Historie grafik v noteboocích: od počátků k VGA
i Zdroj: PCTuning.cz
Historie Článek Historie grafik v noteboocích: od počátků k VGA

Historie grafik v noteboocích: od počátků k VGA | Kapitola 3

Jiří Zima

Jiří Zima

25. 8. 2014 03:00 6

Seznam kapitol

1. Od úplných počátků k VGA 2. MC6845 a jeho klony v předchůdcích notebooků 3. CGA postupně v jednom čipu 4. Rarita jménem EGA (1987) a příchod VGA 5. CirrusLogic CL-GD610/620-C (1991, původní 1989) 6. Příchod TFT a barevných displejů

Když se dnes mluví o grafických kartách v noteboocích, většině se vybaví AMD, Nvidia nebo Intel. Jenže u počátku notebooků nebyl ani jeden z této trojice. Povíme si o vzniku prvních přenosných počítačů PC, o problémech se zobrazováním grafiky na LCD i o společnostech, které si už dnes jen málokdo spojuje s grafickými kartami.

Reklama

CGA postupně v jednom čipu

S postupující miniaturizací se v polovině 80. let objevily klony MC6845 držící si programovou kompatibilitu a integrující stále více součástí do hlavního čipu. Tím se zjednodušil a zlevnil návrh základní desky a zmenšil potřebný prostor. Tento pokrok byl nutný pro všechny počítače, které měly být opravdu přenosné (tj. menší než lodní kufr). Bylo to místy výměnou za určitou nekompatibilitu v některých nedokumentovaných grafických režimech (jako např. 160×100 v 16 barvách).

Řešení kompatibilní s CGA se stala těmi nejpoužívanějšími pro počítače typu XT s procesory Intel 8088 a 8086 (5-10 MHz) a žila delší dobu po boku novějších EGA a VGA (v nových noteboocích běžně ještě v roce 1990). Ty se k počítačům s 8088/8086 nehodily kvůli vyšším nárokům na výkon procesoru. Zkuste si vložit do starého XT grafiku VGA a pochopíte, jak moc pomalé to může být.

Prokreslenost textu na displeji IBM Convertible – 640×200 (zdroj: seasip.info).
i Zdroj: PCTuning.cz
Prokreslenost textu na displeji IBM Convertible – 640×200 (zdroj: seasip.info).

Zmíněná existence po boku EGA a VGA byla způsobena dlouhou životností různých derivátů procesoru 8086, který se ještě na začátku 90. let používal v noteboocích zaměřených na nízkou hmotnost a dlouhou výdrž na jedno nabití. Ač se výkonnější procesor 286 objevil v PC již v roce 1984, na své verze vhodné do energeticky úsporných notebooků si počkal dalších šest let.

Většina miniaturizovaných řešení CGA pro přenosné počítače již počítala s možností připojení externího monitoru. Přepínání monitoru se řešilo nastavením registrů grafické karty, což bylo možné provést zpravidla nějakou zkratkou na klávesnici (někdy také příkazem MODE v DOSu). Přepínání sice šlo za chodu, ale aktivní byl vždy jen jeden výstup a současné využití interního i externího monitoru bylo jen hudbou budoucnosti. Druhou podobně dostupnou funkcí byla inverze barev (zde spíše jasu) na interním displeji.

AT&T 6300 a vyšší rozlišení (1986)

Maximální rozlišení 640×200 postupně přestávalo některým výrobcům stačit a do svých výkonných modelů (s hmotností 7–10 kg) chtěli něco lepšího. Výsledkem byly čipy kompatibilní s CGA s dvojnásobkem paměti (32 kB) a s „černobílým“ obrazovým režimem 640×400 navíc. Tento mezikrok používala u notebooků především Toshiba (v závěsu s Compaqem), tou dobou jeden z největších výrobců notebooků, a kombinovala jej s rychlými plazmovými displeji. Používal se také název Toshiba Enhanced Mode.

Toto nepříliš známé řešení nebylo o moc dražší než klasické CGA, ale nové (vyšší) rozlišení řešilo ty největší nedostatky. Kromě mnohem vyššího komfortu v grafických prostředích (ovladače k AT&T 6300 lze sehnat pro většinu důležitých dobových programů včetně GUI nadstaveb jako GEM a Windows) byla velkou výhodou možnost používat prokreslenější písmo v textovém režimu. Tou dobou většině uživatelů stačil textový režim a dvojnásobný rastr každého znaku značně zvyšoval čitelnost. Toshiba byla svým dílkem tak unešená, že do BIOSu rovnou přidala výběr z několika písem a výhody propagovala v každé tištěné reklamě.

Rozdíl kvality textu mezi CGA a rozšířeným režimem 640×400 (zdroj: PR materiály Toshiba ).
i Zdroj: PCTuning.cz
Rozdíl kvality textu mezi CGA a rozšířeným režimem 640×400 (zdroj: PR materiály Toshiba ).

S postupem let výkonné notebooky s plazmovými displeji přešly k lepším grafickým kartám, ale zmíněné řešení dostalo druhou šanci u lehkých notebooků (~3 kg). Tam někteří výrobci v roce 1988 jako konkurenční výhodu začali do dražších modelů montovat LCD panely s plnou výškou (400 pixelů).

Až do roku 1990 byl relativně běžným procesorem v této třídě 16bitový Intel 80C86-2 (9,54 MHz), ke kterému byly vylepšené (i nevylepšené) čipy CGA oblíbenou volbou.

Victor V86P – typický zástupce pozdějších notebooků s 80C86-2 a CGA.
i Zdroj: PCTuning.cz
Victor V86P – typický zástupce pozdějších notebooků s 80C86-2 a CGA.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama