Intel Core i7 920 - Srovnání výrobních revizí C0 a D0 | Kapitola 4
Seznam kapitol
Procesory Core i7 jdou většinou výborně přetaktovat, přesto ale Intel připravil novou výrobní revizi, která by měla být z tohoto pohledu ještě lepší. Nové CPU revize D0 se velice rychle staly doslova legendou. Světová fóra se plní neuvěřitelnými možnostmi těchto čipů a my na ně také podíváme. Opravdu jde o přelomový čip nebo jde jen o pouhý hype?
Oběma procesorům jsem nastavil v BIOSu ručně hodnotu 1,20V. Pokud bych nechal na Auto, deska sama navyšuje napětí. Také jsem v tomto případě zapnul funkci Vdroop (Voltage Damper, LoadLine Calibration) abych docílil přesné hodnoty napětí i v zátěži. Deska EVGA normálně dodává o 0,04V nižší napětí. U mého staršího čipu revize C0, jsem na tomto napětí dosáhl přetaktování 3400 MHz (170x133 MHz). To vůbec není špatný výsledek, procesor se nechal přetaktovat o necelých 30 procent. Druhý procesor D0 je ale mnohem zajímavější borec, s takto nízkým napětím jsem dosáhl stability 3700 MHz (185x133 MHz), což je brutální výsledek. Přetaktování o 40 procent na základním napětí je opravdový luxus a mnohým by i tato frekvence bohatě stačila, nikoli ale nám v tomto testu.
Klikněte pro zvětšení - 1,30V - 1,50V
Začněme tedy starším čipem revize C0, který si dal říci následovně: Po testu s defaultním napětím 1,20V, jsem přidal na hodnotu 1,30V. S tímto napětím prokázal procesor stoprocentní stabilitu na frekvenci 3700 MHz, teplota v zátěži vystoupala na 62 stupňů. Dalším krokem bylo napětí 1,40V, při kterém se mi podařilo čip přetaktovat na 3800 MHz s teplotou v zátěži 75 stupňů. Poté jsem nastavil napětí 1,45V, což představuje většinou maximální hodnotu uchladitelnou vzduchovým chlazením. Teploty se v zátěži dostaly až k 78 stupňům, některá jádra ale přesáhla hranici 90 stupňů. Pokud se i jedno jádro dostane na 100 stupňů, počítač se ihned vypne. Při delším testu LinX (na 20 smyček), se již projevil nedávno zjištěný fenomén s throttlováním procesorů Core i7 - čtěte zde. Jádra se začala podtaktovávat a systém sám snižoval násobič. Napětí 1,45V není dlouhodobě možné v zátěži vzduchem uchladit. Abych nakonec dosáhl 4000 MHz, musel jsem navýšit napětí na 1,50V ale systém v LinX už neuchladím. Ve velké většině testů a benchmarků se ale procesor tolik nezahřeje a je možné počítat se stabilitou, v případě vodního chlazení bych ale stoprocentní stability jistě dosáhl. Maximální stabilní frekvence (napětí 1,50V) procesoru Core i7 920 revize C0 pro test 3DMark jsem dosáhl 4190 MHz.
Klikněte pro zvětšení - 1,30V - 1,50V
V případě druhého čipu revize D0 jsem postupoval stejně. Ze základní hodnoty 1,20V jsem navýšil na 1,30V a zkoušel kam mne procesor pustí. Nakonec jsem dosáhl stoprocentní stability na neuvěřitelných 4000 MHz při teplotě v zátěži 60 stupňů. To je neskutečný výsledek, před kterým tedy smekám. Už jen kvůli 4 GHz na takhle nízkém napětí, by stál můj stávající Core i7 920 za výměnu, dokáže procesor D0 ještě víc? Nastavil jsem tedy 1,40V a testoval procesor dále, dominantní tažení na branku se ale znatelně zastavilo, nárůst frekvence byl jen 100 MHz na hodnotu 4100 MHz při teplotě v zátěži 72 stupňů. Tento další malý nárůst dával tušit, že jsem téměř na konci s dechem, a bylo tomu skutečně tak. Navýšení napětí na 1,45V znamenalo nárůst frekvence o 70 MHz na 4170 MHz a teplotu 80 stupňů. Konečná hodnota napětí 1,50V už pomohla pouze o 30 MHz a já skončil na 4200 MHz s teplotou v zátěži 84 stupňů, více už není možné vzduchem uchladit. Stejně jako u prvního procesoru, jsem zkusil i vyšší frekvence pro stabilní běh programu 3DMark, kde se procesoru revize D0 podařilo projít testem na 4400 MHz bez potíží.
Podívejme se na srovnávací grafy škálování frekvence s napětím. Průběhy obou procesorů jsou velmi podobné, procesor revize D0 je ale posunut o 200-300 Mhz výše. Vše je dáno nejvyšší stabilní frekvencí na základním napětí, kde si revize D0 vede značně lépe. V nižších frekvencích je rozdíl 300 MHz ve prospěch nové revize, od frekvence 4GHz se ale škálování zpomalí až k rozdílu 200 MHz v nejvyšším nastavení. Při pohledu na graf se dá říci, že maximální dosažitelná frekvence Core i7 920 se ani s novou revizí mnoho nezvýšila (+/- 100-200 MHz dle konkrétního CPU), při středním a vyšším taktování ale není potřeba tak vysoké napětí. Ideální hodnotou je napětí 1,4V, které u revize C0/C1 nabídne přetaktování 3800 MHz a u D0 4100 MHz. Dále už je výsledek spíše nejistý, a osobně vyšší napětí nedoporučuji.
Musím se přiznat, že jsem očekával od obou revizí podobné výsledky a postům o zázračném taktování D0, moc nevěřil. Výsledek je i pro mne překvapením, a to příjemným. Pokud máte Core i7 920 revize C0/C1 a jde vám přetaktovat alespoň jako nám, není k upgradu žádný důvod. Pokud bych ale dnes kupoval tento CPU, důrazně bych chtěl koupit novou revizi a snadné 4GHz si opravdu užíval. Chladit vzduchem 4 GHz byl dosud problém, s D0 to bude hračka. Připomínám ještě jednou, že každý CPU může být jiný a nemusí dosáhnout tak pěkných výsledků, jako ten náš.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
