| Příští generace 32nm procesorů Intel – čipy Sandy Bridge |
| autor: Z. Obermaier , publikováno 29.7.2010 |
| Seznam kapitol |
|---|
| 1. Tik-Tak-Tik-Tak .. |
| 2. Co přinese Bridge? |
| 3. Nové patice a procesory |
| 4. Změny v architektuře |
| 5. Přetaktování |
| 6. Výkon a závěr |
Architektura Nehalem je s námi už dlouhé dva roky. Podle slov vývojářů Intelu byla ale jakýmsi "prvním krůčkem" k mnohem zajímavějšímu budoucímu řešení. Všechno, co se nepodařilo realizovat v prvních Core i7 by měla mít nastávající generace architektury Bridge. Budou první čipy Sandy Bridge důvodem k upgradu? Půjdou přetaktovat?
Před časem se objevila na internetu zpráva a video z asijské IDF 2010 společnosti Intel. To ukazovalo několik slajdů, které komentovaly situaci ohledně přetaktování procesorů Sandy Bridge. Na většině světových magazínů, fórech se hned objevily zděšené zprávy o konci taktování procesorů Intel. Ke zděšení ale není důvod, taktovat se bude a dokonce snadněji než nyní. Pokud jste počítačoví pamětníci, možná vám tento "humbuk" něco připomněl. Já vám několik podobných situací připomenu ..
Nic nejde taktovat ..
Poprvé se zprávy o nemožnosti přetaktovat nadcházející platformu LGA 775 objevily s příchodem čipsetů i925X Express a dalších z této rodiny. Nakonec se blok od výrobce podařilo výrobcům desek prolomit a tato platforma se taktovala velice slušně. Stejnou aférku si samozřejmě odbyl i Nehalem, kdy se vehementně tvrdilo, že čipy pro střední třídu a patici LGA 1156 nepůjdou vůbec taktovat, díky internímu generátoru frekvence v PCH čipu. Naprosto stejně je na tom nyní Sandy Bridge, jež také díky absenci externího generátoru kmitočtu nemá jít taktovat vůbec, maximálně o pár procent.
Sandy Bridge ano ..
Podívejme se nyní na první obrázek z prezentace. Podmínkou pro všechny funkce je čipset P67 Express, to je základ. Tabulka hovoří o tom, že jádra procesoru půjdou taktovat, také paměti DDR3 půjdou přetaktovat, jen základní frekvence bude mít omezené rezervy. Zde se pozastavme nad vysvětlivkami pod tabulkou. S novými procesory totiž přichází dvě novinky - částečně odemčené procesory a flexibilní TDP a Turbo. Co znamená částečně odemčený procesor? Máme například Core i5-2400 se základní frekvencí 3,1 GHz. To znamená 100 MHz x 31 násobič.
Zde se ale ohlásí o slovo vylepšená funkce Turbo, která nemá pevně daný o několik stupňů vyšší násobič jako u dnešních procesorů (má jej hodně posunutý). Pokud bude váš procesor dostatečně chlazen, můžete si například nastavit například i násobič 42! (maximum je asi 50x). Pokud bude procesor špatně chlazen, dosáhnete třeba pouze na násobič 38x. Taktování skrze zvyšování základní frekvence je možná minulostí, i tak si ale zábavu se Sandy Bridge a taktování užijeme i nadále. Druhou volbou jsou pak zcela odemčené procesory, jichž bude v nabídce prý skoro polovina a jejich cena bude oproti zamčeným modelům maximálně o 50 dolarů vyšší. Nepůjde tedy o žádné předražené Extreme edice.
Podívejme se nyní na obrázek platforem a řešení generátoru frekvence. První řešení je tradiční, jak jej známe například z platformy X58 Express. Generátor kmitočtu poskytuje základní takt jak severnímu můstku (PCI-Express) tak i jižnímu čipu. O koncové frekvence se pak stará řada děliček ve všech částech systému, všechny je většinou možné ovládat z BIOSu. U některých drahých desek je generátorů více.
Prostřední obrázek ukazuje implementaci u platformy LGA 1156. Externí generátor dodává frekvenci PCH čipu a ten ji dále distribuuje do celého systému, opět je zde několik děliček a jsou řiditelné z BIOSu. Náklady na toto řešení jsou vypsány dole, je potřeba dvou krystalů a generátor kmitočtu. U desek architektury Sandy Bridge a patice LGA 1155 Intel zredukoval náklady a potřebuje pouze jediný krystal a žádnou další komponentu. Základní frekvenci generuje přímo PCH čip a distribuuje ji do celého systému sám. Několik ušetřených dolarů se mu na milionech prodaných čipsetech zřejmě vyplatí.
Tady vidíme kompletní platformu patice LGA 1155. Základní frekvence DMICLK je generována v PCH čipu, násobením se z ní vytvoří pracovní frekvence procesoru a frekvence pamětí. Ta není pochopitelně omezena, jelikož by na frekvenci pamětí nad 2000 MHz nešlo nijak dosáhnout, pokud nejde zvyšovat základní takt. Děličky modulů jsou tedy na čipsetu P67 a P65 Express odemčené až na maximum 2133 MHz. Jelikož PCIe sběrnice nemá žádnou vlastní děličku, každé navýšení základního taktu znamená také zvýšení frekvence PCI. To se týká i komponent připojených k PCH čipu. Tuto situaci naznačuje slajd maximální rezervou v přetaktování DMI sběrnice o 2-3 procenta. Zdali to výrobci desek nějak obejdou zatím nevíme, uvidíme časem.
Druhý obrázek ukazuje řešení nejvyššího segmentu. Ten samozřejmě nebude nijak omezen. Frekvence je generována externím čipem a dodávána do procesoru i PCH čipu. Všechny důležité komponenty jsou opatřeny děličkami, tedy bude vše možné nastavit jak jsme zvyklí u stávajících platforem. Na trh přijdou Extreme verze procesorů s maximálním násobičem 57x. Běžné verze nebudou kromě Turba nabízet žádné vyšší násobiče, taktovat se bude přes navyšování DMICLK frekvenci, tak jako dnes. Tato platforma bude zřejmě postrádat i flexibilní TDP. Paměti DDR3 budeme moci nastavit až do frekvence 2666+ MHz. Tato platforma je dle mého názoru jasná volba pro taktovače.
Na závěr se ještě podívejme na funkci flexibilního TDP a funkce Turbo. Při nízké zátěži pracují jádra na své nejnižší možné frekvenci (LFM) a TDP je hluboko pod svou udanou hodnotou. Pokud ale zatížíte procesor na maximum, navýší se frekvence díky Turbo módu na maximální úroveň adekvátní vašemu chlazení a aktuálnímu TDP. Ted opět opakuji, pokud budete dobře chladit, nevadí procesoru ani razantně vyšší hodnota TDP, než je předepsaná a umožní vám využít vysokých násobičů Turbo. Jak bude tato funkce fungovat v praxi teprve zjistíme.
