Taktování AMD FX Vishera – dosáhli jsme až na 5833 MHz
Seznam kapitol
Ještě před Haswellem jsme si stihli pohrát s taktováním Vishery. Jako AMD nadšenec jsem posbíral několik nových čipů a sepsal tipy, jak z nich vymáčknout co nejvyšší výkon. Podobné výsledky navíc můžete mít i vy – nebylo použito žádné extrémní chlazení, ale pouze AMD set all-in-one. Pár dnešních postřehů a tipů vám ladění může usnadnit.
O procesory se z hlediska výkonu zajímám od roku 2005. Už v té době mi přirostla k srdci více značka AMD, a i když dnes hraje druhé housle, stále se tak nějak drží na výkonostní úrovni pro nadšence. Bohužel nevíme, co může být v blízké budoucnosti a zda právě procesory Vishera nejsou těmi posledními, opravdu výkonnými procesory zelené stáje AMD. Ačkoliv APU procesory jsou rok od roku povedenějšími, jedná se o segment trhu pro běžného zákazníka s omezeným rozpočtem, který vyžaduje jiné aspekty než nadšenec výkonu.
V samotném článku naleznete na různých místech krátké odstavečky s několika tipy pro naladění Vishery. I proto doporučuji se článkem poctivě prokousat.
Nedávná historie
Výkon procesorů pomalu stagnuje, procesory jsou výkonné už ve svém základu i po několika letech. Kupce tak nic nenutí měnit počítač za zcela nový jen kvůli pár procentům výkonu navíc. I když v pohledů sloupcových grafů jsou rozdíly viditelné, v praxi je často subjektivní pocit výkonu podobný a stále ve většině běžně používaných činností více než dostatečný. Doba, kdy se procesor pral pomalu s každou trochu náročnou aplikací, je tatam.
Z pohledu navýšení výkonu přetaktováním jsme se za několik minulých let dočkali zajímavých obratů. Ještě generace Nehalemu držela taktovací potenciál kolem 4 GHz. Tedy obdobně jako s předcházející generací Intel Penryn. AMD vytasilo populární Phenom II a možnosti taktování u AMD tehdy příjemně překvapily.
Pro AMD nový 45nm výrobní proces umožňoval zprvu frekvence kolem 3,6-3,7 GHz stabilně. Později s novou revizí procesorů se vyšplhal ke 4 GHz a v samém sklonku života nebylo až tak vzácné narazit na kousky, které mohly stabilně běžet na 4,2 GHz.
Procesor, který změnil overclocking z pohledu běžných ladičů, byl 32nm Intel Sandy Bridge. Prvně trochu zkomplikoval samotné taktování díky architektonickým změnám. Intel navíc učinil přítrž a běžné modely šly taktovat pouze velmi omezeným způsobem. Na druhou stranu pro pravé hračičky tu bylo pár modelů s odemčenými turbo násobiči, a pak bylo taktování velmi jednoduché. Tyto dodnes velmi výkonné a oblíbené procesory mohou kmitat až na frekvenci 5000 MHz. V průměru to bylo sice méně, ale najdou se i kousky, které dlouhodobě pracují na více než 5100 MHz, a to je skutečně úctyhodné. Různé testy výkonu zvládl Sandy i na 5200-5500 MHz (od Cinebench 5200 MHz po superpi 5500 MHz).
AMD se nás snažilo přesvědčit Bulldozerem, jako procesorem ultimátního výkonu s osmi jádry. Realita nebyla tak přiznivá, jak se za měsíce čekání probíralo v diskuzních fórech po celém světě. Výkon sám o sobě nebyl špatný a ani dnes není, ale čekalo se ze strany AMD na procesor atakující jejich Extreme sérii procesorů. Taktování však bylo dobré. Většina procesorů šla přetaktovat na 4,6-4,7 GHz. Benchmarky šlo projet i na magických 5 GHz a u těch méně náročných asi na 5200 MHz.
Za následující dobu se vývoj procesorů jakoby pozastavil. Procesory jsou sice mírně efektivnější, nadupanější po stránce instrukcí, ale samotný výkon roste opravdu jen pozvolna. Ivy Bridge přinesl jen krůček výkonu navíc, ale na druhou stranu běžný potenciál k přetaktování se zhoršil. Ivy Bridge většinou dostanete na 4,6-4,7 GHz stabilně. A benchmarky bude ochotný dokončit okolo frekvence 4900-5100 MHz. Letos ještě přišla nová architektura Haswell. Zde je přetaktování nižší, než se čekalo. Teplotně náročné i7 je problém dostat na 4,5 GHz stabilně. A jen ty nejlepší kusy zvládnou obyčejné superpi na 5000 MHz (a to leckdy ještě s vypnutým hyperthreadingem).
AMD před rokem uvedlo refresh Bulldozeru, který se nakonec povedl. Samotný výkon o pár procent narostl, významněji pak ještě však v hrách (bug cache subsystému v Bulldozeru). I když je to stále 32nm, samotné taktování šlo také nahoru. V průměru se uživatelé dostanou na nějakých 4800-4900 MHz stabilně, ale i zde se najdou kousky, které překonají 5 GHz. A na pár kousků FX se v dalších kapitolách podíváme. Postupně nás čekají modely FX-8300, FX-8320, FX-9370 a FX-9590.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
