Hlavní stránka Hardware Notebooky, telefony, tablety Vybíráme a... ladíme notebook - 2. část
Vybíráme a... ladíme notebook - 2. část
autor: Kwolek Jirka , publikováno 2.8.2007
Vybíráme a... ladíme notebook - 2. část

Přetaktování notebooku je jako úkol Mission Impossible: pokud máte znalosti a odhodlání, můžete do toho jít, pokud se ale něco stane, pak je to na jen a pouze na Vás. Můj notebook jsem ve finále přetaktoval o poměrně opatrných 210MHz (z 1.73 na 1.94GHz) pomocí utility ClockGen (a v ní nastavil automatickou změnu frekvence po startu systému). Systém zvládá tuto frekvenci v každé situaci (plně np. fungují šetřící režimy SpeedStep) - ve finále je to jako bych koupil stejný notebook s procesorem o dva typy vyšším...


U základních desek poslední generace je možné v Setupu BIOSu (u notebooků se pro vstup používá klávesa F2) nastavit a vyladit desítky parametrů, u notebooku však z technických parametrů nenastavíte ani zbla. Většina parametrů se nastavuje automaticky, ostatní hodnoty jsou stanovené "napevno" výrobcem při návrhu notebooku. Bohužel, většina výrobců volí raději pomalá (a ve své podstatě opatrná) konzervativní nastavení, která budou fungovat téměř vždy (i kdyby tím utrpěl výkon), než aby uživatelům dala k dispozici položky, pomocí kterých by mohli svůj systém vyladit. V tomto ohledu je přetaktovávač jako pasažér v kabině auta, které nemá ovládací prvky a jede podle předem daného programu.

Klíčem je generátor frekvence (clock generator)

Notebook funguje stejně jako každý běžný počítač - jen je "nacpané" v menší skříni. I zde je na základní desce malý programovatelný obvod, který "diriguje" chodem nejenom procesoru, ale ve svém důsledku určuje i frekvenci paměti i sběrnic na základní desce (PCI, PCI Express...). Jedná se o hlavní generátor pracovního kmitočtu (anglicky "clock generator").

Vybíráme a... ladíme notebook - 2. část

Úkolem tohoto generátoru (někdy označovaného, podle principu, jako "PLL clock generator") je vytvářet základní frekvenci, pomoci které se následně řídí a synchronizují ostatní obvody:

Vybíráme a... ladíme notebook - 2. část
Systém může s generátorem komunikovat pomocí sériové sběrnice...

Dnešní PLL generátory jsou běžně programovatelné (pomocí systémové sériové sběrnice SMBus). Výslednou frekvenci nastaví BIOS počítače v průběhu inicializace systému. Pokud BIOS podporuje přetaktování, dovolí "uživatelskou" změnu hodnoty základní frekvence systému - tato základní frekvence se často označuje jako FSB - Front Side Bus. Celý fígl "softwarového" přetaktování tkví především ve změně této frekvence.

U notebooku má takové přetaktování ještě jednu malou výhodu - změna frekvence procesoru u notebooků probíhá tak, že se nemění frekvence FSB ale násobič této frekvence -

Pokud pohnete frekvencí FSB, pohnete taktem procesoru

Bude-li možné vytvořit program schopný přeprogramovat daný generátor frekvence, bude vždy existovat možnost měnit frekvenci FSB i za běhu počítače! Celý problém tkví v tom, že existují doslova desítky obvodů PLL a každý z nich je rozdílný. To není problém pro návrháře konkrétního notebooku, ti mají k dispozici dokumentaci konkrétního čipu PLL, je to však problém pro autory taktovacích utilit, neboť velká část dokumentace je neveřejná. Kvůli tomu část notebooků nelze zatím přetaktovávat, neboť není znám typ jejich generátoru frekvence, u jiných je možné použít příbuzný typ.

Poznámka: čipy PLL (clock generator) vyrábí celá řada společností: ICS, RealTek, Cypress, IDT, Pericom a Winbond. Nejčastěji k viděni jsou programovatelné generátory firmy ICS, je jich zároveň také nejvíce typů. Některé PLL generátory jsou určené ke konkrétním čipovým sadám, výrobce notebooku nebo základní desky má ale vždy k dispozici několik typů od různých výrobců. Většina PLL čipů se v systému nijak neindetifikuje - neexistuje tedy žádný jednoduchý způsob jak elektronicky zjistit, který typ je v daném HW použitý. Situace je podobná s řídícími jednotkami zapalování u osobních vozů - mnoho výrobců používá management několika firem (u aut jsou to často jednotky BOSCH), a ti své typy upraví podle požadavků výrobce auta.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
250 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 117.8Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.