB/s
testy so 4x SEAGATE BARACUDA 7200.7 120GB