Core i7-2600K a Core i5-2500K – Velký test Intel Sandy Bridge
i Zdroj: PCTuning.cz
Hardware Článek Core i7-2600K a Core i5-2500K – Velký test Intel Sandy Bridge

Core i7-2600K a Core i5-2500K – Velký test Intel Sandy Bridge | Kapitola 11

Jakub Carda

Jakub Carda

3. 1. 2011 04:00 41

Seznam kapitol

1. Úvod 2. Sandy Bridge - představení 3. Nové čipové sady a základní desky 4. Testovací systém 5. Syntetické testy - paměti 6. Syntetické testy 7. Rendering a benchmarky 8. Komprese, multimédia
9. Herní testy 10. Testy integrovaného grafického jádra 11. Taktování, Turbo Boost 2.0 a provozní vlastnosti 12. Testy přetaktovaných procesorů - Syntetické testy 13. Testy přetaktovaných procesorů - Rendering 14. Testy přetaktovaných procesorů - Komprese, multimédia 15. Závěrečné zhodnocení

Po dlouhém čekání vám dnes představíme novou architekturu procesorů Intel Sandy Bridge. Nové procesory přináší obrovské možnosti přetaktování, znatelně vyšší výkon na takt a spoustu nových vylepšených funkcí. Mimo běžných testů nás čeká i podrobnější porovnání výkonu s přetaktováním. Zítra pak u nás najdete podrobný rozbor architektury.

Reklama

Nyní se dostáváme k přetaktování. Procesory architektury Sandy Bridge jsou vyrobeny 32nm výrobní technologií nesou pouze dvoukanálový řadič pamětí a mělo by tak jít o velmi slušně přetaktovatelné čipy. Ovšem Intel přepracoval celou technologii a základní desky s čipovou sadou P67 i H67 připravil o externí generátor taktu.

V praxi to znamená, že BCLK tedy základní takt sběrnice je zcela shodný s PCI-E (100 MHz) a přes zamčené děliče i s ostatními sběrnicemi, řadiči atp. Při jeho zvýšení tedy dojde k přímo úměrnému zvýšení taktů všech ostatních důležitých prvků a tím pádem se dostaví velice rychle limit, který je obecně v rozmezí maximálních 106 - 108 MHz.

Pro přetaktování slouží již tedy výhradně pouze násobič procesoru, ovšem to není vše. Intel přichází na trh s třemi typy procesorů, takzvané Fully Unlocked a Limited Unlocked, přesné typy zobrazuje následující slajd.

Core i7-2600K a Core i5-2500K – Velký test Intel Sandy Bridge
i Zdroj: PCTuning.cz

Možná to vypadá trochu zvláštně, ale modely s písmenem K jsou plně odemčené a modely Core i5 a Core i7 bez K rovněž odemčené sice limitované, ale půjdou tedy také přetaktovat nad referenční takty. Procesory řady Core i3 by měly být zcela zamčené.

Vše vysvětluje tento snímek porovnání procesoru Core i5-2500K a Core i5-2500. V BIOSu základních desek přibyla možnost nastavení násobiče zvlášť jednotlivým jádrům, dle jejich postupnému vytížení. A zvýšit tak možnosti Turbo Boost. U plně odemčeného procesoru, lze nastavit libovolný násobič všem jádrům, jenž bude nastaven i při vytížení zcela všech, až po hodnotu 57x (to je limit architektury).

U limitně odemčeného procesoru lze v BIOSu zvýšit násobič pouze o 4x výše, přičemž musí být zachována daná posloupnost Turbo Boost. Takto přetaktovaný procesor na maximální hodnotu tedy při vytížení jednoho jádra poběží až na taktu 4,1GHz (místo původních 3,7GHz) a při vytížení všech jader bude jeho takt 3,8GHz (místo referenční hodnoty 3,4GHz), přesně jak zobrazuje fialová tabulka.

Pochopitelně reálné funkční hodnoty budou záviset na teplotě a nastaveném napájecím napětí, aby byl procesor plně stabilní, ovšem toto malé zvýšení by měl každý "kus" zvládat i na tom základním.

Turbo Boost 2.0

Pro monitoring aktuálního stavu Turbo Boost Intel vydal utilitku Monitor technologie Turbo Boost 2.0, jenž má vzhled jako CPU a dokáže monitorovat stupeň zvýšení, či snížení násobiče procesoru.

Core i7-2600K

Bez zatížení procesor sníží napájecí napětí a frekvenci až na 1,6 GHz.

Při zatížení všech jader dojde ke zvýšení frekvence na 3,5 GHz, Turbo tedy +1.

Při zatížení tří jader dojde ke zvýšení frekvence na 3,6 GHz, Turbo tedy +2.

Při zatížení dvou jader dojde ke zvýšení frekvence na 3,7 GHz, Turbo tedy +3.

