HP Sprout – nová forma počítače? | Kapitola 5
Seznam kapitol
Inovace v ovládání PC představuje jen „mírný pokrok v mezích zákona“. Dá se říct, že klávesnice a myš stále vládnou a nic lepšího se nevymyslelo. Ne že by se za pětatřicet let existence PC leccos nezkoušelo, ale většina nových periferií se změnila na specializovaná zařízení. To se teď bude pokoušet změnit nový koncept od HP, díky němuž se vám počítač rozleze z monitoru i po stole a může reagovat i na to, co se na něm děje.
Vyhrát si můžete i s Mixamo Fuse pro modelování postav, kde si sestavujete panáčka podle svých specifikací. Je vytvořené poměrně konzervativně, skládáte jej z jednotlivých dílků asi jako u The Sims.
Dotyková plocha funguje jako obří klávesnice, její potenciál není úplně využitý, zajímavé je ale to, že můžete mít najednou otevřenou „paletu dílů“ na podložce a zároveň manipulovat sestaveným objektem na obrazovce. Největším problémem Mixamo Fuse je ale to, že je velmi pomalé, rozkliknutí kategorie trvá.
Obrovský potenciál je u dětských aplikací a hlavně her. Velmi zajímavá je aplikace PianoTime, která vytváří na podložce virtuální klavír. Ťukáte na klávesy a ono to hraje. Pokud chcete hrát ve dvou, obraz se rozdělí na dvě menší klávesnice. Jednoduché a zábavné!
Opět si snadno představím augmentované hry, kdy na podložce můžete hrát „deskovku“ a na obrazovce uvidíte třeba bojové animace. Nintendo probojovalo se svými dvoudisplejovými konzolemi v tomto směru cestu, takže by neměl být problém navrhovat podobné „dvoudisplejové“ hry i na PC!
Pro konvenční hry existuje aplikace Gameplay, která by měla dovolit sestavit virtuální ovladač pro normální PC hry.
Na zkoumání tohoto konceptu jsem neměl bohužel čas, ale přiznám se, že bych raději volil klasický gamepad anebo klávesnici už kvůli hmatové zpětné vazbě a díky tomu, že si můžete nahmatat správné tlačítko i bez dívání, což na dotykových površích nejde. Ostatně i Nintendo kombinuje dotykový displej s klasickými tlačítky, jsou prostě situace, kdy jsou mnohem lepší.
Mnoho jednoduchých her pro potěr by ale naopak z dotykové podložky těžit mohlo, protože se dá do ní třískat a v případě destrukce či pokreslení by mohla být lépe nahraditelná. Demo v tomto případě představovala aplikace Color, Draw & Sing, která je takovou interaktivní formou omalovánky. Na obrazovce si vyberete omalovánku, která se vám promítne na podložku. Na obrazovce pak máte paletu s nástroji, kde si navolíte nástroj a pak prsty malujete (nebo omalováváte, nebo jak se tomu vyplňování plochy kolorkami správně říká). U téhle aplikace bych měl několik námitek – jednak snímání polohy není příliš přesné, takže občas vybarvujete mírně mimo (děti se smyslem pro detail tohle bude nekonečně štvát), dále volba nástrojů není zcela jednoduchá, zvláště při přepínání mezi kategoriemi nástrojů – design menu mi přijde v tomhle směru příšerně konzervativní. Podle mě by stačilo promítnout i „kalíšky s barvou“ přímo na podložku a bylo by to. Jinak aplikace dokonale ukazuje kreativní potenciál pro dětské hry a výukové programy.
Nejzajímavější je ale zabudování skeneru. Sprout umí snímat 2D i 3D objekty, my jsme zkoušeli jen 2D. Snímání funguje jednoduše, věc položíte na podložku a kamera ji vyfotí...
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
