| Neutrácejte zbytečně – výkonem stačí levnější DDR3 paměti |
| autor: Tomáš Šulc , publikováno 9.8.2011 |
Na rychlejším procesoru poběží kratší dobu výpočty, na lepší grafice pojedou rychleji hry a s větším množstvím RAM můžete pracovat ve více programech současně. Přemýšleli jste ale nad tím, jaký je přínos operační paměti s vyšší frekvencí a lepším časováním? Jasno v tom má málokdo, proto jsme vše důkladně proměřili a máme pro vás zajímavé výsledky.
Dnešní test v zásadě potvrdil to, co patrně tuší každý trochu více znalý uživatel. Připlácet za výkonnější paměti je pro drtivou většinu uživatelů naprosto zbytečné a bohatě si vystačíte s levnými pamětmi s frekvencí 1333 MHz při časování CL9. Ty vám nabídnou v průměru jen o čtyři až pět procent nižší výkon než nejrychlejší avšak několikanásobně dražší moduly.
Pokud si přesto chcete připlatit (třeba jen kvůli esteticky pěkným hliníkovým rozvaděčům tepla, které v budoucnu vylepší hodnotu pamětí při dalším prodeji), bohatě postačí paměti s efektivní frekvencí 1600 MHz a základním časováním CL9, které jsou o procento výkonnější. U těchto pamětí se příplatek pohybuje jen okolo dvou až tří se korun, což je ještě v rozumných mezích, přičemž oba typy pamětí můžete snadno přetaktovat a tím si o nějaké to procento pomoci. Kupovat ještě výkonnější paměti má smysl opravdu jen v případech, kdy chcete přetaktovat svůj procesor s kapalným dusíkem a zaútočit na světový rekord v počítaní Ludolfova čísla.
Doslova zbytečností je investice do výkonnějších pamětí pro hráče. Výkon vašeho počítače ve hrách je totiž nejvíce závislý na grafické kartě (a hned po ní na procesoru), ve všech čtyřech testovaných hrách a jednom benchmarku jsem s výkonnějšími paměťmi nenaměřil žádné rozdíly a bohatě dostačovala základní konfigurace 1066 MHz s časováním CL9 při 2T.
Kde naopak rozdíly patrné byly, jsou programy zpracovávající velké množství dat. Mezi takové patří hlavně komprimace dat či videa (WinRar, Media Coder a podobné). Pro běžného uživatele však v zásadě jde o jedinou oblast, kde rozdíl opravdu pozná.
Závěr z našeho měření je tedy zřejmý: kupovat výkonnější operační paměti typu DDR3 než 1600 MHz s časováním CL9 je pro drtivou většinu uživatelů zbytečné, potenciál vyšší propustnosti stěží poznáte. Peníze ušetřené za koupi rychlejších pamětí raději dejte do vyšší kapacity (například pokud se rozhodujete mezi 8 GB pomalejší a 4 GB rychlejší RAM) či lepší grafické karty / procesoru, jejich přínos ve hrách a při náročné práci opravdu poznáte.
Poděkování
Za zapůjčení operačních pamětí Kingston HyperX T1 KHX1866C9D3T1K2/4GX, děkujeme společnosti Kingston.
Redakce si vyhrazuje právo odstranit neslušné a nevhodné příspěvky. Případné vyhrady na diskuze(zavináč)pctuning.cz
Dneska stojí 16 GB (4x4) 2100,- s daní. A když si je pořídíte, možná budete překvapeni, jak moc je to znát. 64 bitové Win7 je opravdu intenzivně začnou používat jako diskovou cache a tak, když třeba dáte konvertovat nějaké video víceprůchodově, nestačíte se divit, jak moc to dokáže urychlit ty další průchody.
Hry nehraju, ale divil bych se, kdyby u nich nebyl výsledek podobný. Jistě, FPS to nepřidá, ale při načítání by to znát být mělo.
Dokonce se mi zdá, že 16 GB paměti má větší vliv na rychlost celého počítače, než SSD disk, který používám jako systémový.