A při zatížení jednoho jádra dojde ke zvýšení frekvence na 3,8 GHz, Turbo tedy +4.

Core i5-2500K

Bez zatížení procesor sníží napájecí napětí a frekvenci až na 1,6 GHz.

Při zatížení všech jader dojde ke zvýšení frekvence na 3,4 GHz, Turbo tedy +1.

Při zatížení tří jader dojde ke zvýšení frekvence na 3,5 GHz, Turbo tedy +2.

Při zatížení dvou jader dojde ke zvýšení frekvence na 3,6 GHz, Turbo tedy +3.

A při zatížení jednoho jádra dojde ke zvýšení frekvence na 3,7 GHz, Turbo tedy +4.

Testy přetaktování

Turbo Boost v nové verzi dokáže zvýšit frekvenci procesoru opravdu vysoko, ovšem plně odemčené K modely dokáží samozřejmě manuálně mnohem více.

Pro chlazení při přetaktování bylo použito vodní chlazení pro eliminaci limitů s teplotami, ovšem jak se ukázalo dosažené výsledky by nebyl problém provozovat i na výkonných vzduchových chladičích, jako například Noctua NH-D14 apod, přičemž takty kolem 4 GHz zvládne i miniaturní Intel BOX.

Postup při taktování je zcela jednoduchý, v první fázi zvyšujeme násobič a při každém nestabilním kroku zvýšíme napájecí napětí. Pro případné doladění výsledného taktu lze o jednotky MHz zvýšit i BCLK takt.

Co se týče doporučení velikosti napájecích napětí, tak platí pochopitelně stejná doporučení jako u současných 32nm procesorů, osobně tedy s dobrým chlazením doporučuji pro delší provozování nezvyšovat přes 1,4V.

Core i7-2600K

U procesoru 2600K byl výsledný maximální stabilní takt 4881 MHz a to už s vysokým napětím 1,536V, ovšem vyšší frekvence byla nemožná. Do taktu 4,8 GHz stačilo napětí kolem 1,35V, ale každý krok výše bylo nutné řádně "přitopit" i jen pro najetí do systému.

Výsledek přetaktovaného procesoru v Benchmarku R11.5.

Core i7-2500K

Druhý procesor, model 2500K nemá Hyper-Threading, je tedy výkonově trochu méně náročný na napájení a chlazení. Výsledný stabilní takt 4950MHz je velmi pěkný. Fungoval bez problémů i při nižším napětí, a to 1,424V, ovšem opět byl magický takt 5 GHz zcela nedosažitelný ani pro validaci a ani při extrémních hodnotách napětí.

Výsledek přetaktovaného procesoru v Benchmarku R11.5.

Možnosti přetaktování procesorů Sandy Bridge jsou obrovské, výsledný nárůst výkonu také. Každopádně hodnoty, jenž byly k vidění před oficiálním uvedení, tedy bezproblémových 5 GHz i pro náročné testy se nedostavily. Tyto výsledky byly dosaženy s ES procesory v revizi D1. ES procesory D2 neumožňují takové výsledky jak se i globálně ukazuje, ovšem není zcela jasné proč. Možností je několik, BIOSy na základních deskách ještě nejsou v úplné finální fázi, či D2 jsou stejně jako u procesoru 980X revize s vyššími ochranami proti poškození, nebo se jedná pouze o horší kusy.

Na internetu se objevilo již spousta výsledků s prodejními procesory, jenž jsou také revize D2 a výsledky s taktem 5 GHz nejsou nikterak ojedinělé, a tak nám až dále čas ukáže čeho jsou schopné.

Poznámka pod čarou...

I když se Intel snažil a tajil jak jen mohl, tak neutajil a na internet prosákly informace o připravované čipové sadě Intel Z68 pro Sandy Bridge. Ta přinese možnosti přetaktování i přes změnu frekvence BCLK, a to o poznání výše, bude zde již plně externí generátor frekvence. To také upřesňuje, že se s těmito procesory počítá jako s vlajkovou lodí na opravdu delší dobu.

Provozní vlastnosti

Nyní se podíváme na spotřebu a maximální teploty. Je třeba tyto výsledky brát spíše jen pro informaci, neboť většina použitých procesorů jsou testovací vzorky, které vykazují většinou o poznání vyšší spotřebu a teploty nežli finální prodejní procesory.

Každopádně jak je vidět spotřeba všech 32nm procesorů je velmi nízká, procesory Sandy Bridge se dotáhly, až na své dvoujádrové kolegy.

Při zatížení je rozdíl ještě znatelnější, čtyřjádrový procesor s technologií Hyper-Therading má shodnou spotřebu jako low-endový dvoujádrový procesor AMD.

Orientační maximální teploty při zatížení s BOX chladičem, jehož otáčky byly regulovány základní deskou.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama