Phenom II X4 965 a 975 Black Edition - AMD zrychluje | Kapitola 4
Seznam kapitol
Ještě během tohoto týdne vrhne Intel na trh řadu nových procesorů, jichž jsou skoro dvě desítky. Abychom do výsledků mohli zařadit i nejvýkonnější procesor konkurence, přinášíme vám recenzi Phenomu II X4 965 BE revize C3 ještě před testem procesorů Intel. Jako bonus vám nabídneme i předpoklad výkonu jeho očekávaného nástupce.
Dnešní kapitola o přetaktování bude krapet "tučnější". Nejprve jsem podrobil zkoumání schopnosti čipu se vzduchovým chladičem, v druhém případě použil kapalný dusík. V prvním případě jsem nechal ventilátor chladiče na automatické otáčky. Systém byl velice tichý i v plné zátěži. Podívejme se nejprve na BIOS desky.
V našem případě jde o model desky jež je na trhu už téměř rok. Nejnovější BIOS v době testu byl F8c BETA, který ale jen přináší podporu pro nové procesory, taktování zřejmě nijak nezlepšuje. Já jsme s tímto BIOSem měl už kladné zkušenosti z návodu na přetaktování Phenomů II a Athlonů II. S nastavením a funkčností jsem neměl jediný problém, jde o řádný a vyladěný BIOS i když jde o BETA verzi.
Jako maximální napětí jsem v BIOSu nastavil 1,56V (v zátěži se napětí nepatrně snížilo). To považuji za ještě bezpečnou hodnotu se vzduchovým chlazením. Pokud máte vodní okruh, ještě malého navýšení bych se nebál, pokud chladíte vzduchem nedoporučuji zmíněnou hodnotu překračovat, spíše držet mezi 1,50-1,55V. Také si všimněte, že jsem zvýšil frekvenci CPU-NB části na 2800 MHz, jádra procesoru pracovala na 4120 MHz. Jde o nárůst taktu o 20 procent nad defaultní frekvenci.
Toto nastavení bylo stoprocentně stabilní a prošlo samozřejmě LinX a všechny benchmarky bez úhony. Tato frekvence vůbec není špatná na vzduchové chlazení, nová revize C3 se ukazuje jako slušný taktovač. I když není naše výrobní série nejlepší a mnozí uživatelé hlásí i mnohem vyšší takty na "vzduchu", já jsem celkem spokojen. Výkon procesoru na tomto nastavení najdete také v grafech. Pro úplnost a nastavení pamětí se podívejte do obrázku z Everest.
Extrémní taktování
Náš konkrétní CPU není žádný extra nadprůměrný přeborník taktování, což prokázal už u testu se vzduchovým chlazením. Problém byl v paměťovém řadiči. Můj první krok byla frekvence CPU 5000 MHz a CPU-NB 4000 MHz, což fungovalo bez problémů na nízkých napětích 1,6V Vcore a 1,55V CPU-NB. Paměti bez potíží pracovaly na frekvenci 1600 MHz s časováním CL7. Zvedal jsem tedy násobič až do hranice 5800 MHz, to byla poslední stabilní hodnota s paměťmi na 1600 MHz.
Výsledek propustnosti pamětí při nastavení 5800 MHz jádra, 4000 MHz CPU-NB a paměti 1600 MHz je hodně pěkný. Já chtěl ale vidět 6 GHz, i když jsem zkoušel všechno možné, paměti nechtěly při vyšších taktech pracovat rychleji než na 1333 MHz, tedy jsem musel snížit jejich děličku. S paměťmi na 1333 MHz při časování 21-7-7-7-1T jsem se dostal na tento výsledek:
Na této frekvenci projde SuperPi těsně nad 11 vteřin, což náš Phenom II dělí o "pouhou" vteřinu od světového rekordu. V tomto nastavení byly frekvence následující: Jádra pracují na 6300 MHz, CPU-NB na 4200 MHz a paměti na 1400 MHz. Propustnost pamětí krapet klesla, není to ale nic tragického. Na této frekvenci jsem prošel všechny obvyklé testy bez problémů, zde se podívejte na několik zajímavých čísel a srovnání výkonu:
Impozantní výsledky, že? Nárůst frekvence našeho Phenomu II X4 na taktu 6,3 GHz znamená proti základní frekvenci navýšení o 85 procent. Díky vysokému taktu CPU-NB výkon narost průměrně o 70 procent, což je skvělý výsledek a škálování výkonu. Škoda, že takto nejdou procesory taktovat za příjemnějších podmínek, než je dusík. Snad se dočkáme s 22nm výrobním procesem, 32nm čipy jsou k tomu už docela blízko.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
