Test AMD FX-8370E: konečně i CPU s lepší spotřebou pro AM3+ | Kapitola 10
Seznam kapitol
I když se AMD v současnosti soustředí především na APU, i v segmentu velkých procesorů pro AM3+ občas uvede nové modely, aby příznivcům výkonných CPU ukrátilo čekání na novou architekturu. Nový 95W model FX-8370E je po šílených 225W procesorech nanejvýš příjemnou změnou a tak se hodí i pro upgrade starších mašin.
Jako taktovací nástroj jsem využil tentokrát BIOS, pro velké skoky pak PScheck. Stabilitu jsem u AMD ladil v softwaru AMD Overdrive, kde jsem spustil test na 30 minut s využitím a vytížením všech složek počítače (řadič, pamětí, velká a malá data CPU...)
U procesorů AMD 15h můžete s highendovým vzduchovým chlazením a nebo s vodním chlazením jít v zátěži až na hodnoty 1,55 V. Je to jen obecné vodítko, to hlavní co vás bude brzdit jsou teploty. A je logické, že výhřevnost jednotlivých čipů vs VID kusů (defaultní napětí procesoru) budou dalším pojítkem. Procesory s nízkým VID totiž budou na vysokých napětích hřát jak samo peklo a budete muset skončit třeba na napětí 1,425 V. Jiné naopak uchladíte právě i na 1,55 V.
První krok byl s decentním napětím 1,425 V. Pro informaci, kdyby vám pomohla, LLC jsem nastavil na High, APM master a AMD Turbo nezapomeňte zakázat. Dále jsem nastavil CPU a CPUNB na 130%. Fáze jsem ponechal při tomto normálním napětí na optimized. Totéž platí pro samotný hlavní kontrolér desky (auto). CPUNB jsem navýšil na 1,22 V a jeho děličku na výsledných 26xx MHz. Procesor byl stabilní při napětí 1,425 V na krásných 4762 MHz. Přetaktování o více než 1350 MHz nedalo příliš práce! Toto je dle mě ideální přetaktování v kombinaci rozumného příkonu a výsledku. Ale jako vždy, my pokračujeme dál...
Na vysokých 4916 MHz procesor vyžadoval napětí 1,475 V, to se odrazilo i na teplotách, které už nyní dosahovaly 64 °C. Zbývá tedy jen malá teplotní rezerva.
Nakonec jsem se zastavil těsně pod 5 GHz. S ještě vyšším napětím by se to dozajisto povedlo, ale nechtěl jsem procesor trápit až na samotnou hranu teplot. I tak je 67°C jen pouhé tři stupňě od samotné hrany. Výsledné přetaktování proto činí vysokých 4965 MHz a 2634 MHz na CPUNB. Tady už jsem fáze přenastavil na mód "extreme". Můžeme si tedy říci, že procesor lze přetaktovat o značný skok 1660 MHz! Jak se to projeví na výkonu, si ukážeme na pár příkladech (s turbem však CPU pracuje mezi 3600-4300 MHz, takže výkonový skok bude odpovídat spíše těmto frekvencím).
Propustnost AIDA, paměti jsme však ponechal přibližně na 1866 MHz.
Stav Superpi 4M se vylepšil o 14 sekund, zde můžeme říci, že frekvence narostla jen o 700 MHz, protože v základu běží na FX-8370E SuperPI na taktu kolem 4300 MHz.
Cinebench na stabilním taktu 4965 MHz. Zde jsem se dostal s stabilně přetaktovaným procesorem na téměř 8.6 bodu.
Výkon po přetaktování leckde značně narostl a to hlavně v multithreadu. Přesto moje doporučení zní, přetaktujte si procesor na nějakou rozumnou kombinaci napětí a výsledné frekvence. Stabilní absolutní maxima jsou skutečně jen pro největší nadšence, které příkon a efektivita absolutně nezajímá. V poslední kapitole najdete hned zkraje ještě bonus, na jakou frekvenci jsem procesor přetaktoval pro stav uložení validačního souboru-ten je vskutku až neuvěřitelný!
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