Ludia uvideli vyssie cislo ako 2 a us s otvorenou pusou si vraveli : to musim mat
bola to hlupost , zbytocnost (v tej dobe)
nebololo nad DDR 1066
ale elektronika sa vyvija velmi rychlo
aj ddr2 1066 boli drahe ked vysli...
ale zamienat ich za ddr3 v tom case bola hlupost.. nebolo nad ddr2 1066 este dnes su velmi dobree..
ale vyvoj ide dalej a ceny starych komponentov klesaju aj na ddr3kach .. nic nevydrzi vecne ...
Ale mojich 8GB DDR2 800 SODIMM v laptope drzia a fachaju stale.. a som nane moc hrdy skoda ze nevysli SODIMM-ky 1066
Pokud mate zapnute swapovani, uzivatel si normalne vystaci i se 2 GB. Ale pokud mate 4 GB a vypnete swapovani, pomerne dost casto vam bude system hlasit nedostatek pameti, zejmena v kombinaci Chrome, ktery si (pravda, se spoustou otevrenych zalozek, asi kolem 15-20) zabral pres 2,5 GB pameti!!
Naštastie mame synteticke testy bechmarky kde vykon CPU vyuzijeme
Pokud mate zapnute swapovani, uzivatel si normalne vystaci i se 2 GB. Ale pokud mate 4 GB a vypnete swapovani, pomerne dost casto vam bude system hlasit nedostatek pameti, zejmena v kombinaci Chrome, ktery si (pravda, se spoustou otevrenych zalozek, asi kolem 15-20) zabral pres 2,5 GB pameti!!
ja mam 4GB RAM, vypnuty swap a este nikdy mi system nezahlasil nedostatok pameti.
Kupovat si kopu RAM kvoli Chrome fakt nemusim
Hlavní problém Linuxu je, že Linux neexistuje a nikdy neexistoval. Existuje jen obrovské množství roztříštěných a navzájem zcela jiných a nekompatibilních distribucí.
Tudíž na přechod z Windows na Mac, nebo jiný systém je nutno si zvykat. Ale Linux lidem připravuje neustálé zvykání si na různé odnože Linuxu a i v rámci jedné distribuce se člověk v průběhu času dočká leččehos. Jediná obrana je zvládnout Linux z low level úrovně – a to se samozřejmě od běžných uživatelů očekávat nedá.
Sám jsem vyrostl dřív na unixu, a to v době než existovalo vůbec Windows. Nemám problémy s unixem, ale Linux je nejbordelóznější unix co jsem kdy poznal a nemám ho moc rád. V zásadě jsem si na jeho roztříštěnost, nulové záruky co tam bude fungovat (a co bude zítra či kdykoli si někdo nahoře usmyslí po opci bude odstraněno). Kromě toho experimenty ála KDE 4 a GNOME 3 – to je vysloveně byla sabotáž pro nervy.
Takže pokud mluvím o unixu, líbí se mi BSD.
Linuxu chybějí standardy a záruky. Nikdy nevíte co bude v Linuxu za knihovny, systém, podporu a další – a neví to ani programátoři, kteří jsou to nuceni ochcávat třeba tak, že si staticky zbytečně přibalí do binárky úplně vše kromě Linux kernelu.
Linuxu chybí jednotnost aspoň do malé míry. Já jako dlouholetý programátor a analytik, navíc s mnoha lety zkušeností s unixy, se s tím poperu. Ale jakýkoli člověk běžného typu je Linuxem držen ve střehu neustálých změn.
Žádný Linux není dnes připraven na to, že jede naprosto vše bez úpravy konfiguráků. Windows i Mac lze zvládnout na běžném hw z grafického rozhraní a jeho správa je poměrně jednoduchá. Linux nikoli. Navíc vše se mění. Pokud někdo z běžných uživatelů používá úspěšně Linux, je to proto, že za zády má věřícího linuxáka, který stráví a zadarmo člověku udělá administrační práce ve velmi vysoké ceně kdyby se to mělo platit.
Zvládnutí Linuxu bez odborníka za zády je věcí na několik let. Zvládnutí Windows nebo Mac OS je záležitostí doby podstatně kratší. Linux je navíc velmi náchylný na to, že vznikne problémek, který vyžaduje low level zásah do konfiguráků či dokonce nastudování manuálu pro lewl level konfiguraci – za tím stojí podle mě 99,9% odmítnutí Linuxu pokud to někdo zkusil.
Zkrátka Linux je nedodělaný a nedotažený po uživatelské stránce, protože namísto dotažení vznikají nové a nové distribuce a ty staré zase zanikají.
Také je nemožné napsat příručku pro Linuxu pro běžné lidi. V okamžiku, kdy jí autor dopíše už je k ničemu, protože půlka věcí bude jinak a za další rok možná distribuce pro kterou autor psal skončí, či udělá pořádnou reformu, takže kniha se může zahodit. I to je za malých rozšířením Linuxu.
Linux je perfektní systém pro programátory, nebo pro systémáky, nebo pro výrobce hw. Pro běžný desktop se hodí minimálně – na to vyžaduje obrovské penzum znalostí – o několik řádů převyšující Windows, Mac OS a idalší systémů.
Znovu říkám, s Linuxem nemám problémy a unix znám jako vlastní boty. Ale ten linuxový bordel už mě nebaví. Raději dávám přednost jiným unixům.
Ale má,teda aspon na AMD platforme.Nepridá to sice FPS ani body v benchmarkoch ale zato je obraz plynulejší v náročných scénach pod vsynch alebo pri zapnutí nejakého vylepšenia v ovládačoch.Na Intel SB som nameral len velmi malé zvýšenie FPS ale ten má rychlejší pametový radič.No a pri prechode z DDR2 na DDR3 na Phenome 955 bolo dost poznat ten rozdiel ale nemá zmysel vysoká freq.ram a zlé časovanie.
s XMP profily, s chladiči s měděným jádrem se mi nezdá nějak zbytečně předražený...
PS: nenarazil jste někdo na článek který se zabývá velikostí RAMky a vlivu na Wokna7 (32/64) a programy (photoshop 32/64, hry atd.).
Pokud mate zapnute swapovani, uzivatel si normalne vystaci i se 2 GB. Ale pokud mate 4 GB a vypnete swapovani, pomerne dost casto vam bude system hlasit nedostatek pameti, zejmena v kombinaci Chrome, ktery si (pravda, se spoustou otevrenych zalozek, asi kolem 15-20) zabral pres 2,5 GB pameti!!
20 zaloziek je spousta?
mam otvoreny firefox so 173 tabmi (teraz som ich pocital, tolko som ich ani necakal) a stve ma, ze mi reaguje dost pomaly, zerie 1,5 GB pamate (peak mem usage podla taskmgr 1,452,672 K)
na notebooku som upgradol minuly tyzden na 16 GB RAM a tiez som trochu riesil aku frekvenciu zvolit, ked som videl tie ceny rychlejsich a popozeral vykonnostne rozdiely medzi nimi, ostal som pri 1333 MHz so-ddr3 kingstonoch [najlacnejsich, s dozivotnou zarukou]
zaujimave je, ze win7 dokaze vyuzit zvysnu nepouzitu kapacitu pamate na svoju cache (FREE kleslo az k nule, aj ked USAGE bolo len okolo 4 GB povedzme)
samozrejme, ked je treba dalsiu pamat pre aplikacie, cache sa priebezne uvolni
>> když proces skončí, tak v paměti zůstane a až se přepíše, tak z paměti zmizí
ako som uz spominal, zvysnu pamat prave nepouzivanu aplikaciami pouziva OS ako svoju cache.
ze by ostala pamat "zahltena" skoncenymi procesmi - o tom som este nepocul.
pokud máš platformu Intel Core i3/5/7 socket LGA 1156,tak se ani nedivím že ti to nejde
Nejen já bych zase po čase rád viděl test vlivu velikosti RAM na chování systému a programů.
Moc bych se za takový testík přimlouval
Autorovi děkuji.