Paměti DDR2 vs DDR3 - Nastal už čas pro změnu? | Kapitola 3
Seznam kapitol
Porovnání pamětí DDR2 a DDR3 jsme měli možnost číst mnohokrát, většina starších testů končila tradičním závěrem - "DDR3 jsou moc drahé", a proto je nelze doporučit. Toto zažité klišé, ale není dávno pravdivé a 4GB rychlých DDR3 lze pořídit i pod 4500Kč. Pojďme se tedy opět na paměti DDR3 a DDR2 podívat, a zhodnotit je znovu. Nastala již éra DDR3, nebo stále ještě nejsou alternativou levných DDR2?
Testů bude jen několik, protože paměti mají obecně na výkon systému nejmenší vliv. Zde záleží na konkrétní aplikaci, a celkovém nastavení systému. Většinou ale nastavení pamětí nebývá "brzdou" systému (pokud tedy jsou moduly plně funkční). Zde také uvidíme, jaké aplikace dokáží z vyšší propustnosti nebo nižší latence těžit, a kterým je to úplně "fuk".
Tradiční měření propustnosti, jako téměř jediný test, dokáže ukázat jemné výkonové "nuance" mezi paměťovými moduly. Je paradoxní, že i přesto, že se skóre někdy dost radikálně liší - bývá praktický výkon v aplikacích téměř stejný. Výsledek se dal čekat, i ty nejpomalejší DDR3 paměti mají vyšší propustnost než jakékoliv DDR2, také na agresivních nastaveních (CL4).
U měření zápisu je situace opačná, ovšem rozdíly mezi DDR2 a DDR3 paměťmi jsou v rámci procent. Zde záleží spíše na možnostech paměťového řadiče v čipsetu, než na schopnostech samotných modulů. Čipset je zde omezujícím faktorem.
V testu latence se opět DDR3 dostávají do čela. Čím vyšší frekvence, při nejnižším časování (CL7), tím lepší výsledek. Zajímavé je porovnání DDR2 na frekvenci 1066MHz s CL5 a DDR3 1333MHz s CL8. Výsledek obou je ve všech třech testech téměř stejný, můžeme tedy výkon těchto pamětí považovat za rovnocenný. Potvrzuje se tím závěr mého prvního porovnání DDR3, kde jsem paměti DDR3 1333MHz nedoporučil, kvůli neadekvátnímu výkonu. DDR2 na 1066MHz s CL5 jsou průměrně o málo lepší, než DDR3 1333MHz s CL8. Levným modulům DDR3-1333MHz se vyhněte.
Testování pamětí v tomto benchmarku, probíhá zapisováním různě velkých bloků a jejich následným čtením. Výsledné skóre je průměrná rychlost zápisu i čtení zároveň. V testu hraje velkou roli latence, frekvence je až druhořadá - výsledek ale záleží na souhře obou faktorů. I zde DDR3 podaly nejlepší výsledek, šlo ale o moduly s vysokou frekvencí 1600MHz a nebo nižší s extrémně nízkým časováním (1333MHz a CL5). I tady se levné DDR3-1333MHz s časováním CL7/CL8 umístily až za DDR2-1066MHz s CL5.
V případě procesorového testu 3DMarku, se výsledky liší jen minimálně a jde spíše o rozdíly chyby měření. Při nízkém rozlišení her, je totiž zatížení paměťového sub-systému paradoxně malé a hodí se spíše pro testy procesorů, než pamětí.
Ani tento renderovací software neukáže rozdíly mezi paměťmi, nepracuje totiž s velkými objemy dat, zadání k renderování má v tomto případě malou velikost. Rozdíl mezi nastavením pamětí by byl vidět lépe u náročnějších úloh s velkými datovými toky - takové profesionální programy ale nelze k běžnému testování sehnat, jejich cena je astronomická. Rozdíl mezi DDR2 a DDR3 je tedy opět v rámci chyby měření.
U více-vláknového testu je situace víceméně stejná, jako u předešlého. Nedají se z něj tedy udělat konkrétní závěry. S klidem můžeme tvrdit, že zde podávají všechny paměti téměř stejný výkon. Neprojevila se zde ani vyšší propustnost, ani latence.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
