MSX: Neúspěšná snaha Microsoftu na poli home PC | Kapitola 2
Seznam kapitol
Málokdo u nás ví, že ve stejné době, kdy Microsoft opanoval svět profi počítačů systémem MS DOS, se pokusil o unifikaci domácích osmibitových počítačů. Jeho iniciativa se jmenovala MSX (MicroSoft eXtended). Vycházela z jazyka Microsoft Basic a měla za úkol sjednotit divočinu 8bit strojů. Zajímavý, ale jenom částečně úspěšný pokus.
Ono vůbec: Přestože měly počítače MSX dva rozšiřující sloty pro cartridge a dokonce se počet slotů mohl zvýšit a přestože moduly měly tu úžasnou vlastnost, že kombinovaly jak hardware, tak i příslušný firmware, nefungovalo vždy všechno tak, jak mělo. Některé cartridge, jako Philips Music Module, jsou jednoduše obrovské a působí mechanický stres na konektory. Systém cartridgí přitom neměl žádný systém mechanického ukotvení pojistkami nebo šrouby, což například u floppy řadičů s jejich mohutnými kabely mohlo vést k odpojení řadiče od počítače za chodu. Některé cartridge se musely osazovat jen do určitých slotů, jinak nefungovaly. Jiné se nesnesly mezi sebou navzájem.
Zkrátka a dobře, mělo to mouchy, i když jinak to byl systém opravdu zajímavý. Předně, na cartridgích byla vydána spousta kvalitních her japonských vydavatelů, v řadě případů dokonce dvoujazyčně (hra při startu zjistila, jestli jede na japonském a nebo „jiném“ MSX stroji a podle toho si automaticky nastavila japonštinu a nebo angličtinu). Pak tu byly RAM packy a ROM packy, řadiče floppy mechanik, SCSI řadiče, externí zvukové karty, grafické akcelerační karty, nově i čtečky pro CF a SD karty – bohatství modulů připomínalo modularitu PC.
Přestože standard MSX vyžadoval existenci alespoň jednoho slotu, jeho návrh podporoval až patnáct slotů. (To dovolovalo, alespoň teoreticky, zapojení 4 MB RAM už u počítače z roku 1983!) Ve skutečnosti měla drtivá většina prodávaných počítačů přesně dva sloty, někdy v méně praktické konfiguraci „za sebou“, jindy v lepší „jeden slot nahoře, druhý vpředu“, který dovoloval zasunout i rozměrné karty a nebo extendéry. Philips Music Module má spoustu konektorů (pro MIDI, pro vstup a výstup, pro klávesy a také regulaci hlasitosti) – takže ideální umístění u něj bylo v horním slotu. Naopak řadiče pro mechaniky bylo praktičtější umísťovat dozadu.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
