Lenovo Yoga 330-11IGM: test levného 2 in 1 | Kapitola 3
Seznam kapitol
Zařízení 2 in 1 jsou docela populární především díky nízké ceně. Ačkoliv se výrobci obvykle chlubí tím, že v sobě nesou výhody tabletu i laptopu, jsou to pořád spíše ty laptopy, které lze občas využít jako takový trošku těžkopádnější tablet. Uvidíme, jak si povede Lenovo Yoga 330 se čtyřjádrovým celeronem N4100 a Windows 10 za osm tisíc.
Každému snad musí být jasné, že klávesnice Yogy 330 postrádá numerický blok. Bohužel, ani zde se výrobce nevyhnul některým ergonomickým kompromisům, které vyžadují delší zvykání si ze strany uživatele. Moje největší výtka by asi směřovala k levému shiftu, který je jakoby rozpůlen a hostí zároveň i klávesu zpětného lomítka. Upřímně nevím, co k tomu výrobce vedlo, ale po celou dobu používání mě to rozčilovalo, protože jsem místo velkých písmen psal „\”. Tyhlety „dvojklávesy“ nepřinášejí nic dobrého a neznám nikoho, kdo by si takové řešení pochvaloval.
Podobně jsou na tom i šipky, ačkoliv tam to není tak dramatické a dá se na to zvyknout podstatně lépe. Šipka nahoru a šipka dolů je opět v podstatě v jednom „ostrůvku“, ačkoliv jsou to dvě samostatné klávesy. Zároveň šipky suplují přes klávesu „Fn“ tlačítka Home, PgUp, PgDn a End. V rámci úspory míst samozřejmě i horní „F řada“ dostala speciální funkce. Pokud tedy chcete vyloženě stisknout třeba F5, musíte to učinit přes „Fn“. Zda to bude případnému majiteli tohoto 2 in 1 vadit, je na individuálním zvážení a potřebách.
Jinak mají klávesy příjemně nízký zdvih, ale není to nic pro ty, co píší „lehkou rukou“. Je třeba je řádně domačkávat, jinak zjistíte, že vynecháváte písmena. Opět – dá se na to zvyknout, ale do dokonalosti to má daleko. Navíc někomu může vadit i velikost kláves. Jejich zmenšení oproti větším laptopům je ale jen logickým důsledkem kompaktnosti zařízení. Pokud plánujete na Yoga 330 především psát, doporučuji to před koupí řádně vyzkoušet a předejít tak případnému zklamání.
Výhrady naopak nemohu mít k touchpadu. Ten je příjemně velký, přesný a jeho spodní část je „klikací“. Obě tlačítka mají jistý stisk, ačkoliv malinko hlasitý. Podpora gest je výborná a touchpad nemá problém s jejich rozpoznáním. Dvěma prsty se klasicky scrolluje nahoru a dolů a pohyb tří prstů najednou potom shodí všechna otevřená okna na lištu a ukáže plochu. Opačným pohybem se vše vrátí do původního stavu. Rychlé, elegantní, efektivní, tak to má být. Touchpad je pak ohraničen lesklým, tenkým kovovým rámečkem. Nic kýčovitého, naopak se zde výrobci podařilo trošku rozbít designovou fádnost zařízení otevřeného „na laptop“.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
